Dnes je 20.04.2014
Svátek slaví Marcela
ČeskyEnglish (UK)DeutschItalianoPolski

Menu, přímé odkazy, vyhledávání, přihlašování

Víte, že ...
vize města zní… "Lanškroun, jednička pro aktivní život a podnikání"?
Začátek HTML stránky

Listy Lanškrounska číslo 7 / 2009

Vyšly 10. dubna 2009

Strana 1:
Přečtěte si: Velikonoce jsou tady - Úspěchy lanškrounské mládeže – Narozeninový koncert BIG BANDU - Společenská kronika - 5. ročník LHL skončil

Foto: Mám dobrej pocit, když mě foťák tlačí v batohu. Rozhovor s fotografem Radkem Lepkou čtěte na str. 12 - 13. Foto: Kateřina Kokešová

Strana 2 a 3: Radnice sděluje
Rada města jednala dne 30. 03. 2009
Na začátku jednání se rada seznámila se zápisy svých poradních orgánů - sportovní komise, bytové komise a komise pro cestovní ruch a zahraniční styky.
Vedoucí oddělení školství a kultury Jitka Krejčová předala radě města výroční zprávy kulturních organizací zřízených městem (kino, knihovna, kulturní centrum a muzeum) a zprávu o činnosti příspěvkové organizace Školní jídelna MADORET v roce 2008. Radu dále seznámila se závěry pracovní schůzky s bývalými členy Kruhu přátel hudby.
Rada převzala od odboru právního a majetku návrh Pravidel pro prodej bytových jednotek, předpokládá se, že tato pravidla budou předložena ke schválení zastupitelstvu města dne 22. 04. 2009.
Jiří Švarc, vedoucí oddělení technické správy nemovitostí, předal radě města zprávu z kontroly pronajatého objektu - restaurace Na Koupališti.
JUDr. Hana Vágnerová, vedoucí odboru právního a majetku, informovala radu města ve věci restituce tzv. Pamovy vily, dům stojí v ul. Žižkova a v současné době se v něm nacházejí klubovny skautů. Restituční spor s dědičkami W. Pama byl v roce 2006 rozhodnut ve prospěch města. V březnu letošního roku 2009 Ústavní soud rozhodnutí okresního a krajského soudu zrušil, jednání o restitučních nárocích dědiček W. Pama budou proto pokračovat.
Rada města schválila podání žádosti Základní školy Lanškroun, Dobrovského 630 o grant „Využití ICT ve školních vzdělávacích programech na ZŠ“ z druhé výzvy Operačního programu vzdělávání pro konkurenceschopnost.
Rada města rozhodla o uzavření dalšího dodatku k pojistné smlouvě, ze seznamu pojištěných nemovitostí byla vyjmuta prodaná nemovitost čp. 37 v ul. S. Čecha. Nově byl mimo jiné pojištěn Společenský dům a areál hřbitova. Město má v současné době u společnosti Generali, a.s., pojištěno 99 nemovitostí v tzv. nové hodnotě téměř 2,5 miliardy Kč.
Rada města rozhodla přidělit veřejnou zakázku na dodávky malého rozsahu - „Aktivní prvky infrastruktury sítě LAN“ společnosti CESA, a. s., Pardubice.
Rada města Lanškroun dle Pravidel pro poskytování veřejné podpory – grantů a příspěvků z rozpočtu města Lanškroun rozhodla o poskytnutí veřejné podpory v částkách do Kč 50.000,-:
- na provozování aktivit v oblasti cestovního ruchu a partnerských styků, žadatelé (sportovní oddíly, školy, kulturní spolky atd.) podporu využijí na rozvoj vztahů se svými partnery ve městech Kežmarok, Dzierzoniow i Serock;
- v oblasti činnosti organizované pro děti a mládež, žadatelé (organizace zabývající se volným časem mládeže) podporu využijí na široké spektrum projektů, např. slavnosti světla, majáles, celoroční činnost divadelního spolku Škeble, keramického kroužku atd.;
- v oblasti kultury, žadatelé (fyzické i právnické osoby působící v oblasti kultury) podporu využijí na vydání CD, konání jazzového festivalu, další ročník výtvarnále, atd.;
- na provozování sportovních aktivit mládeže do 18 let, žadatelé (občanská sdružení zabývající se činností s mládeží v oblasti sportu) podporu využijí např. na Běh do Zámeckého vrchu, doprovodný program k Lanškrounské kopě, Memoriál Martina Schejbala, prázdninové soustředění tenistů a celoroční činnost badmintonistů, šachistů, sokolů a hasičů v Dolním Třešňovci a dalších.
Mimo to rada doporučila zastupitelstvu města poskytnout veřejnou finanční podporu v částkách nad 50 000,-. O poskytnutí této podpory bude zastupitelstvo jednat dne 22.04.2009, jedná se např. o celoroční činnost lanškrounských skautů, fotbalistů, hokejistů, volejbalistů, cyklistů, Domu dětí a mládeže, cyklistů, stolních tenistů a dalších.
Rada města souhlasila s úpravou chodníku na části pozemku ppč. 3669/1 za podmínky, že navržená úprava bude provedena na náklady žadatele, a to včetně zadláždění části komunikace ul. Na Valech. O souhlas s úpravou chodníku podél domu čp. 211 požádala společnost Dušek a Dušková, s.r.o., Výprachtice.
Rada města projednala žádost Stanislava Kytlíka o snížení nájemného za pronájem nebytového prostoru v objektu bývalých šaten u koupaliště. Rada města rozhodla nájemné nesnižovat a žadateli doporučuje jednat s odborem právním a majetku o ukončení nájmu uvedeného nebytového prostoru.
Rada se seznámila s informacemi předloženými společností Městský bytový podnik Lanškroun, s.r.o., o průběhu a odstraňování následků havárie kanalizačního potrubí v Penzionu - Domovu pro důchodce, schválila opatření přijatá mandatářem a pro uvedený účel stanovila částku Kč 85 000,- jako limit finančních prostředků použitých v rámci hospodářské činnosti uvedené společnosti.
Rada města Lanškroun seznámila s informacemi předloženými společností Městský bytový podnik Lanškroun, s.r.o., o průběhu a odstraňování následků havárie rozvodů vody a kanalizace v Domě dětí a mládeže, schválila opatření přijatá mandatářem a pro uvedený účel a stanovila částku Kč 200 000,- jako limit finančních prostředků použitých v rámci hospodářské činnosti uvedené společnosti.
Na svém dalším jednání se rada města sejde v úterý 14. dubna.
Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Poplatky za komunální odpad a ze psů jsou splatné do konce dubna
Správcem obou poplatků je finanční odbor Městského úřadu Lanškroun.
Výše roční sazby pro rok 2009 činí u odpadu Kč 492,-. Sazba poplatku ze psů se pohybuje v rozmezí od Kč 150,- do Kč 1 200,-. Výše poplatku závisí na poloze domu ve městě a na tom, zda je majitel psa uživatelem důchodu. Povinnost uhradit zmíněné poplatky vyplývá z obecně závazných vyhlášek města Lanškroun č. 12/2003, o místním poplatku za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů, ve znění pozdějších vyhlášek, a č. 7/2003, o místním poplatku ze psů, ve znění pozdějších vyhlášek. Termín splatnosti je 30.04.2009. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Výstava trofejí na zámku
Od 30. 3. do 3. 4. 2009 proběhla na lanškrounském zámku výstava trofejí. Spolupořadatelem akce byl i odbor životního prostředí Městského úřadu Lanškroun. Výstava byla ukončena přednáškou na téma předcházení škod, snižování početních stavů a legislativě černé zvěře (prase divoké). Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

Výlov lanškrounských rybníků
Ve dnech 10. a 16. dubna 2009 bude společnost Rybářství Litomyšl, s.r.o., provádět výlov dvou lanškrounských rybníků. V prvním termínu se bude jednat o rybník Dlouhý a ve druhém o rybník Olšový. Vypouštění jednotlivých rybníků bude zahájeno přibližně jeden týden před plánovaným dnem výlovu daného rybníka. V případě nepříznivého počasí může dojít ke změně termínu výlovu.
Ve spolupráci s odborem životního prostředí zpracovala D. Lišková, kanc. starosty a tajemníka

Z kalendáře starosty - najdete v plném znění jinde na tomto webu

Jednání zastupitelstva města se bude konat ve středu 22. dubna 2009 od 16.00 hod. na sále lanškrounského zámku

Ředitelé lanškrounských škol byli pozváni na radnici
28. března 1592 se narodil Jan Ámos Komenský, učitel národů, a právě v tento den oslaví všichni učitelé svůj svátek. Při této příležitosti pozval dne 27. 03. 2009 starosta města Ing. Martin Košťál na radnici všechny ředitele a ředitelky základních a mateřských škol zřízených městem. Přestože účelem schůzky bylo poděkovat všem lanškrounským učitelům za jejich náročnou práci, měla převážně pracovní charakter. Páteční odpoledne věnovali ředitelé výměně zkušeností a diskuzi o problémech školství. Ředitelé seznámili starostu i se svými plány na nejbližší období. Petra Brejšová, kancelář starosty a tajemníka

ZÁPIS DĚTÍ do mateřských škol v Lanškrouně a Dolním Třešňovci proběhne 14. května od 8 do 15.30 hod.

Strana 4: Z města i z regionu
Vážně a nevážně z linky 156 - najdete v odkazu městské policie na tomto webu

Ze zpravodajství Policie ČR
V jednom z domů na Lanškrounsku demontovali z důvodu neplacení pohledávek pracovníci energetické společnosti elektroměr. Nájemníci se ale neoprávněně opět připojili a elektrickou energii tak užívali dál nejenom na svícení, ale i na ohřev vody, vaření a provoz domu. Škoda, kterou tím společnosti způsobili, byla vyčíslena na deset tisíc korun. Policisté nyní šetří, kdo z nájemníků má neoprávněný odběr na svědomí. Jemu totiž hrozí obvinění z trestného činu krádeže, na který trestní zákon pamatuje až dvouletým trestem odnětí svobody.
Krátce po půlnoci 23. 3. přistihli policisté na Lanškrounsku dva muže, kteří si chtěli z objektu bývalého kravína odnést čtyřicet cihel. Věc na místě vyřešili blokovou pokutou.
25. 3. hned po půlnoci bylo v Lanškrouně rušno. Před jednou z místních restaurací 22letý mladík z České Třebové napadl stejně starou slečnu. Nejprve ji chytil za ruku, pak ji povalil na zem a uhodil do hlavy. Dívka naštěstí utrpěla jen povrchová zranění. Násilníkovi ale policisté sdělili ve zkráceném přípravném řízení podezření ze spáchání trestného činu výtržnictví.
38letý muž od září do listopadu loňského roku odebral na jedné z benzinových čerpacích stanic na Lanškrounsku nemalé množství nafty, ale do současné doby ji nezaplatil. Majiteli benziny způsobil škodu za více než 400 tisíc korun. Muži nyní hrozí obvinění z trestného činu podvodu, na který trestní zákon pamatuje až tříletým trestem odnětí svobody. Obvinění z trestného činu podvodu hrozí i 37letému muži, který odebral od června do listopadu loňského roku ze dvou čerpacích stanic v Lanškrouně naftu za více než 125 tisíc.
V pátek 27. 3. krátce před polednem byl v jedné z prodejen elektroniky v Lanškrouně odcizen přenosný PC zn. ACER NB Extensa EX5430. Pachatel využil toho, že prodavačka obsluhovala jiné zákazníky, přenosný počítač sebral
z prodejního pultu a bez povšimnutí jej odnesl z prodejny. Celková škoda činí 13.802 Kč. V případě dopadení pachateli hrozí až dvouletý trest odnětí svobody.
Dosud nezjištěný pachatel odcizil 27. 3. v obci Dolní Třešňovec uzamčené dámské jízdní kolo. Celková škoda činí 8.000 Kč a případ je šetřen jako trestný čin krádeže.
V sobotu 28. 3. ráno ve vesnici poblíž Lanškrouna napadl svoji manželku 44letý muž. Nejprve slovně, potom ale padla i nějaká ta rána. Muž řádil tak, že museli přijet policisté. Ti nezkrotného manžela nakonec z domu vykázali. Ukázalo se totiž, že to není zdaleka první případ, kdy ženu napadl. K neshodám v rodině docházelo již od roku 2005 a není výjimkou, že násilník napadá i svoje děti. Nyní mu hrozí obvinění z trestného činu týrání osoby žijící ve společně obývaném domě. Domácím násilím se policisté nadále zabývají.
28. 3. byla nahlášena krádež zahradního traktoru s rotační sekačkou zn. TORO HD220 s příslušenstvím. Pachatel se za použití násilí vloupal v obci Cotkytle do uzamčené garáže, kde byl traktor zaparkován. Celková škoda činí 89.000 Kč. Případ je šetřen jako trestný čin krádeže vloupáním a v případě dopadení pachateli hrozí trest odnětí svobody až na tři roky.
31. 3. těsně před sedmou hodinou ráno zjistili majitelé dvou vozidel zaparkovaných v Lanškrouně, že je mají poškozená. Neznámý pachatel si zřejmě myslel, že zamčená auta pro něho nejsou žádný problém. Opak byl pravdou, do žádného z nich se nedostal. Dotřetice se mu ale povedlo další otevřít. Nic se mu v něm asi nelíbilo, tak alespoň poškodil startovací kabely. Pachateli za způsobenou škodu 14 tisíc korun hrozí až dva roky vězení.
1. 4. po třinácté hodině vyjížděli policisté z Lanškrouna k případu pádu muže ze střechy. Při opravě střechy se pravděpodobně 19letý mladík dostatečně nepřipoutal a spadl do trávy. S lehkým zraněním byl převezen do Orlickoústecké nemocnice. Případem se nyní budou zabývat policisté.
1. 4. oznámila poškozená na Obvodní oddělení PČR Lanškroun, že v Rudolticích došlo k odcizení uzamčených vrat přímo z garáže. Pachatel si z místa činu také odnesl pětimetrový žebřík, který byl uschován v garáži. Celková škoda činí 26.500Kč. Případ je šetřen jako trestný čin krádež vloupáním.
Uzamčenou garáž si v Lanškrouně vyhlédl neznámý lapka. Potřeboval asi „přezout“ svoji octávku. V této garáži byla jedna zaparkovaná i s letními pneumatikami. Zamčené dveře pro něho nebyly problém. Odnesl si všechny pneumatiky a nezapomněl k nim ani hliníkové disky. Případem se policisté zabývají.
3. 4. bylo oznámeno na Policii ČR Lanškroun, že došlo k vloupání do dvou zaparkovaných vozidel na ulici. V prvním případě se jednalo o vozidlo zn. Škoda Octavia a v druhém případě se pachatel vloupal do vozidla zn. Audi A6. Celková škoda na obou vozidlech činí 58.000Kč.
V noci 4. 4. bylo v Lanškrouně odcizeno osobní vozidlo zn. BMW 530 D. Majitel si vozidlo, které bylo opatřeno imobilizérem, při zaparkování řádně uzamkl. To však nezabránilo krádeži, celková škoda činí 206.100 Kč. Po vozidle bylo vyhlášeno celostátní pátrání.
V pátek 3. 4. v půl deváté večer, když si rodina s dětmi opékala u domku na Lanškrounsku párky, přijeli až k ohništi na jedné motorce tři mladíci. Seskočili dolů a začali jim vyhrožovat. Jeden s pistolí v ruce, druzí dva se ozbrojili klacky. Poté, co žena zavolala policii, se lekli a všichni tři vzali nohy na ramena. Případem se policisté nadále zabývají.
V sobotu 4. 4. po poledni nezvládla mezi obcemi Albrechtice a Hormí Heřmanice řízení 24letá řidička osobního automobilu značky Hyundai, vjela do protisměru, kde se bočně střetla s protijedoucí mazdou. Spolujezdkyně z mazdy byla při nehodě lehce zraněna.

