Lanškroun za Kostků z Postupic

Roku 1421 dobyl Jan Žižka Litomyšl a nedlouho potom Jan Městecký a Jeník z Nedanic obsazují město. Obyvatelstvo až na výjimku přijalo husitství.

Roku 1433 dostali panství Kostkové z Postupic, v zástavu za 4000 kop grošů a 400 kop ročně. Tomuto rodu zůstalo panství až do roku 1507, kdy přešlo na Pernštejny.

Lanškroun bylo jediné město v kraji s hradbami. Město tehdy získalo řadu významných privilegií, např. již v roce 1464 právo konat trh na den sv. Urbana a na sv. Matouše, dále právo vybírat mýto u bran, v roce 1507 dostali měšťané právo odúmrti (podle této výsady směli jejich poddaní svobodně odkazovat své jmění svým dědicům bydlícím na jejich panství), v roce 1514 došlo k rozšíření tržního práva na 2 dny v týdnu (úterý a sobota), v roce 1568 bylo městu potvrzeno právo várečné.

Mocný, ale marnotratný rod Pernštejnů nedržel panství stále. V častých peněžních tísních dávali v zástavu nebo je prodávali, aby je později dráže vykupovali. Tak dostal v zástavu část lanškrounského panství také rod Černohorských z Boskovic za 8000 kop českých grošů.

V roce 1580 bylo povoleno králem Rudolfem II. Lanškrounu pečetit své listiny červeným voskem - toto právo měla dosud jen města královská. Roku 1588 bylo panství prodáno bohatému Adamu Felixi Hrzánovi z Harasova a na Skalce za 45 300 kop českých grošů, v jehož rodu zůstalo až do roku 1622. K Lanškrounu tehdy náležely obce: Třebovice, Damníkov, Luková, Horní a Dolní Třešňovec, Albrechtice, Sázava, Žichlínek, Bystřec, Herbortice, Kozínoha a Trpík.

XVI. století přineslo rozvoj obchodu a řemesel. Ve městě se konaly trhy, zřizovány různé cechy apod. V této době se psalo jen česky.

Počátky města (do 14. století)

Královští kolonizátoři Heřman a Oldřich z Drnholce založili roku 1246 hrad Lanšperk a město Lanškroun.

Město bylo zřejmě založeno jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanšperského panství.

Později přešlo město do královské moci a za Václava II. roku 1285 do majetku mocného Záviše z Falkenštejna a po jeho popravě daroval Václav II. město Lanškroun nově založenému cisterciáckému klášteru na Zbraslavi u Prahy (roku 1292). Ten je však pro velkou vzdálenost nemohl dobře spravovat a dal je roku 1358 nově zřízenému biskupství v Litomyšli výměnou za državy u Prahy.

Třicetiletá válka a její odraz v Lanškrouně za Liechtensteinů

Změna poměrů nastala po bitvě na Bílé Hoře. Zdislav Hrzán, který se přidal k odboji proti Ferdinandovi II a upsal větší sumu peněz na tento odboj byl nucen, aby ušel nebezpečí ztráty majetku a hrdla, prodati panství císařskému místodržícímu českému a předsedovi konfiskační komise, knížeti Liechtensteinu za 183 000 kop grošů. (Panství mělo nejnižší cenu odhadní 300 000 kop).

Lanškroun se stal nyní dějištěm pobělohorské tragedie. Vinou liechtensteinských vojáků lehlo popelem. Potom začalo pokatoličťování.

Císařští i Švédové táhli několikrát městem, které drancovali. Roku 1639 marně obléhali město Švédové, když před tím několikrát projeli krajem. Teprve 15. června roku 1643 přepadli nenadále Torstenasonovi jezdci střežené brány, vnikli do města, vyplenili zámek a děkanský kostel, radnici, měšťanské domy. Po nich se v Lanškrouně umístil menší oddíl Wrangelův. Když Švédové 25. září 1643 odtáhli, zmocnili se města císařští. Páleno a pleněno město bylo ještě roku 1648. Důsledkem všech zmíněných událostí bylo to, že v roce 1654 bylo z 245 usedlostí existujících v městě 72 pustých.

Liechtensteinové se snažili úbytek obyvatelstva v Lanškrouně (ale i na celém panství) odstranit podporou přistěhovalectví obyvatel z jiných svých panství (hlavně ze Slezska a Rakouska), kteří byli německé národnosti. Od roku 1667 začíná postupný přechod k úřadování německému, definitivně se městská správa poněmčila v roce 1683.

V roce 1680 vypukla velká morová epidemie. Mnoho gruntů zůstalo bez hospodáře a domy bez majitele.

Cesta vzhůru (18. - 1. pol. 19. stol.)

Po celé 18. století zůstával Lanškroun poddanským městem Liechtensteinů, jehož řemesla se nijak neodlišovala od jiných poddanských měst. Působily zde cechy pekařů, ševců, zedníků a kameníků, zámečníků, hrnčířů, kovářů, bednářů, kolářů, sedlářů, soukeníků, barvířů a tkalců.

