Znak

„Na červeném damaskovaném štítu zlatá listová královská koruna s bělovými drahokamy a červeným vyložením."

Podle některých nedoložených zpráv byl znak městu udělen na přímluvu Vojtěcha z Pernštejna králem Ferdinandem I. Žádná listina o udělení ale není dochována (pokud kdy jaká byla vydána). Použité znamení bylo do znaku převzato z pečeti. Na té byla koruna používána již na konci 14. století. Jedná se o tak zvané mluvící znamení připomínající jméno města. Vyobrazení znaku najdeme již na začátku druhé poloviny 16. století, kdy je umístěno na renesančním štítu v typáři pečeti z roku 1561. Toto vyobrazení pak najdeme i v následujících letech a stoletích jak na stavebních památkách (např. na renesančním portálu radnice z roku 1581-1582 a mariánském sloupu na náměstí z roku 1684), tak i na různých starých předmětech uložených v městském muzeu. Barevné vyobrazení znaku je poprvé doloženo na kartuši z roku 1659, která je umístěna v místním kostele. Znak byl užíván v různé výtvarné podobě jak na španělském, tak i na renesančním štítu vyplněném damaskováním nebo bez damaskování. A to zejména na hlavičkových papírech a také domovských listech městského úřadu a později místního a městského národního výboru. Mimo to i na hlavičkových papírech, obálkách a dalších předmětech různých zařízení města a jím řízených institucí (lesní úřad, komunální služby, osvětová beseda, městská policie, městská plynárna, Spořitelna města a pod). Vedle toho bylo povoleno znak používat na hlavičkových papírech Tělovýchovné jednoty Lanškroun a jeho odboru turistiky a také na propagačních materiálech a diplomech různých sportovních soutěží (Lanškrounská kopa, motoristická soutěž O štít města Lanškroun a pod.). Znak města nebo jeho části najdeme i na etiketách, které se lepily na lahvové pivo v místním pivovaru (zejména korunu), nebo byl znak umístěn na knížecí plášť. Najdeme ho také na propagačních materiálech a pohlednicích v různém výtvarném provedení (na španělském nebo renesančním štítu, s damaskováním nebo bez něj a s různou podobou koruny). Město povolilo znak užívat řadě institucí a podniků, např. již zmíněnému místnímu pivovaru, hotelu „U Zemské koruny", restauraci „Na Maninách", sdružení postižených dětí Koruna, střednímu odbornému učilišti a dalším. Je použit i na medailích vydaných ve městě při různých významných událostech a také na insigniích města, jejichž autorem je Zdeněk Kolářský. S přihlédnutím k heraldickým pravidlům je možné konstatovat, že původní a také nejsprávnější je podoba znaku doložená na nejstarším pečetním typáři z roku 1561. Na závadu však není ani užívání španělského štítu se zlatou korunou v červeném poli. Její podoba by měla odpovídat koruně zobrazené na výše zmíněném typáři. Španělský štít je v moderní komunální heraldice nejužívanějším typem štítu.

Vlajka

„List s třemi vodorovnými pruhy - žlutým, červeným a žlutým v poměru 1:2:1. Ve středu červeného pruhu žlutá koruna o šířce jedné třetiny délky listu. Poměr šířky listu k jeho délce je 2:3."

Vlajka byla městu udělena rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR z 2. 9.1994 po předchozím schválení heraldickou komisí (24. 5.1994). Podoba vychází ze znaku města a jejím autorem je Ing. Jan Šebrle. Při zpracování návrhu vycházel zejména z praporu mužského pěveckého spolku z roku 1886.

Pečeti

Jisté je, že městská pečeť byla používána brzy po založení. Její otisk je doložen již na konci 14. století roku 1399. Zřejmě stejná pečeť byla použita také v roce 1401 a 1402. Jedná se o značně poškozený otisk, z něhož je možné poznat, že má kulatý tvar a obsahuje na gotickém štítu liliovitou korunu o třech listech. Po obvodu má latinský majuskulní nápis: SIGILLVUM . CIVIVM . DE . LANTZChRON. Dnes ji najdeme v Moravském zemském archivu v Brně v archivním fondu „Augustiniáni Olomouc". Její odlitek je uložen v tomtéž archivu.