Využijte možnost a odevzdejte zbraň
Podle zákona č. 119/2002 Sb., o zbraních, mají občané od prvního února až do posledního července tohoto roku možnost beztrestně odevzdat nalezené ruční palné zbraně (krátké i dlouhé). Do 31. března 2009 této možnosti využilo na okrese Ústí nad Orlicí několik občanů. Vráceno bylo celkem 34 zbraní nejrůznějších typů a ráží.
Občané, kteří zbraň vrátí, mají hned několik možností. Velmi zkráceně a zjednodušeně se dá říci, že pokud odevzdají zbraň držitelé zbrojního průkazu, mohou ji po provedení balistické expertizy (ke zjištění, zda nebyla zbraň odcizena nebo zda s ní v minulosti nebyl spáchán žádný trestný čin) zaregistrovat na svoji osobu (bude vystaven průkaz zbraně). Pokud ale osoba, která zbraň odevzdá, držitelem zbrojního průkazu není, může složit zkoušku z odborné způsobilosti a získat tak zbrojní průkaz pro skupiny oprávnění A, B, C, E.
Možnost mají i občané, kteří si nalezenou zbraň chtějí ponechat i přesto, že nejsou držiteli zbrojního průkazu. Takovou zbraň odborníci znehodnotí, aby nebyla způsobilá ke střelbě, a občan si ji může odnést domů na památku. Nprap. Eva Sichrová

Strana 5: Z kraje i z regionu
Obec Rudoltice vyhlašuje výběrová řízení na pronájem pěti bytových jednotek
Pro účast ve výběrovém řízení není podmínkou zařazení v Seznamu žadatelů o pronájem bytu ve vlastnictví obce Rudoltice. Základním kritériem výběrového řízení je nabídnutá výše předplaceného nájmu. Délka pronájmu: na dobu 20 let = 240 měsíců, cena nájmu: 60,- Kč/m2. Výše předplaceného nájmu: 50 % z celkové výše nájemného měsíčně. Jde o dva byty 1+1 a tři byty 2+1. Uzávěrka přihlášek: 30. 4. 2009 v 15.00 hod.

Aleje k Zámečku prořídly
O základní informace k proběhlému kácení redakce požádala předsedu komise životního prostředí v Rudolticích pana Richarda Kohouta: „Aleje byly, tak jako jiná místa Lanškrounska, postiženy letní bouří. Vichr zničil nebo silně poškodil velké množství stromů. Na podzim 2008 bylo v alejích provedeno posouzení zdravotního a statického stavu dřevin, během kterého byly určeny dřeviny, které se musí pokácet. Stromy určené ke kácení byly rozděleny do dvou skupin: nebezpečné pádem a neperspektivní. Kácení stromů nebezpečných pádem bylo dokončeno na konci měsíce března, kácení stromů neperspektivních proběhne v období vegetačního klidu 2009 / 2010. Na všechny stromy určené ke kácení bylo Obecním úřadem Rudoltice vydáno povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo les, kterému bylo podkladem závazné stanovisko, vydané Městským úřadem Lanškroun, odborem životního prostředí - ochrana přírody a krajiny.“ Foto: K. Šerkopová

Setkání radního Miloslava Macely se zástupci zaměstnanců sociálních služeb Pardubického kraje
Dne 31. 3. se uskutečnilo setkání radního zodpovědného za sociální oblast Miloslava Macely (KDU-ČSL) se zástupci zaměstnanců sociálních služeb celého Pardubického kraje, místopředsedkyní OSZSP ČR Dagmar Žitníkovou a odborovým právníkem JUDr.Vratislavem Tomkem.
V úvodu radní Macela řekl: „Prioritou sociální demokracie bylo navýšení platů zdravotníkům. Tím ale vznikla velká disproporce mezi tímto platem a platem pracovníků sociálních služeb. Vyvinuli jsme tedy tlak na své krajské koaliční partnery a tak prosadili pětiprocentní zvětšení příjmů i zaměstnancům v sociálních zařízeních.“ Dále mimo jiné sdělil: „V našem rozpočtu jsme jednak zachovali všechny peníze, které plynou do nestátních neziskových organizací a obecních zařízení, takže tam počítáme s tím, že tyto dotace se nesníží. Co se týče krajských zařízení, tak Pardubický kraj tu díru, která vznikla nedostatečnou státní dotací, pokryje ze svého rozpočtu a nyní, když proběhlo poslední navyšování, tak jsme to udělali tak, že při tomto navýšení jsme nejvíc peněz nasměrovali do obecních pobytových zařízení, plus do nestátních neziskových organizací.“ Akce, kterou zajišťovala Krajská rada OS zdravotnictví a sociální péče ČR, proběhla v duchu porozumění a velkého zájmu přítomných. Miloslav Macela je jediným radním ze všech krajských zastupitelů ČR, u kterého je zachována návaznost výkonu funkce mezi minulým a stávajícím volebním obdobím. Petr Čada (kráceno)

Opravy silnic v Pardubickém kraji
Podle návrhu provozního plánu Správy a údržby silnic Pardubického kraje (SÚS Pk) je na opravy povrchů vozovek vyčleněna částka 75 milionů korun. V současné době probíhá průzkum poškození silnic po zimě. Částka na opravy je letos obdobná jako v loňském roce, očekává se ale větší rozsah škod.
Dá se očekávat, že výtluky na silnicích I. třídy v našem kraji zmizí nejpozději do 31. května. U dvojek se očekává odstranění výtluků do 30. června. Silnice III. třídy budou opraveny do 31. července. Je třeba si uvědomit, že silnic II. a III. třídy máme přes 3100 km, jedniček je přes 450 km. Opravy budou prováděny od nejdůležitějších a nejzatíženějších silnic po ty málo významné a používané. U některých starých povrchů vozovek se může stát, že se v průběhu roku výtluky ještě objeví. Jedná se o silnice, kterých máme převážnou část a stáří povrchů přesahuje 20 i 30 let.
V letošním roce stav silnic zlepší i některé modernizace a rekonstrukce silnic v rámci investiční výstavby kraje. Jedná se o silnice z Lanškrouna do Tatenice, ve Vranové Lhotě, o napojení Chvaletic na obchvat, o průtahy ve Svratouchu, Němčicích a Horním Jelení. U silnic I. třídy budou položeny nové povrchy například z Červené Vody do Dolní Orlice, z Rybníka do Třebovic, z Rudoltic do Damníkova nebo na průtahu v Lázních Bohdaneč.
Zcela není známa investiční výstavba Ředitelství silnic a dálnic ČR. Nepochybně však bude v letošním roce uvedena do provozu R35 ze Sedlic do Opatovic nad Labem včetně mimoúrovňového křížení se silnicí z Pardubic do Hradce Králové. Miroslav Němec, ředitel SÚS Pk (kráceno)

Strana 6 a 7: Aktuálně
Vážení čtenáři, v době Velikonoc pro Vás přinášíme zamyšlení tří farářů působících v našem regionu.

Znamení Velikonoc
Podaná ruka vyjadřuje přátelství, pohlazení je projevem něžnosti rodičů vůči dětem, úsměv je výrazem sympatií a i drobný dárek říká: „Mám tě rád.“ Každý náznak, každé gesto nebo čin mluví o něčem jiném.
I Velikonoce jsou takové. Pro někoho jsou vítáním jara, přehlídkou folklóru a různých krásných zvyků, jako třeba bylo utápění Morany či vyhánění hus do luk…
Velikonoce v křesťanském pojetí mají v sobě především mystiku, jinými slovy řečeno obsahují duchovní poselství. Po zimě přichází jaro, po smutku radost, po bolesti uzdravení, po smrti život. A když to zavoláme naplno, po smrti Ježíše Krista - jeho zmrtvýchvstání. Apoštolové u Ježíšova hrobu nečekali, tím větší byla jejich radost, že vstal, že žije. I my máme právo na velikonoční radost. Každý člověk na to má, protože žízní po štěstí.
Ty velikonoční zvyky, chcete-li symboly, jako beránek, zajíc,vajíčka…, to vše patří ke zprávě o zmrtvýchvstání Krista. Je to konkrétní duchovní i kulturní dědictví našich předků. Ač mnozí byli hmotně chudí, uvnitř byli bohatí. Uvědomovali si, že víra v Boha a člověk patří k sobě, tak jako obličej k hlavě. Pokud by se odbouraly všechny tyto zvyklosti, mělo by to podobný zhoubný následek, jako kdybychom odstranili dopravní značky z našich silnic. Symboly k nám promlouvají srozumitelnou řečí.
Beránek je jedním z nejstarších a nejčastějších křesťanských symbolů a bývá používán ve více významech. Ve velikonoční symbolice představuje Krista - ukřižovaného a zmrtvýchvstalého. Toto znamení má svůj původ ve starozákonních předobrazech: beran obětovaný Abrahamem místo Izáka a především beránek, jehož krev ochránila domy Izraelitů při vyhlazování všeho prvorozeného v egyptské zemi . V Novém zákoně je obraz Krista jako Beránka Božího na mnoha místech potvrzen a ještě rozveden. Kristus je pravý velikonoční beránek, beránek bez vady a poskvrny (tj. bez hříchu), který vykoupil lidi za cenu své krve. Bývá zobrazován s různými vysvětlujícími znameními. Kříž stojící za beránkem je znamením vítězné smrti; někdy je nahrazen praporem se slovy „Pokoj vám“ či „Aleluja“ anebo bílou vlajkou s červeným křížem, znamením vítězství nad smrtí.
Vejce je všeobecně rozšířený symbol života a plodnosti. Často se objevovalo v mytologických představách, v alchymii a také při pohanských oslavách jara. Pro křesťany se vejce stalo symbolem zmrtvýchvstalého Krista; mládě narozené z vejce připomíná Krista vycházejícího z hrobu. Ve středověku sloužila vejce také ke splácení nájmu, jedním z termínů plateb byly i Velikonoce. Velikonoční vejce se vybírala také jako dávka pro kostelníka a ministranty.
Zajíc podle lidové víry nikdy nespí. V některých knihách se píše, že zajíc nemá oční víčka a při spánku pouze obrátí pupilu nahoru, jinde se toto vysvětlení popírá a uvádí se jiné: ocitne-li se zajíc v nebezpečí, zůstane na svém místě a přitiskne se k zemi, takže to vypadá jako by spal s otevřenýma očima. Ať už je to tak či onak, pro křesťany se zajíc stal symbolem zmrtvýchvstání: jako „stále bdící“ jim připomínal Krista, který přemohl spánek smrti a vystoupil z hrobu do věčného života. Někde se pekl chléb v podobě zajíce, později se doprostřed vsazovalo vejce.
Určitě je ještě mnoho dalších symbolů a zvyků, které si neseme životem. Můžeme tedy vidět, kolik hloubky, něhy a síly mají tyto tradice. Jsou křesťanské, jsou také hluboce lidské a dotýkají se všech sfér našeho bytí. Byla by škoda na ně zapomenout. Proto je zachovejme, obnovujme, hledejme jejich smysl.
Tak jako podaná ruka je znamení přátelství, úsměv projev sympatií, potom Velikonoce jsou poselstvím, které nám říká: „Vstal jsem z mrtvých a jsem stále s tebou.“
Přeji všem radostné a spokojené prožití Velikonoc. Pavel Seidl, Dolní Čermná

