Jinak zvané také "Na Vrších" je v nadmořské výšce 494 m. Je to o rovných 100 m výše než práh farního kostela sv. Jiří v Dolní Čermné. Probíhá tu pásmo hlavního evropského rozvodí. Začíná pod Bukovou horou a jde přes Čenkovice, Výprachtice, po Haldě přes Nepomuky na Mariánskou horu, po hřebenu Panského lesa ke Kreuzigerovu kříži, kde končí. Klasický případ rozvodí je střecha kostela na Mariánské hoře. Z levého okapu stéká voda do Čermenky, Tiché Orlice a Labe, které ústí do Severního moře. Z pravého okapu teče voda do Jánského potoka, Moravské Sázavy, Moravy a Dunaje, který se vlévá do Černého moře.

První písemné zmínky o srazech poutníků putujících do Maria-Zell v Rakousích, zde na Mariánské hoře, jsou z roku 1780. Od léta 1846 až do roku 1880 vodil poutníky zbožný Leopold Fiala. Putování začalo o svatodušních svátcích, s noclehy po stodolách nebo sálech hostinců, pěšky, bosi, boty přes rameno. Na zádech v ranečku bochník chleba a trochu vařiva. U známých studánek si poutníci vařili skromnou stravu. Cesta kolem 700 km tam a zpět trvala 21 až 23 dnů, z čehož 1 den byl na prohlídku císařského města Vídně a 2 až 3 dny na vlastní pouť v Maria-Zell. Převážný počet dnů se putovalo.
Slavné poutě se zde konají od r. 1885, kdy je ustanovil hradecký biskup Josef Jan Hais k poctě 1000. výročí smrti sv. Metoděje. Tehdy se zde sešlo na 50 000 poutníků a 42 kněží. Rok co rok se zde v neděli po 8. září (slavnost Narození Panny Marie, jíž je kostel zasvěcen) scházejí zbožní poutníci nejen z dolnočermenské farnosti, ale i ze širokého okolí.

Údajný zázrak, který se zde stal, líčí brožurka Hora Mariánská v Čermné z r. 1896:
Ve chrámě zdejším zříš prostičký obraz, představující zázračnou událost zdejšího místa (obraz dosud visí v kostele). Dávný ctitel Panny Marie Cellenské, Antonín Keprta z Kunvaldu u Žamberka vezl tudy r. 1814 mlýnské kameny z Pruska na Moravu. Pozdě večer při tmě jel zde cestou roklinatou až k nejvyššímu výstupku. Tady marně držel povoz, aby se neskácel. Síla jeho nestačila a vůz s nákladem se na něho převrhl. Nevida pomoc, volal k Panně Marii Cellenské, aby mu šťastnou hodinku smrti vyprosila. V tom zaplála u něho záře, v ní zjevila se bílá panna, jež beze slova, se svítilnou v ruce, vůz nad ním zdvihla. Vozka vstal bez pohromy a jel dále, světlo tak dlouho vida, dokud na dobrou cestu neuhnul, načež panna i se světlem zmizela. Zachráněný velebě Boha, jenž ho smrti na orodování Rodičky Boží vytrhl, konal cestu dále až do známé hospody v Třešňovci a tu, jakož potom i všude jinde po celý život o příhodě své vyprávěl, a že každoročně do Maria Celli putovati bude, se zavázal, kterýž slib až do své smrti věrně plnil. Na památku svého zázračného zachránění pověsil tu na lípu obrázek, zázračný děj představující.
Interiérové vybavení kostela je prosté, ale vkusné. Zasloužili se o něj místní řemeslníci. Dobré umělecké úrovně je novogoticky stylizovaný boční oltář Kalvárie od truhláře Jahny z Horního Třešňovce.

Kostel bývá otevřen. Pokud není, je možné požádat o otevření správce Mariánské hory pana Pecháčka.

V roce 1857 byl na Mariánské hoře postaven pískovcový sloupek s obrázkem Panny Marie Zellenské, který nyní stojí před hlavním oltářem. V r. 1864 zde byla postavena kaple, jejíž presbytář stojí teď uprostřed kostela. Poněvadž kaple nestačila velikým zástupům poutníků, byl v r. 1875 nad zmíněným jejím presbytářem postaven současný kostel. Světitelem byl bývalý čermenský farář, poté vikář Josef Tupec z České Třebové. V r. 1865 byl postaven malý patrový domek o 4 místnostech, ve kterém bydlel zakladatel a správce Mariánské hory Leopold Fiala. Farnost v r. 1872 přistavěla další domek, který byl v r. 1876 zvýšen o patro a současně zde byla povolena hostinská koncese. Roku 1886 bylo do půlkruhu před kostelem postaveno 14 kapliček křížové cesty a vysázena dvojitá lipová alej. Kapličky byly zrekonstruovány dolnočermenskou farností nákladem 167,9 tis. Kč. v r. 1995. Lipové aleje byly ozdraveny a dosázeny nákladem 636,5 tis. Kč dotací ze SFŽP 80 % nákladu a dotací obce Dolní Čermná 20 % nákladů v r. 1996. Kostel byl elektrifikován, vč. el. pohonu varhan v r. 1998 nákladem 75,4 tis. Kč. Obec Horní Čermná vyasfaltovala příjezdovou cestu od silnice v r. 1998 nákladem 300,- tis. Kč. Zmíněný vůdce poutníků do Maria-Zell, zakladatel a správce kostela na Mariánské hoře, Leopold Fiala byl váženým občanem tehdy jednotné obce Čermné. V roce 1873 je spolu s Františkem Palackým a Františkem Ladislavem Riegrem jmenován čestným občanem obce Čermné a to při příležitosti povýšení obce na městys. Fiala zemřel v pověsti svatosti v r. 1881 a je pochován na hřbitově u sv. Jiří v Dolní Čermné v prvním hrobě vlevo u kaple sv. Barbory, při vchodu od rychty.

Zobrazit místo Lanškroun - památky a jiné zajímavosti na větší mapě