Koncem 17. století se rozhodl kníže Jan Adam z Lichtenštejna, že postaví v Lanškrouně vedle starého městského pivovaru i svůj knížecí. Stavba proběhla v letech 1700-1711. V 19..stol. přistavěna nová sladovna, v roce 1945 pivovar.
V mnoha městech naší země stojí pivovar, avšak v málokterém z nich se dodnes vaří pivo. Hromadné zanikání těchto provozů, které ve většině případů stojí uprostřed zástavby nedaleko historických center měst, způsobilo nemalé problémy s jejich dalším využití. Někde si na revitalizaci pivovaru mohou dovolit uvolnit třeba půl druhé miliardy, jinde se musí spokojit s mnohem střídmějším rozpočtem a spoléhat tak zejména na prodej jednotlivých objektů soukromým investorům.
Podobný způsob byl volen i v zaniklém pivovaru v Lanškrouně.
Pivo lanškrounští měšťané začali vařit nedlouho po založení města v polovině 13. století. V roce 1700 nechal kníže Jan Adam Ondřej z Lichtensteina v Lanškrouně postavit knížecí pivovar, jehož pivo museli povinně odebírat ostatní města a vesnice panství. Městský pivovar tak nebyl schopen knížecímu konkurovat a jeho postupný úpadek vyvrcholil v roce 1891, kdy zaniká. Tehdy nikdo netušil, že za sto let potká stejný osud i prosperující pivovar knížecí.
Knížecí pivovar projektoval snad Domenico Martinelli, který v té době pro Lichtensteina vypracoval plány Nového zámku v Lanškrouně.
Pivovar byl postaven velmi rychle, takže už roku 1701 se v něm začalo vařit pivo. To pak lanškrounský knížecí pivovar produkuje pod různými názvy bez přestávky až do roku 1999, kdy byl jeho provoz ukončen.
V roce 2000 opuštěnou továrnu koupilo za 5,5 milionu korun město Lanškroun a začalo se jednat o jejím novém využití.
Rok 2002 přinesl rozhodnutí přeměnit rozsáhlý areál pivovaru na kulturní a obchodní centrum. V roce 2003 městský architekt Přemysl Kokeš zpracoval zevrubnou urbanistickou studii zahrnující nejen továrnu, ale i její okolí a jednotlivé objekty byly nabídnuty konkrétním zájemcům.
V areálu bývalého lanškrounského pivovaru tak bude vybudováno nové náměstí, vzniknou zde tří zcela nové ulice a bude založen park.
Kolem "Pivovarského" náměstí je plánováno podloubí, uprostřed zůstane stát bývalá správní budova pivovaru, ve které najde místo úřad. Ostatní objekty jsou vyčleněny sportu, kultuře, zábavě, obchodu a bydlení.
Bytový účelům bude sloužit i v tomto prostoru snad nejhodnotnější dům, postavený vlastníkem prosperující textilní manufaktury Františkem Pernikářem v roce 1781. Počítá se také s byť jen částečnou rekonstrukcí vzácného empírového domu Erxlebenovy lékárny, hanebně zbořeného na počátku 90. let dvacátého století. Pivovaru budou ponechány dva vysoké komíny, které už neodmyslitelně patří k siluetě města. Bývalá pivovarská zahrada, přes níž protéká potok se promění ve veřejný park.
Lanškroun přestavbou pivovaru získá nové společenské centrum s mnoha obchody. Otázkou zůstává, zda se v desetitisícovém městě podaří všechny obchůdky obsadit a jak dlouho oprava celého areálu bude trvat. V každém případě se z lanškrounského pivovaru vytratí původní genius loci, který mu mezi neudržovanými a zchátralými objekty dává trochu tajemnou a strašidelnou atmosféru podtrženou hučením provozů uvnitř.
Zůstává v rukou investorů, aby přestavba dala pivovaru novou tvář, která jej zbaví méně hodnotných staveb a ukáže v nové kráse historicky kvalitní budovy.
Zobrazit místo Lanškroun - památky na větší mapě