Jest vzkříšení den
Je noc z Bílé soboty na Neděli velikonoční. Před zavřenými dveřmi pravoslavného chrámu stojí množství věřících. Jako ženy myronosice, které časně z rána první den po sobotě přišli ke hrobu Pána Ježíše. Úderem půl-noci požehnává kněz na začátek velikonoční jitřní bohoslužby. Poprvé po roce zaznívá z úst věřících ústřední velikonoční hymnus: „Vstal z mrtvých Kristus, smrtí smrt překonal a jsoucím ve hrobě život daroval,“ který se bude v církvi zpívat po celých čtyřicet dní velikonoční radosti. Dveře do chrámu se otvírají a věřící vcházejí do chrámu, začíná se zpívat radostný velikonoční kánon: „Jest vzkříšení den, osvětleme se, lidé…“
Takto začíná v pravoslavné církvi oslava největšího z církevních svátků, Vzkříšení Kristova neboli svaté Paschy. V tento den stojíme v tichém úžasu a bázni před největším tajemstvím. Boží Syn, Ježíš Kristus, který na sebe vzal lidskou přirozenost, vstává po svém ukřižování z mrtvých a pozvedá naše porušené lidství k novému živo-tu. Opět je pro člověka otevřeno Království nebeské a na znamení toho zůstávají Královské dveře v oltářním ikonostasu ve chrámu otevřené celý Světlý týden, který následuje po Neděli velikonoční. Věřící přinášejí do chrámu v košících pokrmy na posvěcení. Veliký půst, který předcházel neděli Vzkříšení a sloužil k duchovní přípravě na tento svátek, skončil a člověk požívá duchovních i pozemských darů do sytosti.
Hlavním rysem svátku Paschy je tedy radost. Radost z toho, že Kristus vstal z mrtvých, a z toho, že na tomto vzkříšení může mít podíl každý z nás. Pravoslavní se navzájem zdraví paschálním pozdravem: „Vstal z mrtvých Kristus!“ Odpovídá se radostným: „Vpravdě vstal z mrtvých!“
Ještě bych chtěl připomenout jeden rozdíl oproti slavení Velikonoc v jiných církvích. Paschu určujeme podle ustanovení prvního ekumenického církevního sněmu, který se konal v Nicei v roce 325. Zde se otcové shodli na tom, aby se slavnost Vzkříšení konala vždy až po Velikonocích židovských. Proto většinou slavíme Velikonoce později než ostatní. Letos to bude 19. dubna.
Přejeme tedy všem čtenářům Listů Lanškrounska krásné a radostné prožití velikonočních svátků. A pokud byste chtěli zažít atmosféru Paschy pravoslavné, jste srdečně zváni do našeho chrámu svatých Cyrila a Metoděje v ulici Sv. Čecha v Lanškrouně. jer. Patrik Ludvík

Velikonoce – svátky života
Radost z příchodu jara mnoha lidem pokazil pád vlády. Jsme otráveni z naší politické scény. Naštěstí se trochu otepluje a skleslou náladu si můžeme pozvednout příjemnou procházkou nebo vyjížďkou na kole. K zahození není ani relaxace prací na zahrádce nebo milé posezení s přáteli. Unavenou duši po dlouhé zimě potěší zpěv ptactva a vůně probouzející se přírody.
Než se trápit tím, co stejně nemůžeme změnit, je lepší hledat možnost, jak se více radovat ze života. K této radosti odkazují také velikonoční svátky, které právě začínají. Nad pochmurnou velkopáteční náladou vítězí radost ze vzkříšení a přemožení smrti. Je to radost ze života, který nezadusila lidská zloba, zrada a nenávist.
Nejenom „zimní spánek“, ale také každodenní pohřbívání zklamaných snů, nadějí a plánů nás někdy vedou k útěku do našich soukromých „brlohů“, do nichž se utíkáme a v nichž hledáme bezpečí, teplo a privátní vyžití. Tento útěk dovnitř je pochopitelný, ale také v sobě skrývá nebezpečí, že ztrácíme kontakt s reálným okolím a lidmi kolem nás. Uzavření se do sebe a do svého soukromí nebo do virtuální reality může svým způsobem být také jakousi hrobkou našeho pravého lidství.
Naopak k otevřenosti, radosti a životu nás zvou Velikonoce. Křesťané si při nich připomínají vzkříšení Ježíše Krista, který byl popraven hlavně z náboženských, ale i politických důvodů. Židé slaví vyvedení z egyptského otroctví, exodus ke svobodě. Oba důrazy - vzkříšení k životu i vyvedení ke svobodě - potřebujeme jako nezbytnou součást života.
Snad by nám velikonoční svátky a jejich duchovní obsah mohly pomoci k tomu, abychom měli odvahu vyjít k životu ve svobodě. Vyjít z „hrobů“, kde jsme pohřbili sami sebe, a stát se tím, kým doopravdy jsme, nebo kým nás chce mít Bůh. Daniel Tomeš

Hu, hu, hu, jaro už je tu…
a spousta dalších lidových říkadel zaznělo v pátek před „Smrtnou nedělí“ u nás v Žichlínku. Připomněli jsme si zvyk našich předků - vynášení „Morany“. Děti ze školky i školy již od samého rána pilně pracovaly na výrobě „lít“ (symbol jara) a „Morany“ (symbol zimy). Poté se společně vydaly do průvodu a s velikým jásotem hodily smrtku do vody. Rozloučily se tak se zimou a přivítaly jaro. Před školou je obdarovala panímáma mazanci. Nakonec jakoby malým zázrakem vysvitlo slunko a zahřálo nás svými paprsky. Přejeme všem krásné jaro! ZŠ a MŠ Žichlínek

Jaro přišlo do Rudoltic
Dne 30. 3. 2009 přivítala naše základní a mateřská škola jaro projektem „Jarní dílny“. Děti strávily tento den netradičně. Jednotlivé učebny školy se proměnily v dílny, ve kterých děti pletly pomlázky, zdobily kraslice a perníčky, vyráběly věnečky, velikonoční zajíčky a jiné jarní dekorace.
Všechny děti byly velmi šikovné a vyrobily mnoho krásných výrobků. A protože za dobře vykonanou práci náleží sladká odměna, tak na děti místo obyčejné svačiny čekal velikonoční raut, který jim nachystaly jejich maminky a babičky. Tento den byl současně i „Dnem otevřených dveří“. Přivítali jsme ve škole a školce mnoho hostů – rodičů, prarodičů, sousedů. Přijeli i kamarádi ze ZŠ B. Smetany v Lanškrouně.
Projekt byl zakončen již tradičním vynášením paní zimy – Morany za zpěvu rudoltických dětí.
Za krásný den plný hodnotných zážitků patří velký dík především rodičům a přátelům školy, bez jejichž pomoci by se tento projekt nemohl uskutečnit. Text i foto: ZŠ a MŠ Rudoltice

Čas se zastavil
Po těžké autohavárii se Helwig vzpamatovával jen pomalu. Všechny rány se zahojily, ale ztratil to nejcennější, totiž vzpomínky. Doktoři utěšovali jeho i rodinu, že tento stav může být jen přechodný, že paměť se může kdykoliv vrátit. Helwig nebyl ztracený, měl rodinu, přátele, věděl tedy, kdo je a kam patří. Ale musel se spolehnout na jejich slova, v jeho mysli nezůstal žádný obraz, žádná vzpomínka. Marně mu ukazovali fotografie - prohlížel je se zájmem, jak to děláme na návštěvě, nevyvolaly však v jeho duši žádnou odezvu, byli to cizí lidé a neznámá místa. Těch ztracených vzpomínek bylo tolik- vždyť Helwigovi bylo 65 let.
Nešťastná rodina zkoušela všechno možné, co by mu pomohlo. Děsil je prázdný pohled a úzkostný výraz v jeho obličeji. Pak někdo přišel s nápadem: vezmeme ho do města, kde s narodil a prožil dětství. Je to někde Čechách a jmenuje se to Landskrone. Zdálo se to jako dobrý nápad a také poslední možnost. Našli to místo na mapě a rozjeli se tam. Procházeli neznámým městem se starobylým rozlehlým náměstím. Chodili pomalu a napjatě sledovali, zdali se v Helwigově tváři objeví záblesk poznání. Nestalo se nic, bylo to jen cizí, neznámé město. Když strmou ulicí sestupovali dolů z náměstí, stál před nimi náhle žlutý kostel.
Vypadal opuštěně a zanedbaně, ale dveře byly otevřeny. Přešli tedy ulici a vstoupili do tmavého prostoru, do chladné a syrové vůně kostelů, vůně kamenné dlažby a ještě něčeho vzácného, co se nedá identifikovat. Za železnou mříží na obrovském temném obraze stoupal Kristus na nebesa a zdola se k němu vztahovaly ruce plačících lidí.
A na protější straně kaple, uprostřed oltáře – Helwigovy oči se náhle zalévají slzami, zakrývá si rukama tvář, pláče poprvé od svého zranění, pláče a jsou to slzy štěstí. Protože on nalezl, co hledal, nalezl své dětství, své vzpomínky. Obrací se k příbuzným a říká: Já ji znám, je to ona, chodil jsem se na ni dívat, když jsem byl malý, ona tady zůstala,vypadá stejně jako tenkrát, čekala na mne. - A pak už jen dojetí a radost.
Ano, tady se zastavil čas, naštěstí. Svatá Filomena, mladičká dívka, leží dosud ve skleněném relikviáři, zahalená v bílém šatě, se zlatou knihou, Písmem svatým, pod hlavou. A opět koná zázraky. Eva Latifová

Strana 8 - 10: Děti a mládež
BRAZÍLIE – AMAZONKA V RYTMU SAMBY
Naše ZŠ v Dolním Třešňovci se zapojila do nového celorepublikového vzdělávacího programu „Brazílie - Amazonka v rytmu samby“, který připravili reportéři z tiskové agentury MediaPro.
V kině jsme viděli projekci zajímavého filmu o Brazílii, doplněnou množstvím barevných fotografií. Seznámili jsme se s brazilskými tropickými deštnými lesy, s místním klimatem, typickou flórou a také s žijícími tam živočichy. Mohli jsme se účastnit jako diváci lovu na krokodýly a pohlédnout do Ďáblova chřtánu, tedy do nejvodnatějšího vodopádu na světě. Žáci obdivovali různé druhy papoušků a smáli se lenochodovi. Poznali jsme bažinaté oblasti, indiánskou kulturu i nejdůležitější výstavná moderní města jako např. Rio de Janeiro - město karnevalů, samby, město s nádhernými plážemi s bílým pískem a gigantickou sochou Ježíše Krista, která je hlavní dominantou. Film nezapomněl překrásný světoznámý karneval podrobněji ukázat i s jeho pestrostí barev a originalitou kostýmů a samotných tanců.
Zároveň si žáci naší školy přiblížili tuto exotickou a vzdálenou zemi, ale i další světadíly pomocí pracovních listů a průvodce, opičáka Kima. Pomocí pracovních listů tohoto projektu si děti naší školy procvičily své znalosti o Amazonii a největším tropickém deštném lese na světě, zopakovaly si zároveň i poznávání zvířat, která tam žijí, jako jsou například papoušek ara, sklípkan, kotul veverkovitý, kajman, lenochod, anakonda, tukan, harpyje.
Žáci se seznámili blíže s odlišnostmi indiánské kultury i s hlavním městem Brasília a Rio de Janeirem. V pracovních listech si mohli znovu prohlédnout na fotografiích symbolickou sochu Ježíše Krista, vysokou 30 metrů a vážící 1 000 tun. Opičák Kim nás provází i proslulou pláží Copacabana a ukazuje nám světoznámý kopec zvaný Cukrová homole i pestrobarevný brazilský karneval se soutěžemi samby. Probíhá pouze jednou za rok, a to 40 dní před Velikonoci.
Tento výukový populárně naučný celorepublikový program naše děti opravdu zaujal a přinesl mnoho nových poznatků. Zároveň v žácích zvýšil zájem o takové předměty, jako jsou vlastivěda nebo přírodověda.
Společně jsme došli k závěru, že lidé mohou mít odlišný vzhled i náboženství, ale my se musíme snažit jim porozumět tím, že se co nejvíce seznámíme s jejich životem, zemí, kulturou a zvyklostmi.
Právě proto se již nyní těšíme na příští rok, ve kterém budeme mít možnost se zapojit do nového výukového programu „Indie - královna orientu.“ Učitelé a žáci Dolní Třešňovec

Pohádky v „Měsíci knihy“
Březen je měsíc knihy. V naší Mateřské škole v Dolním Třešňovci byl druhý březnový týden ve znamení pohádek. Studentky ze SZeŠ Lanškroun z dívčího klubu AE Sibyla přišly do naší mateřské školy s pohádkami. Pro děti vybraly pěkné pohádky - v pondělí „ Jak se Martínek ztratil“ a „ Šípkovou Růženku“, ve středu „ O třech prasátkách“ a „ Popelku“ a v pátek „O Červené Karkulce“ a „ Sněhurku a sedm trpaslíků“. Děti předčítání zaujalo a navíc dostaly ještě sladký dáreček v podobě bonbónků.
Máme radost z každé akce, kterou našim dětem někdo nabídne. Ostatně - studentky už pro nás podruhé zorganizovaly v prosinci Mikulášskou návštěvu s nadílkou. Moc děkujeme všem děvčatům i p. Mgr. R. Janouškové a těšíme se na další spolupráci. Děti a učitelky MŠ Lanškroun, Dolní Třešňovec

Voda má…
Už jsme si zvykli slavit nejrůznější svátky. 22.března je Světový den vody a my jsme se rozhodli oslavit tento svátek, jak se patří. 20. března jsme uspořádali program pro rodiče našich dětí. Celý týden jsme si povídali o vodě, jejím významu, koloběhu vody, ekologii, ekosystémech… Malovali, tiskli, stříhali, lepili, mačkali, kašírovali, drhali, tancovali, zpívali, dramatizovali, skládali básně, psali prózu, vytvářeli příběhy, pekli….Voda ve všech pádech. Výsledkem bylo tolik prací našich dětí, že zaplnily tělocvičnu i přilehlé prostory. A nejen to - také nás čekala řada pokusů, které nachystaly jak děti z mateřské školy, tak i ze základní školy. Vše si děti mohly vyzkoušet a pak vysvětlit svým kamarádům, rodičům, ale i babičkám a dědečkům, kteří přišli podpořit své děti a vnoučata. Všichni jsme se ten den sešli laděni do modré barvy, některé děti měly ručně malovaná trička.
Jste zvědavi, co se stane, když namočíte vejce do sklenice se slanou vodou, do sklenice se slanou vodou a poté dolité obyčejnou vodou z kohoutku anebo jen vložené do obyčejné vody? Nebo jak naučit plavat kancelářské sponky, nechat vykvést papírový květ na vodní hladině? Můžete také zkoušet a objevovat. Věřte nám, je to prima zábava a přitom se všichni učíme spoustu nového o světě kolem nás. M. Cacková, MŠ a ZŠ Horní Heřmanice

