Nejstarší částí budovy lanškrounského zámku je trakt přiléhající ke kostelu sv. Václava. Byl východním křídlem kláštera, postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter byl za husitských válek vypálen. Od roku 1451 patřil Kostkům z Postupic. Ti jej ve druhé polovině 15. století upravovali pro občasný pobyt a snad i jako sídlo hospodářského úředníka. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Pro hospodářské příslušenství využili i části západního křídla klášterní stavby v sousedství kostela, dnes již zcela zaniklé.

Objekt byl nazýván zámkem již v roce 1507, kdy byl získán rodem Pernštejnů. Nevíme, zda jej stavebně upravovali. V roce 1588 jej prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. V této době je zámek popisován jako zčásti kamenná, zčásti dřevěná budova s mnoha pokoji.

Za nového majitele byla v zámku umístěna nejen správa rozsáhlého lanšperského panství, ale sloužil i jako sídlo majitele. Proto Adamovi původní stavba nevyhovovala a přistoupil k její renesanční přestavbě. Zřídil vstupní portál a průjezd do nevelkého dvora za zámkem. Zcela nově vybudoval jižní dvoupatrové křídlo. Z hospodářských budov před zámkem, vzniklých ze starších klášterních staveb a nově založené zahrady, bylo vytvořeno první zámecké nádvoří. Bylo uzavřeno zdí se vstupní branou. Tuto hrzánovskou přestavbu připomíná především vstupní portál zámku s erbem Adama Hrzána, erbem jeho manželky Anny ze Sulevic a letopočtem 1601, rokem ukončení přestavby. Z této přestavby pocházejí i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění.

V roce 1622 zakoupili zámek Lichtenštejnové. Za třicetileté války byl poškozen Švédy a velkým požárem v roce 1645. Jeho obnova byla zahájena již v padesátých letech 17. století, ukončena však byla až v roce 1716, jak svědčil letopočet a lichtenštejnský erb nad vstupní branou. Při lichtenštejnských úpravách byly odstraněny rozdíly mezi jižním a západním křídlem, obě křídla byla zarovnána na stejnou výšku a společně zastřešena valbovou střechou.

Při těchto úpravách došlo k význačným změnám v rozčlenění interiérů hlavní zámecké budovy. K východnímu konci jižního zámeckého křídla byla přistavěna další jednopatrová barokní budova a přízemní stavby v nádvoří za zámkem. Opravený zámek však sloužil již jen jako sídlo správy lanškrounského panství, jako obydlí úředníků a lanškrounských farářů. Po roce 1858 byla většina budov i zeď prvního nádvoří zbořena a celý areál upraven jako náměstí, nyní A. Jiráska. V místech budovy, která pocházela ze západního křídla původní klášterní stavby, byla postavena nová školní budova (dnes základní škola).

Interiéry zámku sloužily v druhé polovině 19. a na počátku 20. století jako kanceláře správy lanškrounského velkostatku. V roce 1928 získalo zámek město. Rekonstrukce zámku, započatá v roce 1940, byla dokončena v roce 1971. Budova dostala hladkou fasádu, v níž byly zdůrazněny gotické a ranesanční prvky (neomítnuté části klenebních oblouků, kamenná ostění oken a dveří, kamenická značka u rohového opěrného pilíře). V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je nyní obřadní síň. V jižním křídle je městské muzeum a kulturní centrum. Po pravé straně vjezdu do nádvoří byly instalovány barokní sochy sv. Jana Nepomuckého a blahoslaveného Jana Sarkandera z mostu v Lidické ulici.

V 90. letech proběhla celková rekonstrukce zámku. V květnu 1995 byla provedena kolaudace a 3. června 1995 byl slavnostně otevřen obnovený sál lanškrounského zámku spolu s přilehlými prostorami.

V okolí lanškrounského zámku často strašil přízrak zlého správce Riedra. Houpal se prý na zámeckých topolech, svítil očima a hrozivě vyl. Ze zámku v Lanškrouně prý vede podzemní chodba, která ho spojuje s Novým zámkem u Rudoltic. V roce 1940 zde Němci hledali tuto podzemní chodbu, ale marně.

Stopy času na Lanškrounsku

Zámek v Lanškrouně vznikl na místě kláštera postaveného augustiniány po roce 1393. Klášter vypálený za husitských válek patřil od r. 1451 Kostkům z Postupic. V 2. pol. 15. stol. ho upravili pro občasný pobyt. Toto kostkovské sídlo tvoří západní trakt dnešního zámku. Hospodářské budovy, dnes již zaniklé, byly v západním křídle kláštera. Objekt byl nazýván zámkem v roce 1507, kdy ho získal rod Pernštejnů. Ti jej roku 1588 prodali Adamu Hrzánovi z Harasova. Za nového majitele byla v zámku umístěna správa rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství a sloužil i jako sídlo majitele, který přistoupil k renesanční přestavbě. Tu připomíná vstupní portál zámku s erbem Hrzána a letopočtem ukončení přestavby 1601 i zachovalá okenní a dveřní renesanční ostění.

V r. 1622 zakoupili zámek Lichtenštejnové. Za třicetileté války byl poškozen Švédy a velkým požárem v roce 1645. Jeho obnova byla ukončena až r. 1716. K jižnímu křídlu byla přistavěna jednopatrová barokní budova a přízemní stavby v nádvoří za zámkem. Opravený zámek už ale sloužil jen jako sídlo správy lanškrounského panství a obydlí úředníků.

Po r. 1858 byla většina budov i zeď prvního nádvoří zbořena a celý areál upraven jako náměstí. Ze západního křídla původní klášterní stavby byla postavena školní budova.

V r. 1928 získalo zámek město. Při rekonstrukci (1940 - 1971) dostal hladkou fasádu, se zdůrazněnými gotickými a renesančními prvky. V nově upravených gotických prostorách západního křídla zámku je obřadní síň, v jižním křídle městské muzeum a kulturní centrum. R. 1995 byl po celkové rekonstrukci otevřen obnovený sál lanškrounského zámku.

Foto: Petr Celý