Dnešní Lanškroun je se svými 10 196 obyvateli rychle se rozvíjejícím moderním městem zaměřeným na budoucnost. Městem elektroniky, strojírenství, papírenského průmyslu i městem středních škol, živé kultury a moderních sportovišť. Je správním centrem regionu Lanškrounsko pro 22 obcí s 22 917 obyvateli: Albrechtice, Anenská Studánka, Cotkytle, Čenkovice, Damníkov, Dolní Čermná, Horní Čermná, Horní Heřmanice, Horní Třešňovec, Krasíkov, Lubník, Luková, Ostrov, Petrovice, Rudoltice, Sázava, Strážná, Tatenice, Trpík, Výprachtice, Žichlínek. Lanškroun má navázánu dlouhodobou mezinárodní spolupráci s polským Dzieržoniovem (120 km), Serockem u Varšavy a slovenským Kežmarokem na úpatí Vysokých Tater.

Historie Lanškrouna

Město Lanškroun (historicky Landeskrone) bylo založeno v 2. polovině 13. století v souvislosti s královskou kolonizační činností jako hlavní ekonomické centrum rozsáhlého lanškrounsko-lanšperského panství. Město má pravidelné středověké založení s čtvercovým náměstím, uprostřed kterého stojí renezanční radnice z let 1581 – 82. První dochovaná písemná zmínka o Lanškrouně pochází z roku 1285, kdy jej od českého krále Václava II. převzal Záviš z Falkenštejna. Od roku 1304 byl Lanškroun součástí majetku Zbraslavského kláštera, později litomyšlského biskupství (r. 1358). Roku 1371 Petr Jelito, litomyšlský biskup a rodák z Dolního Třešňovce u Lanškrouna, založil ve městě augustiniánský klášter, který byl v období renezance přestavěn na zámek v renezančním slohu. Po husitských válkách v 15. století získali Lanškroun Kostkové z Postupic. Od roku 1507 městu vládli Pernštejnové s výjimkou třinácti let, kdy město spravovali páni z Boskovic. Za vlády pánů z Postupic a poté Pernštejnů získal Lanškroun řadu významných privilegií. Dalšími vlastníky města a panství byli Hrzánové z Harasova a po bitvě na Bílé Hoře (r. 1620) připadl Lanškroun Lichtenštejnům (od r. 1622).

V době třicetileté války bylo město poničeno švédskými i císařskými vojsky. Po ní do Lanškrouna přicházeli němečtí osadníci, kteří prosadili německou správu. Od roku 1683 je městská kniha psána německy. V polovině 17. století vrcholí vědecká činnost nejvýznamnějšího lanškrounského rodáka, fyzika, matematika, astronoma, lékaře a filozofa, rektora Karlovy Univerzity a zakladatele spektroskopie Jana Marka Marci (1595-1667), po němž je pojmenováno nejen hlavní náměstí Lanškrouna, ale i kráter na odvrácené straně Měsíce. Koncem 18. století bylo město vyhlášeno městem municipálním. V polovině 19. století se stal Lanškroun sídlem okresního hejtmanství a okresního soudu a až do roku 1960 zůstal okresním městem.

Průmysl a zaměstnanost

Postupně docházelo k hospodářskému a kulturnímu rozvoji města. Na přelomu 17. a 18. století byla dokončena stavba knížecího pivovaru. V 70. letech 19. století se rozvíjí hospodářská činnost – vzniká tabáková továrna (1875 - 1945), továrna na výrobu textilních dutinek (papírna 1884), mrazírny, textilka. Rozmach města dokládá stavba železniční přípojky Lanškroun – Rudoltice v Čechách (1885) k páteřní trati Čech procházející Lanškrounskem (Praha – Česká Třebová – Přerov).

Západní průmyslová zóna Lanškrouna vznikla po roce 1885 poblíž vlakového nádraží a hlavní severojižní silnice (směr Wroclaw, Klodsko - Brno, Vídeň). Dnes tu jsou soustředěny velké průmyslové společnosti opírající se o vysoce kvalifikované pracovníky a vlastní vývoj. Menší východní průmyslová zóna je na protilehlé straně města a soustřeďuje zejména dynamické firmy střední velikosti. Nejen v těchto územích má město do budoucnosti zainvestovány plochy k dalšímu rozvoji firem. Hlavními průmyslovými odvětvími v Lanškrouně jsou elektrotechnický průmysl (výroba elektronických prvků a součástí), strojírenský průmysl (zejména výroba jednoúčelových strojů a nástrojů), papírenský průmysl (výroba, obchod a distribuce papírenských výrobků) a stavebnictví.