Vltava
První kapka sebou děsně mele a sní o tom, že z ní bude velká řeka Vltava. Tak tedy běží dolů z kopce a slévá se s kamarády potoky. Už jako řeka začne potkávat i kamarádky řeky, se kterými se také slije. Cestou potkává svatbu, se kterou chvíli tančí, ale pak běží dál. A jak tak běží, potká se s řekou Labe. Ta se stane nejlepší kamarádkou Vltavy a Vltava se přejmenuje na Labe. Chvíli teče, až doteče na hranice a opustí Česko. V Německu se přejmenuje na řeku Elbe a vylije se do moře a tam si řekne: „Tak se můj sen splnil, jsem slavná protékající řeka, co se vlije do moře:“ Martina Hřebíčková, 3. třída

27. ročník regionální matematické soutěže pro žáky středních odborných škol a učilišť v Ústí nad Orlicí
Matematika je způsob myšlení a návod pro systémové řešení problémů v životě. Zajímavou se stává i soutěžemi. 27. ročník matematické soutěže se stejně jako v předchozích letech konal 17. 3. 2009 na Střední odborné škole automobilní a Středním odborném učilišti automobilním v Ústí nad Orlicí. Zúčastnilo se ho 250 mladých matematiků. Organizátorům je třeba poděkovat za skvělou organizaci akce.
Soutěžilo se v sedmi kategoriích a žáci SOŠ a SOU Lanškroun i v letošním roce navázali na úspěchy let minulých. Skvělá první místa Jakuba Skalického (kategorie S4) a Lukáše Fojtla (kategorie U2) jsou toho důkazem. Oba po-stoupili do celostátního kola. Radost jsme měli i z umístění Jiřího Katzera (4. místo), Jana Šmída (5. místo), Daniela Helekala (7. místo) a jedné z mála účastnících se dívek Michaely Mlýnkové (8. místo). Srdečně blahopřejí členové matematické komise SOŠ a SOU Lanškroun. Mgr. František Bůžek

Policie na besedě v ZŠ Lanškroun (pro děti se speciálními vzdělávacími potřebami)
V pátek 20. 3. 2009 se pro první stupeň naší školy konala beseda s policií ČR. Jako zástupci policie ČR k nám přišli tisková mluvčí policie ČR poručík Bc. I. Lehká a podpraporčík A. Kvapil. Tato návštěva nebyla náhodná, ředitelka školy navázala cílenou dlouhodobou spolupráci s policií v rámci primární prevence sociálně patologických jevů, a to formou garance, v níž se stal garantem školy podpraporčík A. Kvapil.
Na začátku besedy děti mohly pokládat různé dotazy ohledně policejní práce. Nejvíce dotazů směřovalo k hledání a pronásledování zločinců a k užívání zbraní. Bylo znát, že děti velice rády sledují detektivní seriály. Policisté ochotně odpovídali na každý jednotlivý dotaz a pokusili se objasnit rozdíl mezi filmovou a reálnou prací policie. Na konci besedy se část žáků proměnila na policisty a část na pachatele. „Pachatelům“ byla nasazena pouta a „policisté“ si vyzkoušeli část policejního oblečení a vybavení. J. Celá

Projektový den se školní družinou ZŠ Lanškroun
Přijali jsme pozvání od paní vychovatelek z DDM a se skupinou žáků ze ŠD navštívili jejich prostory. Některé děti zde byly poprvé. Čekala nás upravená, připravená kuchyňka s pracovními stoly. Děti se rozdělily do dvou skupin a paní vychovatelky jim vysvětlily, co je čeká. Byla to práce na téma Čajové kreace. Děti samy vybíraly obaly od čajových sáčků a podle barvy je vystřihovaly do geometrických tvarů a ty pak následně „zvláštní“ technikou nalepovaly tapetovým lepidlem na předlohy. Vznikaly krásné obrázky - klaun, větrný mlýn, šnek. Ty si děti odnesly a vyzdobily si jimi ŠD. Ostatní budou zařazeny do soutěže DDM. Práce děti velmi bavila, prožily jsme tak krásné dopoledne. Děkujeme. J. Lukesová a I. Ondráčková

Cvičení, jak všichni ví, pomáhá nám ke zdraví
,,To je škoda.My chceme ještě!“volaly děti na konci předplaveckého výcviku v bazénu ZŠ Dobrovského. Díky profesionálnímu a citlivému vedení lekcí se všechny děti s vodou spřátelily, odvážně se zapojovaly do vláčku, který je vozil v hluboké vodě, naučily se dýchat do vody, splývat, skákat, to vše při hrách třeba na delfíny, žáby, kačenky. Důležitým prvkem při výcviku bylo i otužování dětí při sprchování vlahou vodou, osmělování ve vodě v bazénu. Věříme, že plavčo přispělo k utužení dobrého zdraví našich předškoláků, stejně jako pobyt na horách při lyžařském výcviku v Čenkovicích v lednu tohoto roku. Děti, které nelyžovaly, bohatě využily sněhu k bobování na školní zahradě. Na vlastních i školkových bobech soupeřily, kdo dojede dál, kdo rychleji, kdo se první vyšplhá na kopec. Při stavění sněhuláků a bunkrů ze sněhu posilovaly svaly celého těla.
Splín z podzimních plískanic zase děti zaháněly v solné jeskyni. V přítmí jeskyně při pohádce nebo relaxační hudbě pod dekou se krásně odpočívalo i těm největším neposedům. Všichni přece víme, že člověk pro zdraví potřebuje nejen pohyb, zdravou stravu, ale i odpočinek. A mezi kamarády ve školce to jde všechno mnohem lépe. S. Andrlová,MŠ Wolkerova

Lanškrounské mažoretky dvakrát uspěly v Rychnově
Soutěž O rychnovský pohárek letos už počtrnácté přivítala různé taneční skupiny včetně mažoretek a roztleskávaček. 4. dubna zde bylo opravdu nabito, však také měli rekordní účast. Děvčata si navzájem perfektně fandila, nebylo možné náš soubor přeslechnout.
Nejmladší Světlušky ve své kategorii malých dětí krásně zatančily svoji skladbu Baby superstar a s přehledem ve své kategorii zvítězily a přivezli domů pohár za 1. místo! Lentilky předvedly v jedné kategorii jak skladbu s hůlkou Y.M.C.A., tak i skladbu s pompony Chocolate a i přes velkou konkurenci se jim podařilo také vyhrát pohár za 1. místo za skladbu roztleskávaček! Čertice měly ve své kategorii bohužel velikou konkurenci, soutěžily opravdu velmi šikovné soubory, navíc oproti jiným kategoriíí měly dvakrát tolik soutěžících skupin, takže se na prvních místech neumístily, ale nevadí, napřesrok se to určitě podaří!!!
Všechna děvčata byla moc šikovná, usmívaly se a tančily pro radost, vedoucí na ně byly právem pyšné... Soňa Marešová

ZŠ nám. A.Jiráska 139, Lanškroun srdečně zve rodiče, přátele školy a širokou veřejnost na Den otevřených dveří 2. stupně ZŠ dne 20. 4. 2009 v době od 14.00 do 17.00 hodin. Přijďte si prohlédnout nově vybavené učebny včetně pracovny s interaktivní tabulí, horolezeckou stěnu, keramickou dílnu, učebny výpočetní techniky a v neposlední řadě i zdařilé práce žáků.

Úspěchy lanškrounských výtvarnic
Autorkou vítězného návrhu na plakát v národním kole „Soutěže mladých umělců FAI“ ve III. kategorii je žákyně ZUŠ Jindřicha Pravečka v Lanškrouně Iva Šilarová ze třídy Bc. Evy Hrubešové. Do národního kola této soutěže, kterou organizuje Mezinárodní letecká federace, se přihlásilo 261 prací. Soutěžící byli vyzváni k vytvoření návrhu plakátu pro světové letecké hry, které se uskuteční v tomto roce v italském Turíně. Z došlých návrhů porota vybrala devět prací, které postupují do celosvětového finále v Laussane, mezi nimi je i návrh Ivy Šilarové. Odměnou pro vítěze v jednotlivých kategoriích bude mimo diplomu i vyhlídkový let. Autorce návrhu držíme palce při dalším hodnocení.
V dětské výtvarné soutěži „Kniha a já“, jejímž vyhlašovatelem byl DDM v Šumné, získala druhé místo za práci „O Jonášovi a velrybě“ Marie Poláková, žákyně výtvarného oboru ze třídy paní učitelky Andrey Staškové. Porota hodnotila celkem 3 702 prací ze 337 škol. Soutěžilo se v pěti věkových kategoriích. Výtvarné práce budou využity k ilustraci kalendářů, jejichž prodej slouží k získání prostředků pro potřeby Konta Bariéry Nadace Charty 77.
V krajském kole výtvarné soutěže „ Evropa ve škole 2009“ II. kategorie (9-12 let) získala Kateřina Jirků 3. místo s postupem do ústředního kola. Všem oceněným blahopřejeme. Marta Obrová, ředitelka školy

Junior Internet: Lanškrounsko.cz a Flash-aplikace.cz nejlepší v republice
V konkurenci 379 projektů přihlášených do celostátní soutěže Junior Internet, si odvezli cenná vítězství dva sedmnáctiletí studenti z Lanškrouna!
Lanškrounsko.cz má titul JuniorErb. V soutěži mladých talentů získal Matěj Brýdl ocenění JuniorErb za projekt „Renovace webu Lanskrounsko.cz a jeho přetvoření v moderní informačně hodnotný portál o regionu“. Web se podařilo zmodernizovat po technické a grafické stránce, zatraktivnit pro zahraniční návštěvníky (trvalé informace jsou v polštině, angličtině a němčině) a oživit ho zajímavými informacemi v sekci Zpravodaj. Matěj se netají tím, že do budoucna by chtěl právě do této sekce zapojit více mladých lidí.
Flash-aplikace.cz zvítězila v kategorii JuniorWeb. Jiří Marek uspěl ve starší kategorii Junior Webu s internetovými stránkami Flash-aplikace.cz. Jeho projekt zaujal nápadem zpřístupnit flash aplikace pro uživatele, kteří neovládají actionscript. Jiří by chtěl v budoucnu svůj projekt rozšířit o nové aplikace. Už nyní se mimo jiné uplatňuje také jako flash programátor a externě spolupracuje s několika českými a slovenskými webovými studii.
V soutěži Junior Internet byly 28. března na Mezinárodním sympoziu v Pra-ze vyhodnoceny celkem čtyři kategorie. Již zmíněný JuniorWeb - soutěž webových stránek a JuniorErb - soutěž stránek pro města, obce, regiony, turistická místa či veřejnou správu. Dále kategorie JuniorDesign - soutěž designů a grafických návrhů a JuniorText - soutěž textů na téma „Moje vize Internetu v roce 2020“.
Soutěž Junior Internet je příležitost, jak zviditelnit projekty mladých lidí, které jsou na profesionální úrovni. Všichni vítězové si odnesli hodnotné ceny a také spoustu nových nápadů pro svou další práci. Pavlína Hajzlerová

FESTIVAL VĚDY A TECHNIKY NA „SMETANCE“
Ve školním roce 2008/2009 proběhl pro ZŠ v Pardubickém kraji již druhý ročník FESTIVALU VĚDY A TECHNIKY (pro SŠ ještě probíhají vyšší kola). Hlavním úkolem této soutěže je objevovat řadách žáků základních i středních škol talenty, naučit žáky vědecky pracovat a především prezentovat své projekty před odbornou komisí.
Každý žák či týmy žáků zpracovávají témata, která je zajímají, a sami se chtějí v této oblasti zdokonalit. Zpracování projektu trvá několik měsíců (zhruba 5 -6) a musí být přehledně shrnuto i rozmístěno na posteru (prezentační tabuli). Zde je každičké místo předem určeno pro konkrétní údaj a fakt z dané práce. Na posteru nesmí chybět definování počátečního problému, zdroje získávaných informací ke konkrétní problematice (knihy, vědecké časopisy, internet atd.), vypracované testy pro statistiku, tabulky s naměřenými hodnotami, grafy získané z naměřených údajů, závěr práce a s ním související potvrzená či vyvrácená počáteční hypotéza. To vše obnáší vědecká práce.
Na „Smetance“ se od září 2008 rozjely dva projekty. Do zdárného konce se podařilo dojít Zbyňku Fišerovi z IX.A. Jako své téma zpracovával Vznik a zánik Sluneční soustavy. Zbyněk zde zúročil ohromné množství poznatků o vesmíru, které sám získal v průběhu několika let, a proto zaslouženě obstál v tvrdé konkurenci kola oblastního, ale hlavně v konkurenci asi 40 projektů v kole krajském. Nakonec v Pardubicích získal 10. místo a odměnou mu je 6- denní zájezd do Francie zaměřený především na putování za vědou i uměním.
Děkujeme touto cestou Zbyňkovi za výbornou reprezentaci školy. Do dalších let mu přejeme mnoho podobných studijních úspěchů. Mgr. Jana Kernová

Strana 11: Z města
Big Band slavil pětadvacetiny
Svůj tradiční jarní koncert pojal letos Big Band Lanškroun jako narozeninový. A tak se 27. března sešlo v zámeckém sále neobvyklé množství diváků, kteří si vychutnali 25 výborně zahraných skladeb k pětadvacetinám kapely. Kapelník Josef Pilný požádal o moderování svého kamaráda Zdeňka Tulise. Ten se s diváky také podělil o mnohé zajímavé zážitky spojené s Big Bandem.
Přijeli i zajímaví hosté. Mojmír Bártek nejen dirigoval své skladby Lanš-kroun Twenty And Five a Cagey, ale také celý večer odehrál s Big Bandem po boku jeho kapelníka. Arnošt Coufal si s Big Bandem zahrál svou úpravu slovenské lidové písně To ta Helpa. Na pódiu se sešly i čtyři hráčky na příčnou flétnu.
Sóly se během večera představili téměř všichni členové Big Bandu. Diváky potěšil zpěv Martiny Šimkové, Zuzky Zedníčkové, Marcely Bártové, Michaely Pilné i malého Míry Kaplana, Jana Sisra a Richarda Kohouta.
Po přídavku se místem mnoha příjemných setkání kapely s příznivci i bývalými členy stal raut v horním přísálí. Text a foto: Lada Sitová

