10.02.2010 - JAROSLAV HUBENÝ - Kraj Pardubický - str. 04

ZANIKLÁ MÍSTA A ZÁKOUTÍ V novém seriálu MF DNES se vydáváme do míst, která mají dnes úplně jinou podobu, než mívala před lety či staletími.

Lanškroun - Přibližně deset let po bitvě na Bílé hoře nechal kníže Lichtejnštejn postavit v Lanškrouně knížecí pivovar. Jeho pivo musela pod dozorem pivního drába povinně odebírat města a vesnice v panství. Přibližně deset let po Listopadu 1989 v tomto zchátralém pivovaru uvařili poslední litry piva. Zastaralá technologie, přísnější hygienické předpisy, silná konkurence a zadlužení majitelů přivedly pivovar k bankrotu.
Mezitím dostal lidový název „Stínadla“. „Tento nápis se objevil na jedné zdi a byl přiléhavý, nám dětem tehdy Stínadla skutečně připomínal. Bylo to místo hodně temné, člověk se tam bál uličkami projít,“ řekla Martina Teichmannová, jejíž někdejší byt v pivovaru už byl zbořen. Na přelomu století koupilo areál město Lanškroun. Později nastoupily bagry a většina objektů pivovaru těsně sousedícího s historickým centrem Lanškrouna zmizela ze světa. Město získalo místo pro třetí náměstí. „Pivovar už nebylo možné udržet, byl moc zastaralý. Už zaminulého režimu se do něj málo investovalo, protože se měl vybudovat velkopivovar Svitavy a malé okolní pivovary se měly pozavírat,“ řekl někdejší mistr výroby František Bartoň. Podle něj v Lanškrouně běžně uvařili za rok 50 tisíc hektolitrů piva, v době rekonstrukce svitavského dokonce 90 tisíc hektolitrů.
Přeměnu dnes již zaniklého pivovaru na nové shromažďovací místo pro lanškrounské obyvatele začala radnice objednávkou urbanistické studie od architekta Přemysla Kokeše. „Když jsem přišel do Lanškrouna, pivovar už byl zavřený, ze všech stran nepřístupný a tvořil velmi nepropustnou strukturu přilepenou k centru města. Byla to enkláva šedivých rozpadajících se budov. Hlavní myšlenkou proměny bylo to, že industriální objekt v tak těsné blízkosti historického centra není dlouhodobě udržitelný a je třeba vytvořit prostor, přes který procházejí lidé z historického jádra města dál do okrajových čtvrtí,“ řekl Kokeš, který zakomponoval do uliční sítě zcela nové náměstí s okolními domy pro bydlení i relaxaci.
Na Pivovarském náměstí vyrostla v minulých letech i díky penězům z Bruselu vydlážděná plocha s přípojkami a s mobiliářem, dům s 27 byty pro bydlení, administrativní prostory podnikatelů, prodejny elektro, barev i videopůjčovna, sportovní centrum pro hráče squashe, bowlingu, posilovna i koktejlový bar. Lidé ho hodně využívají nejen kvůli vyžití, ale i k procházení nebo k parkování. Do skutečné krásy má však zatím ještě daleko. „Náměstí je v polovině cesty. Především mu chybí tři výrazné budovy, připravena jsou také tři místa pro instalaci kašny a plastik,“ řekl Přemysl Kokeš.
Jedna z budoucích budovmá sloužit pro kulturní nebo společenské vyžití, z další má vzniknout za pomoci evropských peněz Návštěvnické centrum pro popularizaci a propagaci vědy a techniky, které se stane i zázemím Domu dětí a mládeže. Inspirací pro projekt, který má napomoci technickému vzdělávání žáků základních a středních škol je odkaz středověkého přírodovědce Jana Marka Marci, který z Lanškrouna pocházel.
Mnoho lanškrounských rodáků se s likvidací areálu dokázalo vyrovnat. „Původně jsem byla proti bourání, ale přestavbu hodnotím nakonec pozitivně. Své kouzlo má toto místo i nyní. Jenom čekáme, až víc porostou stromy,“ řekla Martina Teichmannová. „Náměstí se mi moc líbí, akorát je zatím hyzdí nedokončené sklepy a spilka. Je to další centrum města, kam lidi hodně chodí,“ uvedl František Bartoň.
Vynachválit nové prostředí si nemůže ani ředitelka lanškrounského městského muzea Marie Borkovcová. „Podle mého názoru to byl vynikající projekt. Získali jsme třetí náměstí, které nabízí další příležitosti k setkávání. Jinak by areál chátral a nikdo ho nechtěl. Líbí se mi i to, že se nebouraly sklepy a že část starého pivovaru zůstala a bude se tam vařit pivo v malém.“


Mladá fronta DNES - pardubický kraj