Jak dlouho předchozí pečeť město užívalo a jaká ji nahradila, není známo. V roce 1561 si město pořídilo nový velký stříbrný typář kulatého tvaru o průměru 59 mm ohraničený provazcem. V pečetním poli vyplněném damaskováním má renesanční (polský) štít také zdobený damaskováním, uprostřed korunu zdobenou třemi většími a dvěma menšími liliovitými výběžky. Po obvodu je drobnou ozdobou uvozený latinský majuskulní opis: SIGILLVM . MAIVS . CIVITATIS . LANDSKRONAE. Zajímavé je, že se mimo otisku v Eichlerové sbírce, který pochází z roku 1834, prozatím nepodařilo doložit jiný. Jeho kolorovaná kresba je obsažena v kronice města, v Státním okresním archivu Ústí nad Orlicí a také v popisu Lanškrouna z Eichlerovy sbírky. Typář pečeti je dnes uložen v Městském muzeu v Lanškrouně.

Později v roce 1580 císař Rudolf II. na přímluvu Vratislava z Pernštejna povolil městu pečetit červeným voskem. Z té doby (z roku 1585) je dochován otisk menší pečeti kulatého tvaru o průměru 32 mm. Je ohraničena provazcem a v pečetním poli vymezeném také provazcem obsahuje renesanční štít s korunou zdobenou třemi listovými výběžky, z nichž střední je v podobě kříže. Po obvodu má křížkem uvozený latinský majuskulní opis: + SIGILLVM . MIN . CIVITATIS . LANCZKRONAE. Otisk byl použit ještě v roce 1693.

V roce 1672 byla pořízena malá pečeť. Užívala se zřejmě k pečetění méně důležitých písemností. Má kulatý tvar o průměru 13 mm a obsahuje uprostřed korunu s pěti listovými výběžky, z nichž prostřední má dva nad sebou. Pod korunou je letopočet 1672 a po obvodu horní poloviny opis: LANDSCRON. Její otisk je znám z listiny pocházející z roku 1784. Byla použita také v roce 1806.

Další nový typář si město pořídilo v roce 1789. Bylo to v době, kdy zahájilo jednání s Aloisem Josefem, panujícím knížetem z Lichtenštejna, o povýšení Lanškrouna na municipální město. Je možné se domnívat, že si město tento typář pořídilo zejména pro tuto příležitost. Jeho otisk je prozatím znám jen z Eichlerovy sbírky z roku 1834. Na dokumentech se ho prozatím nepodařilo nalézt. Má kulatý tvar ohraničený provazcem o průměru 35 mm. V pečetním poli ohraničeném také provazcem obsahuje rakouskou císařskou korunu. Po obvodu má hvězdičkou uvozený latinský majuskulní opis: SIGILLUM CIVITATIS LANDSCRONENSIS.

Poslední pečeť z doby před rokem 1850 byla pořízena v roce 1811. Její otisk pocházející z roku 1834 je však prozatím doložen také jen v Eichlerové sbírce. Má oválný tvar o šířce 27 mm a výšce 29 mm. Je ohraničena provazcem a vodorovně šrafované pečetní pole linkou. Obsahuje anglický štít, na něm stylizovanou císařskou korunu, pod ní letopočet 1811. Po obvodu má německý majuskulní opis: STADT LANDSKRONER MAGISTRATS SIGILL.

Nedlouho nato v roce 1823 si město pořídilo k potvrzování značně rozrostlé písemné produkce kovové kulaté razítko o průměru 29 mm. Obsahuje v neohraničeném razítkovém poli vyplněném svislým šrafováním (dle heraldické symboliky se jedná o vyjádření červené barvy) anglický štít se stylizovanou císařskou korunou. Pod ní je letopočet 1823. Po obvodu má německý majuskulní opis: STADT LANDSKRONER MAGISTRATS SIGILL. V této podobě bylo užíváno až do poloviny 30. let 19. století. Později až do roku 1851 ve stejné podobě, jen letopočet pod korunou byl odstraněn.

Na začátku 30. let 19. století bylo pořízeno další kovové (mosazné) razítko, tentokrát oválného tvaru o šířce 29 mm a výšce 35 mm. Je ohraničeno dvoulinkou a pečetní pole provazcem, na něm je císařská koruna. Po obvodu má německý majuskulní opis: LANDSKRÖNER MAGISTRATS SIGILL. Jeho použití je doloženo ještě v roce 1851. Typář tohoto razítka je dnes uložen v Státním okresním archivu v Ústí nad Orlicí.

Vedle tohoto typáře je ve výše uvedeném archivu dochován další mosazný typář o průměru 27 mm, pocházející zřejmě z první poloviny 19. století. Obsahuje v pečetním poli ohraničeném linkou barokní štít a na něm korunu s listovými výběžky. Po obvodu má německý majuskulní opis: . MARKTKOMMISSARIAT. LANDSKRON.