Společenská kronika
NAROZENÍ:
16. 2. - Michaela Krobotová, Rudoltice
1. 3. - Nikolas Křivka, Damníkov
4. 3. - Filip Resler, Vančurova
5. 3. - Nicole Straževičová, Damníkov
7. 3. - Jiří Bryška, Vančurova
7. 3. - Denis Domlátil, B. Martinů
8. 3. - Lenka Picková, Luková
11. 3. - Michael Jandejsek, Dolní Třešňovec
15. 3. - Vanesa Marková, Husova
18. 3. - Leontýna Dománková, Luková
24. 3. - Lukáš Štěpánek, Lidická
SŇATKY:
21. 3. - Pavel Broulík a Beata Absolonová, Rudoltice
21. 3. - Radek Klíž a Miluše Filipčíková, Horní Třešňovec a Hrušová
28. 3. - Pavel Beránek a Jaroslava Drábková, Kunčina a La, Vančurova
Vzpomínáme:
8. 3. - Jan Huf, Cotkytle, 64 let
12. 3. - Emil Faltejsek, Horní Třešňovec, 74 let
16. 3. - Ota Jelínek, Dvorská, 79 let
16. 3. - Jana Štorková, Žichlínek, 70 let
18. 3. - Františka Hejlová, Seifertova, 77 let
22. 3. - Anna Beranová, Damníkov, 83 let
25. 3. - Marie Bagošová, Třešňovecká, 87 let
26. 3. - Ludmila Hejlová, Petra Bezruče, 91 let
30. 3. - Bořivoj Bureš, Dobrovského, 72 let
31. 3. - Josef Smejkal, Olbrachtova, 89 let

Strana 12 a 13: Rozhovor
Mám dobrej pocit, když mě foťák tlačí v batohu - rozhovor s fotografem Radkem Lepkou
Když jsem připravoval rozhovor s fotografem Radkem Lepkou, marně jsem se snažil dozvědět se na něj nějakou pikantnost nebo alespoň slabůstku. Starostlivý otec, hodný manžel, skromný a pracovitý podnikatel, skvělý kamarád – tak zněly nejčastější odpovědi. Radek vždycky řekne jen to, co chce a nic víc na sebe neprozradí.
Přesto pod touhle určitě sympatickou dobráckou slupkou tuším vášnivou duši umělce plnou tajemství citu a fantazie. O jeho skrytém vnitřním světě se v rozhovoru nic nedozvíte, poodhaluje ho pouze ve svých fotografiích.
Jeho poslední výstava je nostalgickým zamyšlením nad naší vlastní pomíjivostí. Fotografie vypráví příběhy o dočasnosti krásy a její nezadržitelné zkáze. Není v nich nářek ani pláč, jen mě ta výstava donutila zhluboka se nadechnout a jít se radovat ze života.
Když jsem viděl tvé zběsilé přípravy výstavy, napadlo mě, že čas který strávíš fotografickými radostmi, bude asi o mnoho kratší než ten, který věnuješ focení lidově řečeno „na chleba“. Počítal jsi s tím, když ses vrhal na volnou nohu a jsi s tím smířený?
Je pravda, že je vždycky několik měsíců, kdy se k volné fotografii prakticky vůbec nedostanu a dělám jen na ten chleba. Netrápí mě to hlavně z toho důvodu, že moje práce není vůbec jednotvárná. Fotím technické věcí, často velmi různorodé, fotím svatby, lidi, zkrátka všechno možné, takže mi to nevadí. Daleko vetší problém jsem cítil ještě v době, kdy jsem pracoval ve fabrice. Přišel jsem domů odpoledne ve tři, mohl jsem si dělat to, co jsem chtěl, ale ten čas strávený v zaměstnání byl prázdný, protože jsem nebyl jeho pánem. Přitom jsem si tohle zaměstnání sám vybral!
Kde jsi původně pracoval?
V Tesle, dnes v těch prostorách sídlí firma Soma. Montoval jsem elektriku do jednoúčelových strojů. Mám dnes ale i taková období, kdy mám velkou chuť do volné výtvarné fotografie, a pak si musím volný čas najít.
Skoro to vypadá tak, že tě i běžné rutinní focení technických zařízení a výrobků baví.
Tak jsou věci, které jsou docela rutina. Už když se zakázkou zákazník přijde a položí výrobek přede mne na stůl, tak je mi jasné, jak fotku udělám. Pak to jde také poměrně rychle. Jsou ale i takové věci, které jsem nikdy nefotil, a pak je potřeba si s fotkou pohrát a vyřešit ji, což může být docela zajímavé.
Co je nejtěžší fotit - kov, sklo nebo dřevo?
No jak kdy, ale vždycky těžký je sklo. Zlacené plochy, kulové lesklé plochy, když ji člověk postaví do ateliéru, tak nejen že vidí sebe, ale i celý ateliér. Taková věc se chová jako vypouklé zrcadlo. To samé umí vodovodní baterie a je třeba vyřešit nasvícení a vykrytí odlesků tak, aby se na výrobku neodráželo skoro nic. Každý takový předmět je ve svých nárocích specifický a vždy vyžaduje individuální a pro dobrou fotografii mnohdy časově náročné řešení.
Během tvé profesionální kariéry prošla fotografie neuvěřitelnou technickou revolucí. To se dá jen s máločím porovnat. Je pro tebe digitální technika jednoznačnou výhodou?
To určitě! Protože když jsem začínal, tak se technické věci fotily na větší formát negativního filmu nebo při ještě vyšších nárocích na kvalitu na diapozitiv. Kontrola toho, co člověk nafotil byla se značným zpožděním. Diapozitivy se vyvolávaly v Praze nebo v Hradci Králové. Když to šlo dobře, tak byly vyvolané za tři – čtyři dny. Když něco spěchalo, tak bylo nutné sednout do auta a jet na otočku do Hradce a zpět. Podle výsledku se situace řešila dál. Časová náročnost byla obrovská. Dnes máme zpětnou kontrolu v několika vteřinách! Mluvit o možnostech úprav fotografií v digitálním formátu není jistě potřeba. Jsme úplně někde jinde.
Já si pamatuju, když přišly první digitály, ty jsme považovali za hračky. Když začal Olympus vyrábět fotoaparát, který měl rozlišení zhruba jeden megapixel, první zastánci digitální techniky optimisticky a odvážně začali říkat, že se vyrovná kinofilmovému přístroji. Dnes má přitom lepší rozlišení kdejaký mobilní telefon.
Ty pracuješ s fotografií velmi volně, klidně kombinuješ digitální a kinofilmovou techniku. Je to dnes standardní přístup, nebo se ještě stále rozděluje v umělecké branži na „ortodoxní klasiky“ a „digitálisty“?
Asi je to stále spíš o těch dvou směrech. Ortodoxní fotografové stále vůbec nepoužívají digitální fotoaparát, ale fotí mnohdy na starší fotoaparáty od kinofilmu až po velký formát. Zvětšují doma ve fotokomoře a dělají si své černobílé fotografie sami. Ten druhý směr obnáší práci s digitálním fotoaparátem a snímky se upravují v počítači. Těch, co kombinují obě techniky, zas až tak moc nebude.
Pro tebe technologie fotografie evidentně nehraje významnou roli a přistupuješ k focení velmi svobodně. Pamatuješ si vůbec, jak přesně která tvá fotka vznikala?
Pro mě technologie opravdu není důležitá, člověk by se měl dívat na výsledek. Měl by hodnotit to, co vznikne, a neřešit, jak to vzniklo. Já vždy dobře vím, jak která moje fotografie vznikla, ale ve výsledku to není důležité. Kolikrát se mi ven a zvláště na delší cesty nechce nosit těžký velkoformátový foťák a fotím si věci pouze digitálně. A mnohdy z těchto záběrů téměř bez úprav udělám klasickou fotku na barytovaný papír. Jindy naopak fotku skládám z více záběrů a počítačové retuše v ní hrají zásadní roli.
Radku, prošel jsi ve svém výtvarném fotografování nějakými etapami vývoje, nebo stále fotíš prakticky ty samé žánry?
Úplně na prvopočátku, v polovině osmdesátých let, jsem fotil hodně reportážně věci a lidi kolem sebe. Zhruba po třech letech jsem začal chodit do lanškrounského fotoklubu, kde jsem viděl spoustu úplně jiných fotek, které mě výrazně ovlivnily a s reportáží jsem velmi rychle skončil. Uvědomil jsem si, že pokud chci fotit lidi, tak v ateliéru, pokud něco jiného, tak zátiší nebo detail. A tak to je až dosud.
Kolikrát jsem si říkal, že fotit lidi v ateliéru není žádná sranda. Je to velmi osobní a musíš s nimi relativně hodně komunikovat. Jak tohle jde dohromady s tvou pověstnou málomluvností?
Mluvit s lidmi při focení pro mě není žádný stres. Myslím, že vzájemná komunikace s modelem mi nedělá problémy. A taky si myslím, že je rozdíl mezi „hloupým tichem“ a „pohodovým tichem“. Je to o dobré náladě a atmosféře při focení - a já taky vždycky jen nemlčím!
Všiml jsem si, že celou řadu zátiší fotíš tak, aby to vypadalo, že stojí někde na polici ve sklepě a jenom na ně dopadá tlumené světlo z okna. Přitom za tou fotografií je většinou spousta práce v ateliéru. Nebylo by jednoduší nafotit to opravdu někde ve sklepě nebo na půdě?
Většinu zátiší fotím v ateliéru na stole a po těch letech focení a tisícovkách pokusů už vím, jak docílit toho, co chci. Ani se mi nezdá, že by to bylo něco až tak těžkého! Myslím si, že chodit a hledat je daleko náročnější, hlavně časově.
Vypadá to, že ty jsi nejšťastnější, když si zalezeš do ateliéru a tam si tvoříš.
No určitě. Člověk na to musí mít náladu a klid. Nejdřív se třeba půl hodiny nic neděje. Nesmí nic rušit, nikdo klepat, zvonit telefonem - musí být pohoda. Pak to jde a je to radost! To čekání na světlo někde venku, které je značně nevyzpytatelné ve mně evokuje vzpomínky na některé zakázky, kdy jsem musel fotit exteriér. Ne že bych to neměl rád, ale někdy je to těžký! Musíš vyfotit místo, které je vzdálené padesát kilometrů, všichni na to spěchají a zároveň je blbý týden, husté mraky a prší. Pak se udělá pěkně, ty nemůžeš okamžitě přijet a když už konečně dorazíš, tak je znovu zamračeno - a ty to musíš udělat, protože už nezbývá víc času. Focení je radost, ale někdy pěkně naštve!
Fotografie ze tvé první samostatné výstavy oproti těm, které jsem od tebe viděl dřív, tak nějak zvážněly. Kam se vytratil tvůj pověstný fotografický humor a nadhled?
Musím tě trochu opravit s tou první samostatnou výstavou. Tu jsem měl už před deseti lety a od té doby jich už bylo několik! Ne však v takovém rozsahu, jako je tato. A co se týče toho humoru, tak nevím. Asi se to tak trochu náhodou sešlo. Já nemám rád, když jsou fotografie, až tak moc vážné, člověk si při focení většinou dělá radost. Ale já až tak moc neřeším, jestli na těch fotkách radost je nebo není.
V poslední době jsem si všiml, že hlavně mladí lidé v záplavě barevných fotek začali objevovat kouzlo černobílé fotografie. Skoro bych řekl, že zažívá malou renesanci. Potvrzuje to i tvá zkušenost z běžné fotografické praxe?
To určitě jo. Asi se už nevrátí doba, kdy by se nějak masivně dělala klasická černobílá fotka, ale v digitální technice je převod do černobílých odstínů věc poměrně snadná. Udělat dobrou černobílou fotku není ani v počítači tak úplně jednoduché, ale lidé se k tomu vrací. Uvědomují si, že černobílá fotografie zjednodušuje, sjednocuje a klade důraz na hru světel a stínů. Lidem se to znovu líbí a vím to i ze zkušenosti z ateliéru, protože hodně lidí chce černobílou fotku. A procento takových zákazníků je dnes opravdu vysoké.
Je to i pro tebe zajímavější fotit s vědomím toho, že výsledek bude černobílý?
Určitě je to pro mě zajímavější a příjemnější než klasická barevná fotka!
Na motivech některých fotografiích byl jednoznačně patrný vliv známého českého fotografa Jana Saudka. Mně osobně se zdá, že je to úplně jiný typ člověka, než jsi ty. Čím to, že máš právě k tomuto fotografovi tak blízko?
Já si myslím, že je trošku jiný, než jak to hraje v televizi či jiných médiích. Když se o něm dozvíte něco bližšího, tak zjistíte, že má svou soukromou polohu, ve které je úplně jiným člověkem než na veřejnosti, kde se prezentuje jako divoký všehoschopný chlápek bez zábran. A ta poloha soukromá se mi zdá být citlivá a mně docela blízká.
Dozvěděl jsem se o tobě, že rád nakupuješ. Tedy abych to upřesnil, nevadí ti nakupování a podobné kratochvíle. Je to tak?
No to mě překvapuje, kde jsi to slyšel? (Smích!) To si ani neuvědomuju, že bych měl něco takového rád? Možná si rád projdu nějaké technické prodejny, to určitě ano, ale do nákupních středisek na nákup chodím jedině proto, že je to nutnost pro rodinu.
Máš vůbec čas na nějaký jiný koníček, než je fotografování?
Tak když je čas, a tady musím přiznat, že v loňském roce čas skoro nebyl, tak si rád vyjedu na kole. Ne že bych ale někam spěchal! Jedu pomalu, terénem v přírodě, v batohu musím mít foťák a sem tam si něco vyfotit. Nic převratného, co bych dal na výstavu, ale sem tam něco pro radost si vyfotit musím.
To zní neuvěřitelně! Já myslel, že budeš rád, když budeš mít od těch fotografických krámů chvíli pokoj a … Ty nikdy nemáš chuť jet na dovolenou bez foťáku a užít si to bez přemýšlení o cloně a času?
To vůbec ne! Na co nesmím zapomenout, je foťák!, To je základní věc! Je totiž rozdíl mezi tím, když fotit musíš a když fotit chceš. V práci fotit musím, ale na dovolené, jen když chci - když nechci, tak nefotím. Sem tam se stane, že na něj půl dne nesáhnu, ale mám dobrý pocit, že mě foťák tlačí v batohu!
Máš nějaké téma, které tě láká a dosud jsi ho nerealizoval?
Člověče, asi nic. Já co chci, to si fotím.
Na tvé výstavě je několik fotografií aktů. Podle čeho si vybíráš modelky?
Já bych řekl, že si modelky nevybírám podle toho, jak splňují nějaké přísné estetické parametry, ale důležité je, aby se jim chtělo fotit, aby dokázaly být přirozené a uvolněné. Je to hlavně o té vzájemné náladě a ochotě spolupracovat. To je pro výtvarnou fotku to nejdůležitější.
Dokážeš třeba jen podle toho, když potkáš nějakou slečnu na ulici, odhadnout to, jestli by byla vhodná na focení?
Nedokážu. Můžu si myslet, že by třeba byla dobrá, ale dokud s ní nepřijdu do bližšího kontaktu, tak to nevím. Po určité komunikaci to poznat je, ale z mé ateliérové práce vím, že s ženami, které vypadají na první pohled zajímavě, to může při focení pěkně váznout. Zdřevění před foťákem a je to k ničemu. Někdy naopak přijde někdo, kdo tě na první pohled nezaujme, a po chvíli zjistíš, že je uvolněný, spokojený a pohodový a jeho fotky jsou daleko lepší!
Doléhají na tvou profesi současné problémy firem?
Ono se to těžko za tak krátkou dobu soudí. I když totiž není žádná ekono-mická krize, tak jsou měsíce, kdy té práce je míň, a jsou měsíce, kdy se všechno jen stěží dá stihnout! Vždycky je co dělat, a když se pracovní tempo rozvolní, tak se dohání projekty, které jsou dlouhodobě naplánované, ale dosud na ně nezbýval čas.
Pokud takové období přijde, snažím se také víc věnovat rodině, která bývá v časech pracovních špiček přece jen zanedbávaná. Nicméně se mi zdá, že trochu to znát je. Ne však nějak zásadně. Všechny firmy šetří a seškrtávají náklady. Každý dobrý manažer ale ví, že pokud přestane investovat do reklamy, tak brzo skončí úplně. Do propagace se vždycky musí investovat a v dobách ekonomické krize to myslím platí dvojnásob.
Zmiňuješ svou rodinu. Byly časy, kdy jsi ji hodně využíval jako objekt své fotografické vášně. Je to stále tak, nebo už jen doma slyšíš: „Táto, dej s tím foťákem pokoj!“
(Smích!) No tak asi ta druhá možnost je ta správná! Byly časy, kdy děti ochotně stály před objektivem jako modely, ale ta doba už je pryč! O tom, že to jiné nebude, mě přesvědčují i takové okamžiky jako domácí oslavy. Stačí vytáhnout foťák a vím, že si mám nechat zajít chuť.
Pamatuji se, jak velké ve mně v dětství narostlo vzrušení, když jsem si na školním výletě mohl fotoaparát jen půjčit do ruky. Mám obavu, že u mých dětí takový pocit nenastává! Oni oba fotografují tak maximálně mobilem. To, že mají jiné zájmy, mně však nevadí. Nepředkládám jim žádné své představy o tom, co mají a nemají v životě dělat.
František Teichmann, foto: Vladimír Skalický a archiv R. Lepky

