Lanškroun je přímo zakazuje, Česká Třebová naopak s nimi pospíchá

Dvě města na východní hranici Pardubického kraje, Česká Třebová a Lanškroun, podle místních médií volí opačný přístup k větrným elektrárnám. Třebová je chce mít teď hned a Lanškroun je striktně zakazuje na roky dopředu.
Pravda je kdesi uprostřed.
„Zastupitelstvo města Lanškroun rozhodlo, že během svého funkčního období nedovolí na svých pozemcích výstavbu větrných elektráren a nesouhlasí s výstavbou větrných elektráren ani v případě cizích pozemků v katastrálním území Lanškroun a Dolní Třešňovec, k čemuž využije svých práv v územním řízení,“ citovala ze středečního usnesení zastupitelstva Lenka Mačátová, referentka kanceláře starosty a tajemníka.
Zastupitelstvo města Lanškroun vyzývá všechna zastupitelstva obcí v obvodu obce s rozšířenou působností, aby s výstavbou větrných elektráren na svých územích rovněž nesouhlasila. Starostové okolních vesnic však většinou lanškrounskému kolegovi Košťálovi vzkázali, že je to čistě jejich věc.
Z obcí v rozšířené působnosti Lanškrounu staví teď například čtyři větrné elektrárny Anenská Studánka, další dvě už se tady točí. Podle starosty Jaroslava Paara (nezávislý) už víc elektráren stavět u jejich obce stejně nebudou.
Česká Třebová je od Lanškrouna vzdálená necelých deset kilometrů (v přímém vizuálním kontaktu brání vlastně jen vrch Palice) a katastry se leckde téměř dotýkají, stavět elektrárny naopak chce, a ve velkém. Ovšem ne hned. Zatím se k obřím větrníkům přiklonila rada města, zastupitelstvo o nich bude jednat 29. dubna. „Pokud něco schválí, tak jen projektový a investiční záměr,“ upozornil Martin Netolický (ČSSD), zastupitel České Třebové.
„Samotná výstavba by začala nejdříve za dva roky. Čísla o ekonomickém přínosu do rozpočtu, která byla zveřejněna, jsou pouze odhadem. Zpracování záměru velmi podporuji, protože energie z alternativních zdrojů je nyní pro investory a provozovatele záležitostí velmi výhodnou a může přinést prostředky do městské pokladny. Na druhé straně jde o velkou investici, která si vyžádá v počátku velké úvěrové zatížení, řádově stovky miliónů korun,“ dodal pro Právo Netolický.
21.04.2008