V roce 1701 vznikl ve městě knížecí pivovar. V roce 1791 byl Lanškroun prohlášen svobodným municipálním městem. V čele města od této doby stál volený purkmistr. Plně však moc vrchnosti nad městem v této době ještě zrušena nebyla.

Význačné změny především v právním postavení Lanškrouna přinesly revoluční události let 1848-49. Se zrušením roboty a starých vrchnostenských úřadů definitivně zaniká právní závislost obyvatel Lanškrouna na majitelích velkostatku - Liechtensteinech. Současně se Lanškroun stává sídlem nových státních úřadů - okresního hejtmanství a okresního soudu. Tyto úřady zahájily činnost v lednu 1850 k okresnímu hejtmanství v Lanškrouně patřilo 60 obcí v soudních okresech Lanškroun a Ústí nad Orlicí.

V roce 1855 vypukla ve městě a okolí cholera. Během tří měsíců zemřelo 256 osob.

Průmyslový rozvoj (od 2. pol. 19. stol.)

Od 70. let 19. století začíná rychlejší hospodářský rozvoj města. V roce 1871 zde byla zřízena státní tabáková továrna. V roce 1884 byla založena továrna na výrobu papírových dutinek, v letech 1884 - 85 byla vybudována lokální železnice z Rudoltic do Lanškrouna. V roce 1890 vznikla továrna na výrobu koberců a plyšů. Mezi řemesly bylo až do 2. poloviny 19. století značně rozšířené ruční tkalcovství.

V roce 1872 zde byly zřízeny dvě významné německé školy: Tkalcovská škola, existující až do roku 1934 a Gymnázium. Již od roku 1899 má město vodovod. 8 listopadu 1903 byla předána do provozu městská plynárna a toho dne se poprvé rozsvítila plynová světla v domácnostech i na ulicích.

Vznik Československa - Lanškroun německý nebo český?

Od 2. poloviny 19. století dochází k výraznému vzestupu německého nacionalismu v Lanškrouně i v jeho okolí. Po 28. říjnu 1918 představitelé města o okresu odmítli uznat československou vládu a v Lanškrouně se vytvořila německá národní rada, která se hlásila k tzv. Deutschböhmen. Tento útvar počítal s odtržením od Čech a připojením k Rakousku.

Teprve po zásahu vojenského oddílu z Vysokého Mýta v listopadu 1918 byl Lanškroun donucen uznat svrchovanost nového státu, ale k nacionalistickým vystoupením proti novému státu docházelo ve městě ještě na jaře 1919. Postupně se nacionální vášně zklidnily a v průběhu 20. let došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola.

Dne 1. 7. 1928 byl v Lanškrouně zřízen Okresní úřad. Prostory pro úřad se získaly nákladnou rekonstrukcí a přestavbou celého traktu bývalého starého městského pivovaru (dnes základní škola Al. Jiráska).

Po roce 1935 ovládla politický život města Sudetoněmecká strana. Po Mnichovu počátkem října 1938 byl Lanškroun připojen k Německu. Z města byly evakuovány státní úřady a muselo uprchnout více než 1 000 Čechů a začalo zatýkání německých antifašistů. Lanškroun se stal sídlem zemské rady (Landrat). V době příslušnosti k Německu se změnil i charakter lanškrounského průmyslu. Většina zdejších továren byla postupně začleňována do německého zbrojního průmyslu. Nejvýznačnější bylo umístění pobočky firmy Siemens zaměřené na elektrotechnickou výrobu zbrojního charakteru do objektů dřívější tabákové továrny.

Období odtržení Lanškrouna od Československa skončilo 9. května 1945, kdy město obsadily oddíly Rudé armády. Ve stejné době pronikly do města i partyzánské oddíly operující v jeho okolí. 17. května 1945 převzala plnou kontrolu nad městem československá armáda. V srpnu 1945 se v Lanškrouně konaly - hned po Praze - nejkrvavější lidové soudy nad nacistickými provinilci. Kdo byl odsouzen přišel o hrdlo. Odsouzenci byli přivedeni k západnímu portálu radnice a zastřeleni popravčí četou u zdi. Po ulicích se běžně střílelo. Po dokončení odsunu Němců dne 31. října 1946 se Lanškroun stal ryze českým městem.

Zajímavým vývojem procházel po roce 1945 Lanškroun jako okresní správní centrum. Okresní národní výbor vzniklý v revolučních dnech května 1945 byl záhy zrušen a území lanškrounského okresu podřízeno nově vzniklému okresnímu národnímu výboru v Ústí nad Orlicí. V lednu 1947 byl ONV v Lanškrouně obnoven a existoval až do roku 1960. Při tehdejší reorganizaci územního uspořádání byl okres v Lanškrouně opět zrušen a Lanškrounsko připojeno k okresu Ústí nad Orlicí. Teprve v roce 2003 byl Městský úřad Lanškroun ustanoven "pověřeným úřadem", jakýmsi malým okresem pro 22 obcí regionu Lanškrounska.