Strana 14 a 15: Pozvánky, kultura
JAZZ A LITTLE OTHERWISE Lanškroun 2009 - 9. ročník, 25. dubna od 18 hodin, lanškrounský zámek
Účinkující :
Mako Mako - styl Run ‚n‘ be, fúze vokálů, beatboxu a nástrojů. Tento název přitom pochází z úst maminky jednoho jejich kamaráda, která tak mylně nazvala styl R ‚n‘ B. Kapele se však tato chybička náramně hodila, poněvadž pojem Run ‚n‘ be vystihuje nejenom energii kapely (běžet), ale má i existenciální podtext (být).
LESNÍ ZVĚŘ je netradiční hudební uskupení, které propojuje živý drum’n’bass s jazzem a psychedelií. Jde o energickou hudbu. Zpěv, smyčky živých nástrojů, trubka a bicí vystupují vůči klávesám jako rovnocenní partneři – slova a melodie mají stejnou váhu jako hudební plocha, rytmus je povýšen na meditační dálnici přes pocitové a pulzující zvukové krajiny.
GRIMASA ČÁPA je kapela hrající písně na pomezí jazzu, funky a popu. V momentální sestavě (2 zpěvačky, klávesy, kytara, baskytara, bicí) fungují od ledna 2008. Členové kapely nejsou žádní nováčci, někteří již mají za sebou nějakou tu hudební minulost od jazzových standardů až po rockové nářezy.
SATO SAN-TO vzniklo na začátku březnu roku 2008 jako expertimentální projekt Tomáše Heriana a Oskara Töroka.
MILAN SVOBODA QUARTET: mezinárodně věhlasné kvarteto Milana Svobody navazuje na tradici moderního jazzu 60. a 70. let. Objevují se zde však také vlivy rocku, folklóru a soudobé hudby vážné. Milan Svoboda řadí často své kompozice do větších tématických celků a vznikají tak příznačné suity, které umožňují dostatek prostoru pro kreativní improvizace všech členů skupiny. Se svým kvartetem, v jehož obsazení se po dobu jeho 20-tileté existence vystřídalo několik předních jazzových osobností, koncertoval M. Svoboda téměř po celé Evropě, v USA, v Mexiku a v Indii, zúčastnil se řady jazzových festivalů a nahrál 7 gramofonových alb.
Dívčí klub AE Sibyla při SZeŠ Lanškroun vás zve na divadelní představení, které se koná dne 17. dubna 2009 v 19.30 na lanškrounském zámku: SVĚT PODLE KLOBOUČKA
Podle divadelních her Josef Kloboučka upravil a režíroval Josef Tejkl, hrají Černí šviháci z Kostelce nad Orlicí. Svérázný a svébytný kostelecký dramatik napsal pod pseudonymem Josef Klobouček zhruba šest rozsáhlých divadelních her a nabídl je režisérovi Černých šviháků k provedení. Protože všechny předlohy nebyly pro soubor hratelné, režisér Josef Tejkl je po dohodě s autorem upravil. Vznikla inscenace s osobitým kloboučkovským humorem Svět podle Kloboučka. Hra se dotýká problémů lidí na okraji společnosti, citlivě analyzuje stav našeho myšlení a schopnost vyrovnat se s pohledem na „špínu“ naší doby. Nechybí nadhled a sarkastický humor, komentující patetické snahy dnešního politického světa.

Dva plus dva jsou čtyři
V sobotu 21. března se sešly čtyři pěvecké sbory ke společnému koncertování v sále lanškrounského zámku. Lanškrounský pěvecký sbor se zde ocitl v roli hostitele a ve spolupráci s kulturním centrem uspořádal jakýsi „minifestival” pěveckých sborů. Z místních zde kromě nás účinkoval i komorní sbor ZUŠ J. Pravečka KomoKrák, který naši věrní posluchači jistě znají ze společných vánočních koncertů. Návštěvníkům se ale také mohli představit naši kolegové, s nimiž se pravidelně setkáváme na nejrůznějších přehlídkách a soutěžích. Svitavský sbor Dalibor pod vedením Miroslavy Ducháčkové a moravskotřebovská Fermáta řízená Antonínem Havelkou. Prostřednictvím naší moderátorky Stáni Švarcové měli posluchači možnost dozvědět se i něco málo ze zákulisí jednotlivých sborů a snad si i udělat představu o tom, jaká nálada panuje na zkouškách.
Doufejme, že se našem výkonu neodrážela nervozita spojená s přípravami a obava, zda se na nic nezapomene a vše proběhne tak, jak má. Každopádně společné posezení po koncertě proběhlo ve velmi přátelské atmosféře, a jak to mezi muzikanty bývá, zpívalo se ještě dlouho do noci. A jelikož muzikanti nejsou žádní suchaři, dočkali jsme se i zpestření od moravskotřebovských v podobě písní hraných na kazoo, což jsou zvláštní frkačky vydávající bzučivý zvuk. Snad se vše podařilo a diváky i účinkující potěšilo a možná byl tento společný koncert i malým dárkem naší sbormistryni Vlaďce Jetmarové k nedělním narozeninám. Jana Majetičová

Vernisáže v městském muzeu
Svou čtvrtou samostatnou výstavu nazval lanškrounský fotograf Radek Lepka Hledání a nalézání. V galerii městského muzea vystavuje téměř šest desítek zátiší a aktů. Na vernisáži v sobotu 28. března 2009 představila autora ředitelka muzea Marie Borkovcová. Hudební program obstaral pěvecký sbor ZUŠ Lanškroun KomoKrák. Úvodního slova se ujal František Teichmann. Autorovi kolegové z lanškrounského Fotoklubu samozřejmě fotografovali ostošest a nenechali si ujít možnost Radku Lepkovi popřát i pořídit si společnou fotografii.
V hale muzea jsou vystaveny nové obrazy Petra Špačka zachycující zajímavé stavby z Lanškrouna i okolí. Kolekce vznikla na popud starosty města Martina Košťála. Obrazy budou zařazeny do připravovaného nástěnného kalendáře pro rok 2010. Text a foto: L. Sitová

Výchovný koncert s filharmonií
Když kolegyně navrhla, že je možnost pozvat pardubickou Komorní filharmonii do Lanškrouna na výchovný koncert pro Gymnázium Lanškroun, jevilo se to jako velmi odvážný krok. Studenti a filharmonie?
Není to ale každý den, kdy si člověk může koncert filharmonie dopřát, a to z mnoha různých důvodů. Jeden, asi ten nejvíc nasnadě, je, že tak velké těleso do našeho města málokdy zavítá. Abychom řekli pravdu, filharmonie zde pro veřejnost vystoupila teprve podruhé. Pan ředitel také přiznal, že v kostele sv. Václava pořizovali nahrávky, mimo jiné Georga Friedricha Händela a Mozartovu Korunovační mši, ale výchovný koncert zde ještě nepořádali.
Kostel sv. Václava, který se vyznačuje výbornou akustikou a také skýtá krásné, povznášející prostředí, se stal i místem výchovného koncertu. Vystoupení filharmonie byla opravdová pocta, a to nejen pro gymnázium, ale i pro celé město, a proto koncert uvedl sám starosta města Ing. Martin Košťál. V jeho krátkém projevu nechyběl ani humor týkající se zkřehlých rukou. Promluvil také ředitel tohoto významného tělesa Vojtěch Stříteský. Zmínil, kde všude filharmonie vystupovala, a přivítal studenty na dopoledním matiné.
Celým koncertem posluchačstvo provázel pražský dirigent filharmonie Marko Ivanović. Velmi zajímavě, zároveň však způsobem přístupným studentům, uvedl každou skladbu i jednotlivé části. Rozhodně se z koncertu nestala nudná didaktická záležitost. S jemným humorem se vypořádal i s potleskem studentů mezi větami, toto však k výchovným koncertům patří.
Na programu byla předehra k opeře La clemenza di Tito od Wolfganga Amadea Mozarta. Studenti se dověděli, že celou operu Mozart složil za patnáct dní, tudíž na předehru, která se nesla kostelem sv. Václava, skladateli zbylo sotva pár hodin. Ve druhé skladbě se studenti ponořili do tónů italského temperamentu, neboť zazněla Symfonie č. 4 A dur op. 90 Italská od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Třetí skladbou filharmonie představila hudbu inspirovanou českou krajinou a českou melodikou. Filharmonici zahráli Českou suitu D dur op. 39 od Antonína Dvořáka.
Těžko asi přenést krásnou atmosféru do těchto několika novinových řádek, ale díky dobré vůli hudebníků a lidí, kteří organizaci koncertu zajistili, se povedla ohromná věc: jestli je možnost takto mládež vzdělávat a obohacovat, pak myslím, že nikoho z učitelů ani nenapadlo želet „zameškaných“ hodin, ba ani studentům nebylo líto šedesáti korun, které za koncert zaplatili – ano, tak málo peněz je koncert stál! A to, že se nějakému studentovi nepodařilo krásné hudbě otevřít, nevadí, třeba k tomu dojde později. Kamila Weiserová

Co je to radost z hudby?
Něco takového lze těžko popsat, vtěsnat do nějaké té kategorie, vypočítat!
A hudba? Česká muzika? Bláznivé technorytmy? Stačí otáčet knoflíkem či jinak, sofistikovaněji, se pohybovat po stupnici radiopřijímače. Vše na dosah. Tak na dosah, až buď vypínáme, nebo - častěji - je to jen kulisa!
Hudba, za níž bylo nutné si dojít, zněla 26. března v lanškrounském kos-tele sv. Václava, a to v dobu, kdy se člověk chystá poobědvat nebo přímo vaří! Ovšem, jak doufám, bylo pří-jemné nechat chuťové pohárky odpočívat a dát přednost jinému, exkluzivnímu menu.
Bylo milé se dovědět, že koncert, určený hlavně studentům gymnázia, je přístupný i veřejnosti. Tak proč toho nevyužít? Orchestr zněl konejšivě, hřejivě, vesele, vlastně téměř žádné temné tóny. V repertoáru Mozart, Dvořák, Mendelssohn-Bartholdy.
A já jsem si řekla, proč něco málo nezmínit o radosti z hudby, kterou svým vystoupením v Lanškrouně přinesla Komorní filharmonie Pardubice. Věřím, že leckdo z gymnazistů, až se dozví o podobném koncertě, ho rád navštíví. A jak jsem se doslechla, líbil se „ten Furiant“, myšlena závěrečná část Dvořákovy České suity, ovšem věřím, že stopa krásné hudby, aspoň u některých, mohla být hlubší.
Akustika zdejšího největšího kostela samozřejmě umocnila dojem z koncertu, snad to může přinést pozitivní tóny do ladění charakterů mladých posluchačů.
Tož nám přeji všem,ač ne vždy je možno vychutnávat atmosféru chrámu či koncertní síně, opravdovou radost z hudby: Třeba i reprodukované, ale hlavně vnímavě poslouchané! Eva Budzáková

Strana 16: Názory, sdělení
Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka v Lanškrouně vyhlašuje zápis žáků pro školní rok 2009 / 2010
pro obor výtvarný, taneční a hudební. Hudební obor nabízí výuku zpěvu a hry na klavír, housle, akordeon, kytaru, cimbál, dechové nástroje (flétna , zobcová flétna , klarinet, lesní roh, trubka, pozoun) a bicí nástroje. K talentové zkoušce budou uchazeči pozváni na základě podané přihlášky.
Přesný termín talentové zkoušky bude zájemcům včas oznámen. Uzávěrka přihlášek pro hudební obor bude 7. 5. 2008. Uzávěrka přihlášek pro taneční a výtvarný obor bude 29. 5. 2009.

