nar. 15. 10. 1864 (Lanškroun)
zemř. 21.4. 1932 (Vídeň)
Lanškrounský rodák, nejmladší ze sedmi dětí papírníka a knihkupce.
V roce 1882 maturoval na místním gymnáziu, poté vstoupil do augustiniánského kláštera a zahájil skvělou kariéru duchovního římskokatolické církve (učitel teologického ústavu, proboší kláštera, knížecí arcibiskup, vídeňský biskup a od roku 1914 kardinál ve Vídni).
V Lanškrouně navštěvoval obecnou školu a zde se také v roce 1874 stal Gustav gymnazistou. V létě roku 1882 opustil lanškrounské gymnázium s výbornou maturitní zkouškou. Neméně uspokojivě dopadlo i vysvědčení zachovalosti, které mu zaslal biskup v Hradci Králové dne 10. září 1883. Potvrzovalo mimo jiné jeho zbožnost, dobrou pověst, pevnost charakteru a žádné předchozí tresty.
V roce 1883 byl Gustav Piffl přijat jako nejmladší ze čtyř kandidátů proboštem Ubaldem Kostersitzem do mužského kláštera v Klosterneuburgu u Vídně s řádovým jménem Friedrich. 8. ledna 1888 byl v chrámu sv. Štěpána ve Vídni slavnostně vysvěcen na kněze arcibiskupem a generálním vikářem dr. E. Angerem. Své schopnosti uplatnil jako správce majetku klosterneuburgského kláštera na maďarském území i jako ředitel jeho kanceláře. V roce 1907 byl zvolen proboštem kláštera v Klosterneuburgu. Zde pak úspěšně podporoval vědu a umění a dbal na jeho další výstavbu.
V roce 1913 nominoval císař František Josef I. na místo vídeňského arcibiskupa Friedricha Gustava Piffla, kterému současně udělil knížecí titul. Po získání papežova souhlasu přijal F. G. Piffl biskupské svěcení v klášterním kostele v Klosterneuburgu. Krátce nato byl jmenován arcibiskupem města Vídně a 8. června 1913 nastolen do nové funkce.
Dne 25. května 1914 udělil papež Pius X. Friedrichu Gustavu Pifflovi hodnost kardinála. V roce 1922 mu k úřadu vídeňského arcibiskupa byl přidán ještě úřad apoštolského administrátora rakouské spolkové země Burgenland. Sotva existuje nějaká kulturní oblast, kterou by Friedrich Gustav Piffl účinně nepodporoval. V poválečné době se kardinál Piffl s velkým osobním nasazením věnoval charitativní činnosti. Za své zásluhy byl vyznamenán v roce 1914 velkým křížem rakouského císařského řádu Leopolderden.
V roce 1930 dostal první záchvat mrtvice. Své diecézi sloužil pan kardinál až do náhlé smrti 21. dubna 1932. Podle svého přání byl pohřben na osamělém lesním hřbitově u tehdejšího letního sídla vídeňských arcibiskupů v Kranichbergu. Protože však na hřbitově stoupla hladina spodní vody, byl v roce 1954 převezen do nově zřízené biskupské krypty v podzemí dómu sv. Štěpána ve Vídni.
I když byl kardinál Friedrich Gustav Piffl významnou evropskou osobností své doby, nikdy se nezřekl rodného města Lanškrouna a při různých významných událostech a příležitostech se sem vracel.
Obrazovou dokumentaci poskytlo MĚSTSKÉ MUZEUM LANŠKROUN.