Městské znamení (korunu s listovými výběžky) najdeme také na typáři ocelové pečeti Národní gardy, který pochází z roku 1848. Má kulatý tvar o průměru 34 mm a vedle již zmíněné koruny obsahuje po obvodu německý majuskulní opis: STADT LANDSKRONER NATIONAL GARDE COMMANDO. Je uložen v Státním okresním archivu Ústí nad Orlicí.

Po roce 1850 správa města užívá jen razítka. Zpočátku kovová, později jen gumová. Použití prvního, ještě kovového razítka je doloženo v roce 1851. Má kulatý tvar o průměru 34 mm a je ohraničeno provazcem. V linkou vymezeném razítkovém poli obsahuje renesanční lemovaný štít, na něm lanškrounské městské znamení - drahokamy zdobenou korunu s pěti listovými výběžky. Po obvodu je dvěma ornamenty dělený německý majuskulní opis: STADTRATH . LANDSKRON. Bylo používáno ještě na konci 19. století.

Na začátku 20. století se začal užívat mosazný typář pečeti kulatého tvaru o průměru 40 mm ohraničený nejprve vroubkováním, linkou a perlovcem. Pečetní pole vyplněné mřežováním obsahuje renesanční štít s korunou o třech listových výběžcích a se dvěma perlami. Po obvodu má německý majuskulní opis: * STADRATH * LANDSKRON. Typář je dnes uložen v Státním okresním archivu v Ústí nad Orlicí.

Razítka užívaná od začátku 20. století obsahovala po obvodu jednotný opis (STADTRAT LANDSKRON) a v razítkovém poli renesanční štít v různé výtvarné podobě, na něm korunu s třemi listovými výběžky a mezi nimi dvě perly. V roce 1926 nařídil Okresní úřad v Lanškrouně všem podřízeným městským a obecním úřadům aby svá razítka přizpůsobily příslušným jazykovým nařízením (zejména čl. 82, vl. nařízení z 3. 2.1926 č. 17/26 Sb. z. a n.). Správa města se zřejmě tomuto nařízení nepřizpůsobila, a tak v polovině roku 1929 byl četnickou stanicí vyšetřován lanškrounský starosta Leo Wintr, protože prý užíval jen německé a ne německo-české razítko. Z dochovaných otisků razítek užívaných od roku 1930 lze soudit, že se starosta tomuto nařízení podřídil a písemnosti odesílané z lanškrounské radnice potvrzoval jen česko-německým razítkem s česko-německým minuskulním opisem v tomto znění: *Městská rada v Lanškrouně * Sadtrat Landskron. Po záboru města Německem v říjnu 1938 nebylo zavedeno standardní unifikované úřední razítko jako v ostatních zabraných obcích v okolí, ale město po celou dobu okupace užívalo kulaté razítko obsahující uprostřed renesanční štít s lanškrounským znakem a německým frakturním minuskulním opisem. V horní polovině razítka s jednořádkovým textem, v dolní polovině s dvouřádkovým (+ Stadt + Landskron/Gau Sudetenlad). Po osvobození v květnu 1945 město z počátku užívalo v razítku českého lva ze státního znaku. Později, v roce 1947, se vrátilo k svému znaku užívanému po staletí. Nedlouho nato (roku 1952) ale muselo razítka přizpůsobit předepsané úřední podobě, to znamená, že vedle předepsaného obsahu opisu musela obsahovat českého lva ze státního znaku, později, od roku 1960, státní znak. Vedle města užívaly v razítkách městský znak také různá městská zařízení a další instituce (tržní komisariát, městská jatka, základní odborná škola apod.).

Vedle razítek byly městem a městskými zařízeními užívány i různobarevné zálepky. Obsahovaly mimo opisu městský znak. Tak v roce 1866 je doloženo použití fialové zálepky města se zlatým textem a v roce 1882 červené zálepky také se zlatým textem. Červenou zálepku se žlutým (zlatým) textem a městským znakem na konci 19. století užívalo ředitelství obecné a měšťanské školy, modrou s bílým textem a městským znakem v roce 1887 Spořitelna v Lanškrouně.

zdroj: Znaky, vlajky, pečeti a správní vývoj obcí okresu Ústí nad Orlicí (2005) - Jan F. Křivohlávek

Tisk Náhled tisku