ŠKEBLE JE BITA, ALE HRAJE DÁL aneb Jak jsme neuspěli v krajské soutěži
Na soutěžní představení hry Hotýlek v Kostelci nad Orlicí bude náš soubor asi dlouho vzpomínat jako na zlý sen. Konalo se v neděli 29. března a mysleli jsme si, že bude určené těšícím se divákům – tak jako předchozích patnáct vystoupení v téhle sezóně. Už když jsme ale po osmé hodině ráno otevřeli dveře kosteleckého divadelního sálu a zatápali ve tmě plné oddechování, pochopili jsme, že něco nehraje. Všude byli samí spící divadelníci, nocující zde ze soboty, kteří byli zřejmě přichystaní na cokoli, jen ne na dvouhodinové představení. Náš úsudek se brzy potvrdil, protože o půl desáté, kdy jsme začínali, většina z nich opustila sál a v něm zůstalo jen přibližně čtrnáct osob, z nichž šest bylo členů poroty (kteří přišli odjinud). V ten okamžik nás napadlo, že jsme možná ve špatnou chvíli na špatném místě. Což se vzápětí potvrdilo.
Za celé představení se nikdo nezasmál (nepočítaje několik drobných zvuků) a taky nikdo nezatleskal. Jeden z diváků se v průběhu hry opět natáhnul a zřejmě usnul, jen porota to musela vydržet až do konce. A pak přišlo hodnocení.
Vesměs pouze negativní připomínky poroty směřovaly z velké většiny k autorovi a režisérovi hry (statický děj, lascívní obsah, žánrová rozbředlost až nezařaditelnost, přemrštěné ambice), trochu to zchytali i herci (hraní po povrchu). Jediné slůvko pochvaly padlo na konto kapely (umí dobře hrát), avšak použití hudby jako celku a stylizace písniček rovněž neuspěly. Souboru bylo doporučeno hrát něco pro studenty přirozenějšího a režisérovi, aby navštívil nějaký vhodný kurs či dílnu, kde ho (možná) naučí, jak to dělat. Absence diváků při představení prý nevadila, neboť hra se tak projevila v „celé své nahotě“. Co dodat?
Většina výtek poroty je jistě oprávněných – hra má četné nedostatky (textové, dramaturgické i režijní), tápající režisér to zkouší metodou pokusu a omylu a herci jistě nehrají dostatečně „zevnitř“. Nicméně, ve dvou věcech si s porotci (případně organizátory přehlídky) asi nerozumíme.
První je pohled na smysl přehlídky. Přijeli jsme hrát pro diváky, ne pro porotu. Soutěž začala už v pátek a nepočítali jsme s tím, že po dvou dnech plných uměleckých dojmů o nás v neděli dopoledne vlastně nikdo nebude stát. A tak jako se porotě nelíbila naše hra, tak se ani nám nelíbilo hrát v téměř prázdném a tichém sále. (Ale museli jsme to – ač neprofesionálové – vydržet). V tomto smyslu jsme se s porotou nepotěšili navzájem.
Druhou věcí je charakteristika studentského divadla. Přes veškeré možné výklady tohoto termínu my nepochybně jsme studentské divadlo, protože jsme prostě všichni z jedné školy a jdeme do toho po hlavě stejně jako do jiných průšvihů. Náš repertoár je takový, kterým bavíme sebe a jiné, přičemž švanda, recese a občasná obscénnost k němu patří jak k velbloudu hrb. Děláme zkrátka přesně to, co se – slovy Jana Wericha – za první republiky ani nepovažovalo za nějakou kulturu. Jsme zvyklí na publikum, které má dobrou vůli zatleskat i po falešné písničce a směje se spolu s námi. To je ve stručnosti naše divadelní sebedefinice, avšak jak ji přiblížit někomu, kdo byl Hotýlkem zklamaný? Asi to nejde, a tak nezbývá než poděkovat více než dvěma tisícovkám diváků, kteří už Hotýlek viděli a šli by na něj znova. Pro vás hrajeme a budeme hrát s potěšením.
Za Škebli Jan Střecha
A jako dodatek: Blahopřejeme vítězům přehlídky, divadelnímu souboru SNOOP z Opatovic nad Labem, který byl porotou nominován na celorepublikovou přehlídku v Ústí nad Orlicí za představení hry srbského autora Biljany Srbljanoviće Rodinné příběhy. Jde o syrové komorní drama, v němž si na nejmenovaném bělehradském sídlišti hrají čtyři děti na dospělé a hovoří spolu jejich jazykem plným násilí, vulgarit a zdánlivě jednoduchých pravd – je totiž doba po válce s Chorvaty. Do příběhu vstupují i jejich otřesné válečné sny a vše vrcholí v okamžiku, kdy jedna z dívek, jež doposud nedokázala promluvit, vyjádří dětskými větami traumatizující zážitek smrti svých rodičů.

Čtení, které nepotěší
Vláda podala demisi, v práci však pokračuje. K tomu ji nutí neutěšený stav naší vrcholové politiky. Stát ji potřebuje. Proto vládne i bez dekretu prezidenta. Takovému skutečnému vládnutí se říká „de facto“. S prezidentovým podpisem by to bylo „de iure“. Mnozí z těch, kteří vládu svrhli, ta dvě latinská slůvka asi neznají.
Paroubek mezi ně nepatří. Před obrazovkou vystupuje jako klidný, slušný politik. V útocích proti občanským demokratům ho nahrazuje bezohledný a ironický křikloun doktor Rath. Když nosil motýlka a chodil v šatech za tisíce, pravděpodobně jako arcipřeběhlík z kasty milionářů pohrdal těmi, po jejichž zádech nyní stoupá po cestě vzhůru za mocí. Po porážce v posledních volbách Paroubek svou prohru přirovnal ke zkáze demokracie v roce 1948. Omluvil se. Ale jen za to, jak to řekl, nikoliv za obsah. Dnes bez spojenectví s komunisty by nebyl vážným soupeřem pravicových stran.
Jejich koaliční vláda při hlasování o nedůvěře, vyvolaném opozicí, padla. Rozhodlo o tom slůvko „ano“ čtyřikrát vyslovené ústy odpadlíků: Tlustého a druhého z poslanců za ODS, jehož jméno jsem zapomněl. Zubové a Jakubkové ze Strany zelených. Za Tlustého bych nedal ani propadlý desetihaléř. Z poslance na čas se stal ministrem. Považoval se za finančního odborníka. Vedení strany jeho návrhy odmítlo, Topolánkovým ministrem se nestal. Souhlas s nedůvěrou byl jeho pomstou. Zubová a Jakubková k hlasování jako na pohřeb přišly v černém, jisty si porážkou koalice. Tím jen dokázaly, že Strana zelených je pouhým shlukem lidí různého smýšlení a charakteru bez společné, sjednocovací ideje.
Také pohled na Občanskou demokratickou stranu není vábný. Spory mezi Topolánkem a prvním místopředsedou Bémem jsou trapné. Porážka v krajských a částečných senátních volbách byla zdrcující. Byla odpovědí lidí na reformu zdravotnictví. Jejich nepochopením důvodů, proč mají za zdravotnictví platit. Že státní dluh se blíží k biliónu a jen na úrocích platíme ročně padesát miliard. Že výnos ze zdravotnických poplatků by měl pomoci tuto zlou situaci léčit. Socialisté s komunisty nečekali, až někteří lidé si na poplatky zvyknou, jiní zase počkají na jejich úpravy ve sněmovně, proto vyvolali hlasování o nedůvěře vládě.
Do krizové situace vstoupil prezident prohlášením, že potvrdí vládu tomu premiérovi, který mu přinese 101 podpisů umožňujících vznik vlády. To je nereálné. Proto občanští a sociální demokraté spolu jednají
o předčasných volbách. Mají se konat v říjnu tohoto roku. Ale jak překlenout dobu, která nás do jejich termínu čeká? Bude to vláda odborníků, nebo příslušníků stran?
Představou problémů točí se mi hlava. Ať se jen točí a nebolí. To přeji i svým čtenářům a všem lidem dobré vůle. Jaroslav Špaček

Vyznejte se ve Vašich penězích (8) Půjčky – 2. část
Jaký typ půjčky si beru? Hodně záleží na výběru správného typu půjčky. Úroková sazba se u jednotlivých produktů velmi liší. Můžeme si půjčit peníze za 5%, ale také za 30%. Rozpětí sazeb je velmi vysoké a vyplatí se vybrat ten správný dluh. Pokud si půjčíme 300 tisíc na pět let, vrátíme při 7% úroku o 56 tisíc navíc. Pokud si ale půjčíme za 20% úrok, vrátíme navíc 258 tisíc. Podrobnosti o jednotlivých typech úvěrů najdete v článku „Typy úvěrů“.
TIP pro Vás: Stáhněte si na webu úrokovou kalkulačku a spočítejte si, kolik celkem splatíte z Vašeho úvěru.
Jaký je poměr mého příjmu a splátky? Je velmi důležité, aby náš rodinný rozpočet nebyl „nadoraz“. Splátky dluhů by neměly být vyšší než 40% celkových příjmů. Zároveň platí, že čím vyšší je poměr příjmu a splátky, tím důležitější je mít připravené řešení pro případ výpadku příjmu v podobě pojistky nebo krátkodobé rezervy. Další podrobnosti najdete v článcích „Vyznejte se v pojištění“ a „Typy rodinných rezerv“.
Ještě existuje jeden druh úvěru, o kterém jsme zatím nemluvili. Říká se mu konsolidační úvěr. Tento typ úvěru slouží k sloučení několika dluhů do jednoho. Zpravidla se sníží splátka tím, že se špatné úvěry sloučí a natáhne se doba splatnosti. Konsolidační úvěr vypadá velmi lákavě, ale je velmi nebezpečný. Podrobnosti ke konsolidačnímu úvěru je věnován samostatný článek. Pokud byste se dostali do situace, že jej budete potřebovat, prostudujte si tento článek velmi pečlivě. Za nezvládnutým konsolidačním úvěrem je velmi často exekutor.
Zadlužit se je velmi jednoduché. Zadlužujte se jenom dobrými dluhy. Dobrý dluh je ten, který Vám pomáhá bohatnout. Nákup spotřebního zboží na dluh nám k bohatství nepomůže. Zadlužte se hypotékou na pořízení vlastního bydlení, ale dělejte to s rozmyslem. Vyplatí se mít k tomu zpracovaný finanční plán od profesionálního finančního poradce. Miroslav Frydrych

Strana 17: Přečtěte si
NOVOFUNDLAND KLUB ČESKÁ REPUBLIKA ve spolupráci s Foundland Czech, o.s., pořádá
KLUBOVOU VÝSTAVU NOVOFUNDLANDSKÝCH PSŮ dne 11. 4. v areálu Obora Lanškroun (Motzovi)
Rozhodčí: Ing. Luděk Novák (CZ). Program: 8.00 - 9.00 přejímka psů, 9.30 posuzování v kruzích, soutěže a závěrečná přehlídka. Srdečně vás zveme na příjemné odpoledne spojené se soutěží „Dítě a pes“, která bude velkou zábavou pro děti a pro účastníky výstavy pěkným zpestřením výstavy. Každý účastník obdrží cenu. Na tuto soutěž je pozván Dětský domov z Dolní Čermné. Budeme se těšit. Věra Čermáková - poradce chovu NF psů

Pepíkovské závody na Krátkém rybníce
Již třetí ročník oblíbených dvoudenních „tréninkových“ závodů dvojic přilákal o prvním dubnovém víkendu do Lanškrouna 68 účastníků z české I. a II. závodní ligy. Mezi nimi nechyběla absolutní česká špička včetně loňského vícemistra Evropy Josefa Konopáska ml. Přestože je to závod, který nefiguruje v soutěžních tabulkách, je o tohle jarní klání pořádané Radimem Vetchým a Milošem Vávrou z MO Lanškroun ve spolupráci s Josefem Konopáskem velký zájem. Pořadatel Miloš Vávra tuto skutečnost komentoval slovy: „Naše představy byly v mnoha směrech překonány. Řeknu na rovinu, že jsme byli v takové situaci, že jsme museli řadu závodníků odmítnout. Závod byl plně obsazen již v době Vánoc, tedy dříve, než jsme vydali propozice! Ve své podstatě je to neformální setkání závodníků ještě dříve, než se naplno rozjede sezóna.“ Soutěžilo se ve dvou libovolně kombinovaných rybolovných technikách – feederu (lov na položenou s velmi citlivou špičkou prutu, která signalizuje záběr ryby) a plované (klasický lov se splávkem). „Bodování je obvyklé jako i v jiných závodech, za gram ryby se dává jeden bod. Jelikož je hájen kapr, tak za něj se automaticky připisuje 1500b a ryba bez vážení putuje okamžitě zpět do vody. Dravé ryby se nebodují.“ podotkl k pravidlům Miloš Vávra.
Nejlepší domácí dvojice ve složení Luboš Vávra a Luboš Hájek z INA Teamu obsadila 11. místo. Celkem bylo naloveno 255,760 kg ryb. Pořadatelé věnují část výtěžku závodů v hodnotě 10 tis. Kč na dětské závody, které proběhnou na konci dubna. Pořadatelé děkují MO Lanškroun, Řeznictví a uzenářství p. Kocourka a Restauraci MANINY. Text a foto: F. Teichmann

