Rada města Lanškroun rozhodla podle Směrnice pro zřízení a udělování Pamětní medaile Města Lanškrouna udělit Pamětní medaili.

Janu Bartoschkovi za celoživotní aktivní činnost v místní organizaci Českého svazu chovatelů a reprezentaci města v této oblasti.

Jan Bartoschek se narodil v roce 1936. V roce 1960 vstoupil do zájmové organizace – Český svaz chovatelů, základní organizace Lanškroun. Jeho chovatelským oborem je chov králíků – plemena angora, velký světlý stříbřitý a kastorex. Preferuje plemeno angora bílé. V roce 1970 vstoupil do Klubu chovatelů angorských králíků, jehož členem je dodnes. Od roku 1980 do roku 2007, tedy plných 27 let byl předsedou tohoto celostátního klubu. Mimoto je členem základní organizace klubu chovatelů v Lanškrouně a dobrovolně je místopředsedou a okresním registrátorem králíků.
Pan Bartoschek se může chlubit i výstavními úspěchy, v celém období jeho chovatelské činnosti obeslal úspěšně bezpočet výstav v blízkém i vzdálenějším okolí a získal  celou řadou čestných cen.
Pravidelně se zúčastňuje i celostátních výstav. Na celostátní výstavě v Lysé nad Labem v roce 2007 získal titul Mistra ČR a šampiona. Pan Bartoschek se svým chovem reprezentuje Lanškroun i za hranicemi republiky. Ceny získal na evropských výstavách a to v roce 2004 v Praze se ziskem čestné ceny, dále v Lipsku a v Nitře v roce 2009 s dobrým oceněním zvířat.
Získal také postupně všechny 3 stupně svazového vyznamenání za zásluhy v chovatelství, tedy odznak bronzový, stříbrný a zlatý.
Pan Bartoschek žije v Lanškrouně.

Ing. Prokopu Holému za aktivní přístup k zachování krajinného rázu Lanškrounska

Ing. Prokop Holý se narodil v roce 1956. Po ukončení studií na Stavební fakultě ČVUT žil a pracoval jako projektant v Praze.
V roce 2009 spolu s přáteli a příznivci krajiny Lanškrounska založil občanské sdružení Krajina pod Lázkem se sídlem v Cotkytli. Snaha některých skupin zničit tuto „obyčejnou“, ale zejména proto krásnou krajinu okolí Lanškrouna megalomanskými stavbami větrných elektráren a jeho hluboký vztah k této krajině ho přiměli ke standardnímu občanskému postoji. Spolu s dalšími desítkami spolupracovníků a příznivců neporušené krajiny Lanškrounska organizoval odpor proti této devastaci krajiny. Pan Prokop Holý byl jedním z organizátorů petice Lanškrounska proti větrným elektrárnám a organizátorem místního referenda v Cotkytli.
Stále více je přesvědčen, že jeho snaha i snaha jeho spolupracovníků nebyla marná. Krajina Lanškrounska je jedinečná pro obyvatele regionu i návštěvníky. Proto by měla zůstat nepoškozená.
A nakonec citát z jeho oblíbeného spisovatele G. K. Chestertona: Jedna věc dnes vyžaduje nezměrnou odvahu: hlásat samozřejmosti.
Pan Prokop Holý žije a pracuje v Cotkytli.

MgA. Přemyslu Kokešovi za významnou architektonickou činnost a za aktivní přístup k zachování krajinného rázu Lanškrounska

MgA. Přemysl Kokeš se narodil v roce 1977 v Ostravě, kde vystudoval Střední umělecko-průmyslovou školu v oboru design, ve kterém pokračoval i na vysokoškolských studiích na VŠUP(vysoká škola umělecko-průmyslová). Snaha tvořit díla s větší hodnotou, než je jen reklamně-užitková, ho přiměla k přestupu na architekturu. Ještě za studií získal cenu za společný projekt nízkoenergetického domu v německé soutěži Ökotop, za téma diplomové práce si vybral jedno z nejobtížněji řešitelných míst - dostavbu proluky na Staroměstkém náměstí.
Do Lanškrouna ho přivedla nejen studentská práce, ale také potřeba dát své schopnosti místu vzdálenému od center velkých měst, stejně jako možnost splnit si dávný sen - zachránit historickou památku a dát jí nové naplnění. Jeho tvorba je charakteristická respektem k místu, kde stojí, historii, jež ho provází, i době, v níž vzniká. Jedním z největších ocenění je z tohoto pohledu Cena Klubu za Starou Prahu, ve které porota vyzdvihla zapojení moderní novostavby do historického prostoru. Je zajímavou náhodou, že právě dostavba proluky na náměstí J. M. Marků byla vítěznou studentskou prací, která ho do Lanškrouna přivedla.
Sám s nadsázkou říká, že v tvorbě „je třeba tápat, ale radikálně“. Jeho „tápání“ mu v regionu i celorepublikově přineslo mnoho významných ocenění, stejně jako řadu odpůrců.
Jeho architektonické vidění v sobě spojuje úctu k tradiční architektuře a krajinnému rázu a zároveň vizi moderního města, který je urbánním prostorem pro lidi třetího tisíciletí.
Pan Přemysl Kokeš žije a pracuje v Lanškrouně.

