Velký český polyhistor pobělohorské doby - lékař, fyzik, matematik, astronom a filosof.
Byl osobním lékařem dvou císařů, děkanem lékařské fakulty Karlovy univerzity a v roce 1662 jejím rektorem.
Před I. Newtonem se zabýval otázkami lomu a rozpadu světla. Je považován za zakladatele spektroskopie.
V mechanice jako první rozšířil pružné a nepružné srážky těles a demonstroval je tehdy na módním kulečníku. Využil kyvadlo k měření času.

Práce J. M. Marci, současníka Galileiho, jsou našimi prvními fyzikálními monografiemi. Rodné město Lanškroun pojmenovalo jeho jménem náměstí a u příležitosti jeho výročí uspořádalo oslavy, vědecké sympozium, výstavu a odhalení pomníku.

Po Janu Marku Marci je pojmenován kráter na odvrácené straně Měsíce.

Jan Marek - Marcus Marci se narodil v Lanškrouně. Podílel se na rozvoji optiky záření takovou měrou, že ho můžeme považovat za spoluzakladatele tohoto fyzikálního oboru. Marek byl také rektorem Karlovy univerzity a profesorem lékařské fakulty. Zajímal se také o meteorologii.

Marci se zabýval též problematikou určování zeměpisné délky na moři. Práci "De longitudine seu differentia unter duos meridianos una cum moto vero Lunae inveniendo ad tempus datae" z roku 1650 věnoval španělskému králi Filipovi II. Úspěšné vyřešení tohoto problému se podařilo anglickému hodináři Johnovi Harrisonovi až r. 1735 vynálezem chronometru (viz 6. díl).
zdroj: http://www.zememeric.cz/1+2-00/filatelie.html

MARCI z KRONLANDU Jan Marek
(* 13. 6. 1595 Lanškroun, + 10. 4. 1667 Praha) - český přírodovědec a filosof
Pobělohorská Praha ani zdaleka nepřipomínala vědecký ruch doby Rudolfa II., a přesto v ní působil náš největší přírodovědec 17. století Jan Marek Marci. Byl skutečným polyhistorem, který navíc do všech oborů, jimiž se zabýval, dovedl přinést nové poznatky a pohledy, ať už se jednalo o lékařství, fyziku, filosofii či astronomii.

Marci vystudoval filosofii a teologii v Olomouci a pak medicínu na pražské universitě, kde pravděpodobně roku 1625 promoval. Stal se pak profesorem lékařské fakulty, a to na dlouhou dobu profesorem jediným. Roku 1638, kdy byla universita rozdělena na jezuitskou (bohoslovecká a filosofická fakulta) a světskou (lékařská a právnická fakulta), zastával zřejmě funkci děkana. Podstatnější však byly jeho vědecké objevy, které učinil dříve než ti, s jejichž jmény jsou dnes spojovány. Zejména v oboru optiky má světové prvenství v pozorování a popsání řady jevů. Neměl díky bouřlivé době mnoho příležitostí, jak získat přátele mezi ostatními vědci v Evropě, přesto jeho jméno nebylo neznámé. Marciho práce znal například Christian Huygens, svou práci poslal Jan Marek i Galileovi a osobně se také setkal s objevitelem krevního oběhu Williamem Harveyem, který navštívil roku 1636 Prahu. Roku 1654 se Marci stal dokonce osobním lékařem císaře Ferdinanda III. a je pravděpodobné, že proslulá anglická Královská společnost (Royal Society) mu hodlala nabídnout své členství. Než se tak mohlo stát, Jan Marek Marci zemřel.
(fh)
Vinař J.: Jan Marcus Marci z Kronlandu, Praha 1934
zdroj: http://www.libri.cz/databaze/kdo18/search.php

Dům Jana Marka Marciho
Z Ovocného trhu pokračujeme do Melantrichovy ulice, ve které nás zajímá Dům u zelené lípy (č. p. 12). Na tomto domě je umístněna pamětní tabule Jana Marka Marciho z Kronlandu (Lanškrouna) (1595-1667), na které jsou vyobrazeny jeho zájmy - studium spektra a duhy (spis Thaumantias čili O oblouku nebeském (1648)), kvadratury kruhu (objevil 30 metod, ale žádná se neujala), oběhu krve v lidském těle, rázů koulí, měření pulsu pacientů pomocí kyvadla či metody ke zjišťování zeměpisné délky (např. pozorováním Jupiterových měsíců).
zdroj: http://www.asu.cas.cz/~had/pap14.html

Obrazovou dokumentaci poskytlo MĚSTSKÉ MUZEUM LANŠKROUN.