Strana 18 - 22: Sport, inzerce
CBA NUGET Šumperk obhájil prvenství v LHL
24. března se rozhodlo o pořadí na prvních dvou místech v letošním - již pátém - ročníku LHL. Dlouho očekávaný duel jediných kandidátů na vítězství v soutěži mezi týmy SOMA a Nuget sliboval hokejový souboj na ostří nože. Mírný favorit Nuget však nenechal nic náhodě. Přivezl všechny šumperské hvězdy a v brance se představil R. Toman. Nuget předvedl hned od počátku rychlý kombinační hokej a bylo otázkou času, jak dlouho Soma vydrží. Stav 1:0 po 25 minutách hry dával Somě ještě šanci. Přišel však úder Nugetu, kdy během dvanácti minut pět gólů v síti Somy rozhodlo zápas. 6:0 a bylo hotovo. Hráči Nugetu trochu polevili, hra se vyrovnala a pozbyla úvodní náboj dramatičnosti. Na obou stranách pak hráči předvedli technický hokej okořeněný pěknými brankami. Střelecky se v utkání blýskl Křesina, autor pěti gólů. Nuget po vítězství 9:6 ihned po zápase obdržel putovní pohár LHL. Přítomná stovka diváků byla jistě spokojena a jejich tématem večera se stala otázka: Jak by asi dopadli Orli Lanškroun proti Nugetu nebo výběru LHL? Jiří Černý

Skončila LHL
Vítězství v Lanškrounské hokejové lize obhájil CBA Nuget Šumperk. O svém triumfu rozhodl v přímém souboji dvou nejlepších týmů, když porazil Somu 9:6. Téměř do poloviny vyrovnaný zápas rozhodli Nugeti šňůrou pěti gólů za necelých třináct minut. Až za stavu 9:2 dovolili soupeři výsledek vylepšit. Michal Křesina si připsal šest kanadských bodů. Soren Třebovice porazil Tatenici vysoko 8:1, přesto jeho třetí příčku potvrdil až výsledek dohrávky mezi Nugety a Žraloky z Dolní Čermné. V případě senzační výhry by byli bronzoví Žraloci. Šumperští vedli 5:2, ale fanoušci dohnali dolnočermenské až k vyrovnání v 56. minutě a při několika dalších šancích mohla být senzace na světě. Brankář Nugetu Pořízka byl ale proti a po remíze 5:5 se radovali třebovičtí. Také na opačném pólu prvoligové tabulky rozhodl vzájemný zápas. Lazy Neckers v něm převálcovali Tygry 8:3. když na všech osmi brankách Krkounů se podílel Leoš Dostál.
Ve druhé lize si nenechali šanci na vítězství utéct Sršni Zábřeh a v bouřlivé divácké kulise porazili Petrovice 7:3. Souboj o druhé místo zvládli lépe Kačeři, kteří porazili Klas Nekoř 3:2. Hoštejn přehrál Bobry a Černý Petr tak zůstal Medvědům.
Zamotanou situaci ve třetí lize vyřešil nejlépe OEZ Letohrad. Po výhře nad Forezem 4:2 si odnesl pohár pro vítěze ligy. Druhý Snakes Dolní Dobrouč si zase snadno poradil s Customs Red Wings. Pátou nulou se rozloučil se sezónou nejlepší brankář LHL Martin Kudr (průměr na zápas 1.64).
Naprosto suverénně prošel čtvrtou ligou Ostrov. Naposledy se o tom přesvěd-čili Greenhorni. Dvě výhry přinesly stříbrnou pozici Žlutým žralokům. Poslední příčka zbyla na Rybníkáře.
Sezónu zakončil turnaj hvězd LHL, ve kterém si nejlépe vedl tým Mladých (26 až 35 let). Po jeho skončení obdrželi nejlepší týmy i jednotlivci poháry z rukou starosty města Martina Košťála a ředitele soutěže Jiřího Černého. Kanadské bodování vyhrál Michal Budina z CBA Nuget Šumperk, stal se nejlepším střelcem i nahrávačem soutěže. Jan Ruščák

Nejbližší akce lanškrounských turistů
Jak jsme již informovali, o Velikonocích se koná tradiční třídenní akce VLK (to je zkratka slov „voda-lyže-kolo“). Její třetí - cyklistická - část proběhne pod samostatným názvem Velikonoční cyklovýlet na Velikonoční pondělí 13. dubna, ale s odjezdem od Krčmy ve 13.00 hodin! Délka trasy bude 40 až 50 kilometrů. Vedoucím akce je Jan Kolomý.
Druhou velikonoční akcí bude v neděli 12. dubna Velikonoční pochod z Hoštejna do Lanškrouna. Do Hoštejna se pojede vlakem, odjezd v 9.31 z nádraží ČD Lanškroun. Délka trasy obnáší asi 20 až 25 km. Vedoucí akce je Květa Švarcová.
Z jiného soudku bude v neděli 26. dubna Brigáda na loděnici u Dlouhého rybníka. Začátek je určený na 9 hodin. Občerstvení se zajištuje. Informace podá Jan Frank, telefon 603 551 672.
V duchu jarní tradice připravují turisté rovněž Pálení čarodějnic. Tento původně pohanský zvyk se odehrává o takzvané Filipojakubské noci ve čtvrtek 30. dubna 2009, a turisté a široká veřejnost se sejdou u Loděnice při Dlouhém rybníku od 18 hodin. Turisté nás všechny vyzývají „Přijďte ochutnat naše dobroty a napít se chutného moku“!
První májový den, v sobotu 1. května, pořádáme Hvězdicovou cykloturistickou jízdu do Javoříčka. Odjezd bude v 9.30 od Magdalenského kostela. Trasa: Lanškroun – Javoříčko – Lanškroun měří cca 115 km. Vedoucím akce je Jan Toninger, telefon 723 719 090.
Výbor KČT Lanškroun vás srdečně zve a přeje vám modré nebe a příjemné zážitky v jarní přírodě, kam si jdeme, jedeme, plujeme, popřípadě lezeme utužit své zdraví. Podle podkladů KČT Jiří Kohout

Badminton: Druhá série Infit Cupu skončila v neděli 29.3.2009
Propršená neděle přihnala do sportovní haly SOŠ a SOU na Střelnici v Lanškrouně další rekordní množství účastníků. Zvláště mezi ženami je znatelný stoupající zájem o tuto hru a jako pořadatelé jsme měli co dělat, aby se stihly odehrát úplně všechny singlové i párové disciplíny do limitující šesté hodiny večerní. Po tradičním nástupu a seznámení všech účastníků s pravidly turnaje se rozehrály dvouhry začátečníků. Postupně došlo i na dvouhry pokročilých mužů a obě kategorie žen. Souboje ve skupinách po čtyřech hráčích a hráčkách vrcholily kolem druhé hodiny odpolední. Nejlepší dva hráči z každé skupiny postoupili do vyřazovacích bojů. Do nich ve dvouhrách postoupilo celkem 7 lanškrounských zástupců. Mimo dvouhry pokročilých a smíšené čtyřhry jsme měli vždy své zástupce na stupíncích vítězů.
Mezi muži začátečníky se velmi zlepšil Ondra Brýdl. Ve dvouhrách žen nezklamala svým výkonem ani Natálka Kyselicová a Blanka Švobová. V ženách začátečnicích naše barvy hájily Jana Jelínková, Zuzka Koutková a poprvé i Lenka Chrobáková. Velmi vítaná jako vždy byla i účast lanškrounských amatérů, kteří našli odvahu vstoupit na kurty. Nemilosrdný čas nám bohužel opět zkrátil boje ve čtyřhrách. V těchto párových disciplínách hrály prim osvědčené dvojice, kterým mohly jen těžko konkurovat narychlo sestavené příležitostné dvojice. Na závěr musím konstatovat, že oproti minulým turnajům jsme ani jednou nedosáhli na metu nejvyšší, které až na jednu disciplínu (muži začátečníci) opanovali přátelé z Moravy, což je pro nás určitý pokles výkonnosti.
Ceny do celé série čtyř turnajů věnovaly firmy: Infit, s.r.o.,Šumperk, Sympatex GmbH, Outlost Europe GmbH z Německa, Bema, s.r.o., a Viva, s.r.o., z Lanškrouna.
Krátce po šesté hodině se poslední ze série čtyř badmintonových turnajů série Infit Cup stal minulostí a my již dnes můžeme přemýšlet, jak a co od září vylepšit v organizaci již třetího ročníku. Jiří Dinga

Strana 23: Program akcí v regionu
Městská knihovna pořádá besedu na téma CIZÍ JAZYKY - CESTOVÁNÍ - ESPERANTO
O svých zkušenostech vypráví pedagog, soudní tlumočník a překladatel Ing. Zdeněk Polák s manželkou
KDY: v úterý 14. dubna v 18 hodin, KDE: Městská knihovna Lanškroun

ZUŠ J. Pravečka Vás zve na koncert při příležitosti 1. setkání souborů zobcových fléten dne 16. dubna v 17 hod. v kostele sv. Václava v Lanškrouně. V programu koncertu vystoupí: „Písklata“ - soubor ZUŠ J. Pravečka Lanškroun, „Pištci“ ze ZUŠ Veveří v Brně, „ Žáci 3.B“ ze ZŠ Palackého v Moravské Třebové, „Lanškrounští pištci“ - soubor KC Lanškroun. Akce se koná za podpory římskokatolické farnosti - děkanství Lanškroun

Kulturní centrum:
16. 4. v 19.00 hodin – přísálí
Cestopis: KAŠMÍR A LADAKH NA MOTORCE - přednáší Radovan Jirků
Přednáška se skládá z cca 200 fotografií a cca 20 minut filmu. Tuto oblast jsme navštívili během dvouměsíční expedice Himalaya 2008. Přes Západní Bengálsko a Nepál jsme dojeli do indických států Ladakh a Kašmír – území s nádhernými a drsnými horami, jež je již několik desetiletí předmětem sporu mezi Indií a Pákistánem. Místních lidí se ale tyto problémy příliš netýkají a stále žijí svým tradičním způsobem života. Po nejvýše položené silnici světa překonávající sedla vyšší než 5300 m.n.m. jsme dojeli z Manali až do Lehu, ze kterého jsme pokračovali do zapovězeného Srinagaru. Po silnici Karakorum Highway jsme dojeli až k hoře Nanga Parbat vysoké 8126 m.n.m. Vstupné: 40,- Kč
21. 4. v 19. 30 hodin – sál zámku
SAMSON LENK - český folkový a trampský zpěvák, kytarista, textař, písničkář. Je bývalým členem folkové skupiny Máci (1976-1993), členem trampské skupiny Hop Trop (od roku 1980) a kapelníkem své skupiny Samson a jeho parta (od roku 1993). Do jeho tvorby patří mimo jiné i písně k večerníčkům (Madla a Ťap, Vydrýsek, Méďové atd.). Dále také vystupuje v triu s Vlastou Redlem a Slávkem Janouškem. Vstupné: 120,- Kč
23. 4. v 8.15 a 10 hod. – sál zámku
Pohádka pro MŠ a 1. stupeň ZŠ: JAK KRAKONOŠ PEKAŘKU JÍŘU NAPRAVIL
23. 4. v 19.30 hodin – sál zámku
Zdeněk IZER a Petr FREUND: PO PLASTICE PÍPL
Jako vždy přijdou na řadu oblíbené parodie televizních pořadů, zábavných soutěží a imitování celé řady populárních českých i zahraničních zpěváků a zpěvaček. Vstupné: 200,-/220,-Kč
25. 4. od 18.00 hodin – sál zámku
JAZZ A LITTLE OTHERWISE – 9. ročník
Účinkují: MAKO MAKO, LESNÍ ZVĚŘ, GRIMASA ČÁPA, SATO SAN-TO, MILAN SVOBODA QUARTET. Uvádí: Karel Pokorný. Vstupné: 100,- Kč, do 15 let 70,- Kč

Strana 24: Inzerce
Aktualizace: 10.08.2009 22:25
Vytvořeno: 10.08.2009 22:25
Naposledy aktualizoval: Petr Celý


Vyhledávání

Mobilní web

m.turista.lanskroun.eu

Mapové služby Stáhněte si také aplikaci pro mobilní přístroje na adrese qr.lanskroun.eu

Mapové služby

Mapové služby GIS Misys
Google M
X-map
Mapy.cz

Počasí na nejbližší dny

20.04.2014
Oblačno s deštěm
 18/22°C
 10/6°C
21.04.2014
Bouřka
 17/21°C
 10/6°C
22.04.2014
Bouřka
 17/21°C
 10/6°C

Uživatel

  

Zasílání novinek

Živéobce.cz


Kalendář akcí

Facebook

Město Lanškroun na Facebooku

Dokumenty

Důležitá tel. čísla

  • Hasiči: 150
  • Záchranka: 155
  • Policie: 158
  • Tísňové volání: 112

Partnerská města

Serock - Polsko Castiglione in Teverina - Itálie Dzierzoniów - Polsko Kežmarok - Slovensko Hajdúszoboszló

Významné odkazy

Pardubický kraj Česká republika

Orlické hory

Východní Čechy Regionální informační systém

Portál veřejné správy

Elektronický portál územních samospráv

Putování po historických městech Čech, Moravy a Slezska

ISO 9001:2008

ISO 9001:2008 OHSAS 18001:2007
Město Lanškroun je držitelem certifikátu kvality ISO 9001:2008 a OHSAS 18001:2007 pro "Výkon působnosti v oblasti veřejné správy".