Město Lanškroun v druhé polovině 20. století

Po roce 1948 se velmi změnila obchodní síť. Mnoho drobných obchodů byl zavřeno, také množství a druh výrobků byl omezen, typickým znakem byly fronty před obchody.

V únoru 1948 byl proveden komunistický puč, který zlikvidoval demokratický systém naší společnosti. S tímto stavem se většina občanů naší země nikdy nesmířila, což se výrazně projevilo v roce 1968, kdy většina národa spontánně vyjádřila svou touhu po změně politického režimu. Zásah sovětských tanků však prodloužil existenci tzv. reálného socialismu ještě o dalších 21 let.

V období tzv. socialismu byly k městu administrativně připojeny sousední obce: Dolní Třešňovec od 1. února 1964. Albrechtice a Sázava od 1. ledna 1976. Na žádost občanů obcí však od 24. 11. 1990 došlo k oddělení Albrechtic a od 1. 1. 1992 obce Sázava.

Dne 29.6.1976 byla dokončena stavba nového areálu Tesly,"Skleněný vrch". V sousedství závodu Tesla byla postavena kotelna s novým komínem vysokým 105,12 m.

Až hromadné protesty studentů v listopadu 1989 přinesly okamžité zrušení komunistické nadvlády.

V 90. letech se provedlo mnoho rekonstrukcí historických budov, např.:

Radnice
V červenci 1986 bylo vydáno povolení na první etapu generální rekonstrukce radnice, při zahájení prací byly předpokládané náklady projektu ve výši 16,5mil Kč. - slavnostní otevření dne 1. 9. 1996. Celkové náklady na její opravu představovaly částku 43 mil Kč, z které město Lanškroun z vlastních prostředků hradilo částku 34,6 mil Kč.),

Rekonstrukce celého náměstí J. M. Marků
Započala v červenci 1996 - ve dnech 27. - 28. září 1997 bylo slavnostně otevřeno zrekonstruované náměstí, areál zámku a kostel sv. Václava,

Lanškrounský zámek
V květnu 1995 provedena kolaudace - 3. června 1995 byl slavnostně otevřen obnovený sál lanškrounského zámku spolu s přilehlými prostorami, kostel sv. Václava, kostel sv. Anny,..

12. května 1994 proběhlo slavnostní otevření nového závodu AVX (elektrotechnický průmysl). Slavnosti se zúčastnil i premiér vlády České republiky Václav Klaus. Spolupráce firmy AVX s lanškrounskou Teslou začala už v roce 1990. V době slavnostního otvírání nového závodu firma AVX již zaměstnávala více než 1 000 pracovníků, v roce 2001 v AVX pracovalo na 4 500 lidí.

V roce 1995 byla navázána spolupráce mezi městy Lanškroun a Castiglione (leží asi 100 km severně od Říma při dálnici Florencie-Řím).

Dne 1. července 1995 byla uvedena do provozu mechanicko-biologická část čističky odpadních vod v Lanškrouně.

Město Lanškroun navštívilo i mnoho ministrů. Např. 20. 5. 1996 ministr zdravotnictví PhDr. Jan Stráský, 26. 5. 1996 ministr školství, mládeže a tělovýchovy ing. Ivan Pilip, mnohokrát Lanškroun navštívil ministr ing. Josef Lux, 11. dubna 1997 uskutečnil pracovní návštěvu ministr kultury ing. Jaromír Talíř.

V pondělí 7. července 1997 postihly město Lanškroun záplavy. I v sousedních vesnicích Albrechtice, Sázava, Žichlínek došlo k rozsáhlým záplavám. Během několika hodin se staly ulice Krátká, Polní, Lidická a okolí, Kollárova, Lorencova alej neprůjezdnými. Rovněž byly zaplaveny domy v této oblasti, odkud byli evakuováni ohrožení občané. Došlo také k vyplavení olejových zásobníků Tesly na ulici Krátké.

Dne 14. července 1998 byl položen základní kámen nového závodu SCHOTT. V dubnu roku 1993 byla společnost Schott Electronic Packaging Lanškroun založena jako pobočný závod výrobce sklo-kovových pouzder pro elektrotechnický průmysl Schott Landshut.

27. 10. 1999 byla uzavřena smlouva o navázání partnerských vztahů mezi městem Dzierzoniów a Lanškrounem.

Město Lanškroun má v současné době tyto části: Vnitřní město, Ostrovské předměstí, Žichlínské předměstí a Dolní Třešňovec.

Použitá literatura:
František Říha: Přehled historie města Lanškrouna
Dějiny města Lanškrouna v datech
PhDr. František Musil:Lanškroun (Z dějin města Lanškrouna)
Lanškrounský zpravodaj č. 19/ 1992
Lanškrounský zpravodaj č 10 /1994
Lanškrounský zpravodaj č.8 /1997
Lanškrounský zpravodaj č. 13/ 1997
Lanškrounský zpravodaj č. 18 /1997
Lanškrounský zpravodaj č. 22 /1999

Obrazovou dokumentaci poskytlo MĚSTSKÉ MUZEUM LANŠKROUN.

Tisk Náhled tisku