09.09.2009 - JAROSLAV HUBENÝ - Kraj Pardubický - str. 04
Kraus byl tenkrát proti nám

LIDÉ, KTEŘÍ SE NEBÁLI Od listopadu 1989 uplyne letos 20 let. V seriálu přinášíme 17 příběhů lidí, kteří ve svých městech mezi prvními veřejně vystoupili proti komunistickému režimu
Příběhy revoluce Lanškroun

Lanškroun - Listopad 1989 většinou lidem, kteří promlouvali na náměstích, razantně změnil život. Radomil Macek byl advokátem před revolucí a zůstal jím i po ní. Do politiky zasáhl jen na chvíli, přesto na něho v Lanškrouně vzpomínají jako na jednu z nejvýraznějších postav tehdejších událostí.
Díky služebním povinnostem prožil první demonstraci po 17. listopadu v Náchodě, ihned poté však spěchal domů.
Za jeden z nejsilnější momentů považuje Macek jedno z úvodních shromáždění v lanškrounském kulturním domě. Sešla se tu více než tisícovka lidí, přitom na pódiu byl pouze jeden řečník za Občanské fórum a tři komunisté. Ti se snažili přesvědčit shromáždění, že diskusi je možné vést jen podle určitých striktních pravidel. Ta navíc určovali oni.
„Mě děsně štvalo, že po tolika letech mi někdo z pódia říká, že se mnou bude diskutovat jenom způsobem, který on mně dovolí. Nejvíc to prezentoval jeden dnes poměrně významný sociálně demokratický poslanec, tehdy komunista. Přihlásil jsem se a řekl, že jsem dva z těch komunistů viděl den předtím na náměstí strhávat plakáty OF. O čem tedy s námi teď chtějí diskutovat. Sál zabouřil a pro mě v té chvíli začala skutečně revoluce,“ vzpomíná Macek.
Brzy poté se Macek stal jedním z mluvčích Občanského fóra v Lanškrouně i na okrese, denně se účastnil různých schůzek a shromáždění. „Byla to permanentní jednání od rána do večera. Taky se prala různá špína a zprvu nebylo vůbec jisté, že je všechno vyhrané,“ říká lanškrounský advokát.
Macek také připomíná, kdo byl tehdy v Lanškrouně komunistickým tajemníkem městského národního výboru. Bývalý poslanec sociální demokracie Michal Kraus, který v devadesátých letech proslul svojí kakaovou aférou a v chystaných parlamentních volbách kandiduje opět na třetím místě kandidátky ČSSD v Libereckém kraji, byl tehdy podle Macka jedním z nejvýznamějších odpůrců revoluce.
Lanškrounský právník si vzpomíná, jak byli lidé zpočátku velmi opatrní. Řada z nich se dlouho bála se ke změnám aspoň symbolicky přihlásit. „Dojížděl jsem do advokátní poradny v Ústí nad Orlicí a v autobuse jsem byl jediný, kdo měl trikoloru na klopě.“ Vpamětimu zůstal také neobvyklý moment, kdy se lanškrounským komunistům podařilo dočasně přesvědčit místní studenty, aby se veřejně distancovali od hnutí pražských studentů a herců.
„Děti naštěstí brzy pochopily, že to byl omyl a při některém z dalších mítinků se veřejně omluvily.“
On sám odmítl nabídku kandidovat na poslance parlamentu a po roce se funkce v Občanském fóru vzdal. Politické kariéře se vyhnul i později a nelituje. Pořád se těší z toho, že je dnešní společnost v podstatě na správné cestě k normálnímu režimu od takového, který chce lidi zprůměrovat a mluvit jim do všeho.
Na druhou stranu je Radomil Macek zklamán spoustou věcí, u nichž není jasné, zda jsou reliktem socialismu, nebo svědčí o špatných vlastnostech Čechů. „Zůstávají tady věci, o kterých jsem si myslel, že vymizí. Když kdysi někdo vyzrál na stát, tak byl napůl Jánošík, ale tohle vnímání přežívá. Jestliže žijeme v normálním státě, tak musí mít nástroje, aby tomu zabránil.“

***

* Radomil Macek mluvčí OF z Lanškrouna Pochází z Lanškrouna, od roku 1983 do roku 1990 pracoval v Ústí nad Orlicí nejprve jako notář, posléze jako advokát. Nyní pracuje a žije v Lanškrouně a v Praze. V politice se ocitl brzy po listopadu 1989. Stal se mluvčím lanškrounského Občanského fóra a zástupcem města v okresním koordinačním centru OF. Politické funkce opustil na podzim 1990.

Mladá fronta DNES - pardubický kraj