Mezi letošními vánočními přáními se mi v poště objevilo i toto: "Přeji vám hezké a veselé Vánoce a ať  máte hodně dárků pod stromečkem. Daniel Kubín PS: Vozík mám upravený, jsem spokojený a mamka taky. Posílám foto."

Vozík znamenal pro Kubínovy dost vysoký výdaj, i proto, že potřebovali co nejlehčí a tedy zrovna ne nejlevnější typ. Ale jen s ním se mohou pohybovat po městě, navštěvovat třeba svou oblíbenou  zahradu (kde je Dan na vozíku vyfotografovaný) nebo i některé kulturní akce. Potkala jsem se s nimi např. na festivalu Jazz A Little Otherwise, kam se vydali za dobrou hudbou, byť zámecký sál není bezbariérově přístupný.

Požádala jsem Kubínovy, zda o novém vozíku mohu informovat i čtenáře tohoto webu, kteří si v létě přečetli článek o tom, jak Danovi jeho starý vozík někdo ukradl přímo z chodby bytového domu, kde s maminkou bydlí. Souhlasili a Dan ještě upřesnil: "Vozík přivezl pán z firmy Medicco koncem října. Pak přijel znovu, protože brzdila bočnice. Trochu ty bočnice i posunul,  a tak je vozík široký a vejdu se i oblečený. Mamka říká, že vozík jezdí sám..."

Lada Sitová, foto: J.Kubínová