Z redakce LL jsem obdržel následující dotaz jedné ze čtenářek. Protože odpověď může zajímat více čtenářů, dovolím si odpovědět prostřednictvím krátkého článku.
Otázka: "Zajímal by mne osud sebraných roztříděných surovin, které v Lanškrouně a okolí odváží tuším firma Ekola. Doma se o to přeme - já třídím každý kousek odpadu a manžel zase úplně všechno hází do popelnice, protože se to prý stejně sesype všechno dohromady a oni z něho nebudou dělat blbce! (Konkrétně se mi jedná o plasty.)"
V první řadě je třeba podotknout, že separace a následné nakládání s odpady se řídí mnoha závaznými dokumenty, počínaje zákony, konče vyhláškou města. Ta definuje systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování odpadu, včetně odpadu stavebního.

Základem systému třídění jsou sběrná hnízda, na kterých jsou umístěny barevně rozlišené sběrné nádoby pro barevné a bílé sklo, papír, plasty, kovové odpady, baterie, drobné elektrospotřebiče (nově od 20. 6. 2011) a textil. Tento systém je rozšířen o sběrná místa a centrální sběrný dvůr, kde je možné odevzdávat další druhy odpadu, jako např. bioodpad, nábytek, nebezpečné odpady, apod.
Jakmile se jednotlivé komodity odpadů takto shromáždí, následuje další fáze, ve které se některé odpady ještě dále třídí. Důvodem je zejména ekonomická stránka celé věci, neboť výkupní cena je obvykle vyšší u odpadů, které jsou rozděleny na základní složky. Tak je tomu např. v případě papíru, který se separuje zvlášť na kartón a lepenku a zvlášť na ostatní papír. Podobně by tomu mohlo být v případě dalšího třídění plastů, kde např. výkupní ceny čirých PET lahví nebo některých druhů fólií jsou výrazně vyšší než cena za smíšené plasty.
Konečnou fází je prodej některých komodit (papír, sklo, …), jejich další zpracování a využití (stavební suť, větve a klestí,…) či uložení za úplatu (nebezpečné odpady, bioodpad,…). (Pozn.: V LL je uveřejněna tabulka, s přehledem  komodit, společností, které provádějí svozy, a společností , které je vykupují či odebírají).
Vrátím-li se k otázce, kterou položila čtenářka, rozhodně není pravdou, že by se odpad, sebraný v rámci popsaného systému, sesypal dohromady a končil někde na skládce. Trend je zcela opačný, tedy aby na skládce končilo co nejmenší množství odpadu a pokud možno takového, který není možné dále využít či roztřídit. Kromě zjevných ekologických dopadů je zde i v tomto případě motiv ekonomický. Proč bychom na skládku ukládali za poplatek odpady, které můžeme naopak zpeněžit? Konečný efekt pro všechny občany města je navíc takový, že pokud se nám bude úspěšně dařit separovat z komunálního odpadu co nejvíce složek, které na skládku nepatří, bude její životnost delší a to příznivě ovlivní výši poplatku, který každý z nás zaplatí.

Nakládání s bioodpadem
V souvislosti s problematikou odpadů bych si Vás dále dovolil informovat o záměru zlepšení systému nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen BRKO). Mnozí z Vás pravděpodobně zaznamenali aktivitu zákonodárců, kteří připravují novelu zákona regulujícího platby za svoz odpadu. To je reakce na stav, kdy mnohé obce ČR nepokryjí náklady spojené s likvidací komunálního odpadu z poplatků ve stávající výši. Dalším důvodem je fakt, že dle Nařízení vlády č. 197/2003 Sb. o Plánu odpadového hospodářství České republiky, by v roce 2010 měl být podíl složky BRKO nejvýše 75% hmotnosti, v roce 2013 nejvýše 50% hmotnosti a v roce 2020 dokonce nejvýše 35% hmotnosti. Tyto cíle nejsou v současnosti plněny a dokonce dochází k nárůstu množství BRKO ukládaného na skládku.
V Lanškrouně je situace taková, že občané mají možnost svážet tento druh odpadu na sběrná místa, případně do centrálního sběrného dvora. Uvědomujeme si, že tento způsob není pro všechny dostatečně komfortní a proto bychom rádi tuto možnost rozšířili tak, že by Technické služby Lanškroun, s.r.o. začali svážet tento odpad přímo od občanů. Město Lanškroun v tuto chvíli připravuje projekt pro získání dotace na nákup kompostejnérů a další potřebné techniky, která je nutná pro zajištění této rozšířené služby. Podrobnější informace, včetně určité formy dotazníku, budou připraveny v nejbližší době.
Martin Roller

V  Listech Lanškrounska číslo 13, které vycházejí v pátek 1. července, najdete i další článek stejného autora, a to na téma zpřístupnění parků v našem městě.

Foto: František Teichmann