Osudy staveb na Lázku u Lanškrouna v mnohém připomínají historii několika jiných míst. I v jeho okolí totiž vedla kdysi hranice. A to nejen zemská, mezi Čechami a Moravou, ale též hranice národnostní a jazyková. Hranice, o kterou se vedly letité boje.
Aby Lázek zůstal v českých rukou, koupila strategicky významný pozemek na jeho vrcholu Národní jednota v Olomouci. V roce 1908 na něm nechala navršit mohylu zasvěcenou památce Svatopluka Čecha a o čtyři roky později vedle ní postavila rozhlednu. Byla to patnáctimetrová dřevěná věž se zastřešenou vyhlídkou a s malou verandou v přízemí. Otevřena byla při malé slavnosti 28. července 1912. Některým Němcům z Lanškrouna se však české aktivity na Lázku příliš nezamlouvaly. Několikrát to také dali znát: jednou polámáním vysazených lip, jindy zase poškozením rozhledny. Ta proto musela být již po šesti letech stržena.

Za první republiky přešel pozemek na Lázku do majetku zábřežského odboru KČST, který si obnovu rozhledny stanovil jako jeden z hlavních cílů. Členové uskutečnili mezi sebou sbírku, jejíž výtěžek by jim umožnil úkol splnit, a oslovili i obyvatele kraje. V roce 1933 na Lázku vyrostla zděná chata nazvaná Reichlova (podle hlavního iniciátora výstavby) a s ní spojená dřevěná dvacetimetrová rozhledna, krytá šindelem. Obě stavby navrhl architekt Jaroslav Stejskal; autor Kramářovy chaty na Suchém vrchu. Slavnostní otevření se odehrálo 13. srpna 1933.

Foto: Petr Celý

Zobrazit místo Lanškroun - památky a jiné zajímavosti na větší mapě

V současné době objekt vlastní soukromá osoba. Rozhledna bývá v sezóně běžně přístupná od 10:00 do 19:00 hod. Aktuálně lze ověřit na níže uvedeném telefonickém kontaktu: +420 777 576 911