Starosta města, zasloužil se o stavbu budovy pošty, plynárny a vodojemu, čestné občanství - 14. 2.1908.

Lanškrounský rodák, nejmladší ze sedmi dětí papírníka a knihkupce. V roce 1882 maturoval na místním gymnáziu, poté vstoupil do augustiniánského kláštera a zahájil skvělou kariéru duchovního římskokatolické církve (učitel teologického ústavu, proboší kláštera, knížecí arcibiskup, vídeňský biskup a od roku 1914 kardinál ve Vídni).

Chemik, lékárník, botanik a textilní podnikatel. Přijel do Lanškrouna na pozvání Františka Jakoba Perníkáře. Usadil se zde natrvalo. Oženil se s jeho dcerou Annou. Otevřel lékárnu U milosrdného samaritána s botanickou zahradou.

Legendární brankář LTC Praha a československé hokejové reprezentace, stavební inženýr. Po roce 1945 národním správcem cihelny v Lanškrouně. Autor regulačního plánu města Lanškroun.

Uznávaný právník a zemský prokurátor v Praze. Jeho majetkové poměry mu dovolily, aby se stal mecenášem svého rodiště. Založil nadaci pro studenty a příbuzné. Založil také nadaci pro kostel sv. Václava na vydržování dalšího kaplana.

Velký český polyhistor pobělohorské doby - lékař, fyzik, matematik, astronom a filosof. Byl osobním lékařem dvou císařů, děkanem lékařské fakulty Karlovy univerzity a v roce 1662 jejím rektorem.

Významný válečník - dělostřelec. Dosáhl vojenské hodnosti generálního polního maršála.
Účastnil se polních tažení v Čechách a ve Slezsku. Vytvořil znamenité rakouské dělostřelectvo, díky kterému zvítězil během 24 hodin nad nedobytnou pevností v Kladsku, kde bojoval po boku generála Laudona. Byl povýšen do šlechtického stavu.

Potomek rozsáhlého muzikantského rodu Pravečků a Vacků. Hudební skladatel a dirigent, zkušený pedagog vojenských a civilních odborných vysokých škol, umělecký poradce, člen a předseda porot festivalů a soutěží velkých dechových orchestrů doma i v zahraničí.

Jindřich Štýrský se narodil 11. 8. 1899 v Čermné u Kyšperka (dnes Letohrad). Studoval nejdříve gymnasium v Hradci Králové, později na Akademii výtvarných umění v Praze.

Starosta města Lanškrouna v letech 1861 - 1891. Založil městskou spořitelnu, zasloužil se o stavbu tabákové továrny, železniční přípojky Lanškroun - Rudoltice a zřízení gymnázia.

Vynikající hudebník, operní zpěvák, herec, dirigent a režisér. Převzal lékárnu od svého strýce Eduarda Erxlebena. Již jako student dirigoval školní orchestr. Hudbu studoval v Praze a ve Vídni. Uvádí se, že uměl hrát na více než dvanáct nástrojů.

Bratrský kazatel, autor zpěvníku Českých bratří. Mnich ve Vratislavi, před rokem 1520 přešel k Českým bratřím. V roce 1522 převzal vedení Náboženské obce Českých bratří německého jazyka v Lanškrouně a ve Fulneku. Podnikl cesty do Wittenbergu, aby poznal Martina Luthera, který ocenil jako první Weissův význam jakožto básníka.

Právník, poslanec, rytíř řádu Železné koruny 3. stupně. V roce 1883 povýšil do šlechtického stavu. V letech 1864 a 1867 - 68 zemský poslanec v Praze, 1868 - 70 říšský poslanec ve Výdni. Zasloužil se o zřízení gymnázia, čestné občanství 11. 3. 1861.

Roku 1371 založil v Lanškrouně před hradbami města na místě nynějšího kostela sv. Máří Magdalény klášter augustiniánů. Zabezpečil jej z vlastních důchodů a peněz. Ustanovil 12 bratří, v jejichž čele stál převor. Lanškrounští augustiniánští kanovníci měli povinnost starat se až do smrti o 6 chudých a nemocných.

Regionální historik, kronikář města Lanškrouna a první lanškrounský poštmistr. Roku 1808 si otevřel v Lanškrouně obchod se střižním zbožím. Jako první nainstaloval v Erxlebenově vinopalně parní kotel.