Průmyslové podniky zajišťují vysokou zaměstnanost obyvatel Lanškrouna i jeho okolí. Za rozvojem ekonomiky města stojí celá řada úspěšných místních podnikatelů a manažerů, i významné investice mnoha mezinárodních společností, které v Lanškrouně vyrábějí. V desetitisícovém Lanškrouně působí na 250 společností, evidováno je přes 2 000 soukromých podnikatelů a živnostníků. Současná průmyslová síla Lanškrouna se projevuje například tím, že v desetitisícovém městě je jen v samotném průmyslu kolem 6 000 pracovních míst, takže velké firmy dováží své zaměstnance z okruhu 50 km. Z Lanškrouna pochází více než dvě třetiny světové produkce roznětek pro airbagy, z práce lanškrounských techniků a dělníků pochází čtvrtina celosvětové výroby tantalových kondenzátorů, takže například ve svém mobilu nebo automobilu jistě máte řadu součástek vyrobených v Lanškrouně.

Školství a vzdělávání

V 2. polovině 19. století vznikají centra vzdělanosti – Gymnázium (1874) a Střední odborná tkalcovská škola. V průběhu 20. století došlo k vzrůstu vlivu českého obyvatelstva ve městě a byla zde zřízena i česká měšťanská škola. Ve městě je nyní pět mateřských škol (pro děti ve věku 3 – 6 let), čtyři základní školy (6 – 15 let), tři střední školy (15 – 18 let). Současné střední školství - Gymnázium, Střední odborná škola a střední odborné učiliště a Střední zemědělská škola - poskytují střední všeobecné i odborné vzdělání. Pro hendikepované děti a studenty tu působí speciální škola. Programy, kroužky a aktivity Domu dětí a mládeže mohou využít děti ve volném čase, umělecky nadané žáky a studenty rozvíjí v Lanškrouně Základní umělecká škola Jindřicha Pravečka se zaměřením na taneční a výtvarný obor.

Zdravotnictví a sociální péče

Zdravotní péči na Lanškrounsku zajišťuje pět lékařů pro děti, deset praktických lékařů, přes dvacet specialistů a patnáct zubních lékařů. V Lanškrouně má základnu zdravotnická záchranná služba (tel. 155), která pomáhá pacientům v situacích ohrožujících jejich život, stejně jako tu působí policie státní (tel. 158) i městská (tel. 156). Profesionální hasiče v Lanškrouně (tel. 150) může při zásazích podpořit dalších sedmnáct sborů dobrovolných hasičů z Lanškrounska. V sociální a sociálně zdravotní oblasti působí na 25 organizací a sdružení.

Kultura, sport, spolky

Kulturní a společenský život obyvatel aktivně ovlivňuje Kulturní centrum. Městské muzeum, které sídlí na zámku v Lanškrouně a bylo založeno roku 1905, vydává několik publikací ročně, pravidelně připravuje nejen krátkodobé výstavy, ale pečuje o stálé expozice Historie města Lanškrouna, Kabinet mincí a medailí ak. malíře Zd. Kolářského, Sklářství na pomezí Čech a Moravy a Pamětní síň Jindřicha Pravečka, rodáka z blízkých Výprachtic. Městská knihovna na náměstí Al. Jiráska disponuje desetitisíci tituly, Kino Lanškroun s kapacitou téměř 300 míst promítá každodenně po celý rok. Infocentrum v ulici B. Němcové (čp. 124) poskytuje nejen informační služby o městě a regionu, ale podílí se i na přípravě a zpracování turistické infrastruktury či připravuje informační a prezentační materiály (Inforočenka, Kalendář akcí měsíce). Život ve městě a regionu zachycují Listy Lanškrounska, obsáhlý čtrnáctideník, který je pětkrát ročně doplněn o plnobarevný speciál.

V Lanškrouně se prosazuje občanská společnost. Působí tu mnoho kulturních, sportovních a společenských organizací a občanských sdružení. Počtem i svými aktivitami jsou významná zejména hudební a pěvecká tělesa (přes 20 souborů a skupin), působí tu tři soubory divadelních ochotníků. Významná je práce a výsledky sportovních organizací a klubů (přes 30 oddílů), zejména cyklistů, volejbalistů, fotbalistů a turistů. Posledně jmenovaní připravují každoročně na druhou sobotu v září Lanškrounskou kopu, masový turistický pochod s téměř čtyřicetiletou tradicí (5 až 100 km), se kterou jsou spojeny podzimní městské slavnosti.

Foto: Petr Celý a Městské muzeum Lanškroun

Tisk-Tato funkce vyžaduje Javascript. Pokud ho Váš prohlížeč nepodporuje, použijte volbu pro tisk v prohlížeči. Vzhled bude stejný jako u náhledu tisku. Náhled tisku