MVDr. Jaroslavu Kovaříkovi za celoživotní činnost ve Svazu bojovníků za svobodu a aktivní práci pro Československou obec legionářskou

Dr. Jaroslav Kovařík se narodil v roce 1921 v Brně. Od mládí zastával vlastenecké ideály, byl členem organizací SKAUT a SOKOL. V roce 1939 obsadila německá branná moc okleštěné Československo. Čerstvý maturant Jaroslav byl nasazen na nucené práce do Německa, pracoval v Berlíně ve zbrojním průmyslu. Zde se stal členem sabotážní skupiny, která měla napojení na pražskou odbojovou organizaci PŘEDVOJ. Protinacistická činnost skupiny vyvrcholila zapálením vojenského skladiště v roce 1944. Gestapu se podařilo v lednu 1945 členy skupiny pozatýkat a uvěznit. Od smrti v nacistickém žaláři zachránila pana Kovaříka postupující fronta a konec války.
Po válce pracoval Dr. Kovařík aktivně v ČSBS (Čs. svaz bojovníků za svobodu), byl členem okresního výboru a jednatelem základní organizace v Lanškrouně. Je nositelem několika odbojářských vyznamenání.
Poděkování Města Lanškroun patří panu Dr. Kovaříkovi také za mnohaletou spolupráci při pietních aktech pořádaných ke Dni vzniku samostatné ČSR a ke Dni vítězství.
MVDr. Jaroslav Kovařík žije v Lanškrouně.

Marii Králové za celoživotní činnost pro Československou obec legionářskou

Paní Marie Králová se narodila v roce 1926 ve vesnici HERCEGOVAC v Chorvatsku.
Její prarodiče se sem odstěhovali od Litomyšle za zemědělskou půdou. Zde také absolvovala českou základní školu.
V roce 1941vyhlásil vůdce chorvatských fašistů Ante Pavelič „nezávislý" chorvatský stát, který se stal věrným spojencem Hitlera. Paní Králová se s tím, stejně jako řada dalších Čechů žijících v Chorvatsku, nehodlala smířit. V roce 1942 začala pracovat v ilegálním hnutí odporu. V roce 1943 přešla k čs. partyzánskému praporu, ze kterého byla později formována 1. čs. partyzánská brigáda Jana Žižky z Trocnova.
Paní Králová působila v bojové rotě a později se stala ošetřovatelkou u velitelství brigády.
Na území Chorvatska, zejména v okolí města DARUVAR se zúčastňovala bojových akcí proti ustašovcům a německým okupantům.
Po válce se paní Králová vrátila do ČSR. Vdala se za pana Jindřicha Krále, který byl ve válce také partyzánem v čs. brigádě. V roce 1948 se manželé Královi přistěhovali do Lanškrouna, kde oba našli zaměstnání v podniku TESLA.
Od roku 1948 pracovala p. Králová aktivně v ČSPB (Čs. svaz protifašistických bojovníků). V současné době je funkcionářkou místní organizace ČsOL (Čs. obec legionářská).
Paní Králová byla za svoji odbojovou činnost vyznamenána čs medailí ZA CHRABROST, československou vojenskou medailí ZA ZÁSLUHY I. stupně, československou JÁNOŠÍKOVOU MEDAILÍ a dalšími československými, jugoslávskými a sovětskými válečnými medailemi.
Paní Marie Králová žije v Lanškrouně.

Mgr. Josefu Markovi za významnou, dlouholetou a trpělivou práci v oblasti vzdělávání a výchovy dětí na Základní škole na nám. A. Jiráska 139

Pan Marek se narodil v roce 1948 v Žichlínku, vystudoval pedagogickou fakultu v Hradci Králové - obor přírodopis a základy zemědělské výroby. Po studiu nastoupil na Základní školu A. Jiráska v roce 1971 učil přírodopis, pěstitelské práce a do roku 1989 i brannou výchovu. Od roku 1980 byl zástupcem ředitele školy a roku. 1985 se stal ředitelem školy. Pedagogický sbor mu i po sametové revoluci vyslovil důvěru a pan Marek prošel řádným konkurzem a byl znovu jmenován ředitelem školy. Zůstal jím až do roku 2010, kdy odešel do důchodu.
Ve svém volném čase se věnoval především akvaristice i ve škole se spolu s žáky staral o několik akvárií. S jeho aprobací úzce souvisel i jeho vztah k zahrádce, ke školnímu pozemku i květinové výzdobě školy. Pan Marek je znalcem i sběračem hub.
Volný čas věnuje pan Marek hudbě, hraje rád na kytaru a občas s ní okořenil i výuku. V poslední době hlavní náplní jeho volného času jsou čtyři vnoučata.
Jak lépe charakterizovat pana Marka, než citací slov jeho nástupkyně, současné ředitelky školy Mgr. Moniky Duškové:
„Zažila jsem ho jako žačka i jako kolegyně. Mezi žáky patřil k oblíbeným učitelům. Pamatuju si ho jako spravedlivého, trpělivého, vlídného a přístupného učitele. Když jsem se stala jeho kolegyní, jeho charakterová povaha se nezměnila ani z tohoto pohledu. Jen jsem ještě poznala jeho vstřícnost, demokratický přístup, ale především optimismus. Je to člověk, kterého si mám proč vážit.“
Pan Marek žije v Žichlínku

Z podkladů jednotlivých předkladatelů návrhů na ocenění zpracovala Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

foto: Petr Celý

Tisk Náhled tisku