První písemné zmínky o Dzierżoniovu se objevují v dokumentech z 50. let 13. století. Je v nich zmiňován kostel sv. Jiří. Do konce 13. stol. se město stalo hospodářským a administrativním centrem celého regionu. Na začátku svých dějin byl Dzierżoniów podřízen vratislavským knížatům. Koncem 13. stol. se stál významným centrem svídnicko-javorského knížectví. Tehdy vznikla urbanistická tvář města s prostorným náměstím, radnicí a hlavními ulicemi, která se uchovala do dnešní doby.

V průběhu 14. století se Slezsko postupně dostávalo pod vliv Koruny české. Ke konečnému začlenění svídnicko-javorského knížectví do Koruny české došlo v roce 1392. Další století uplynulo ve znamení husitských válek, následkem kterých bylo město, stejně jako celý region, plundrováno ozbrojenými skupinami a ničeno epidemiemi.

V roce 1526 se České království spolu s Dzierżoniowem dostalo pod vládu Habsburků. V průběhu 16. stol. se rozvíjel obchod a řemesla včetně soukenictví a plátenictví. Druhá polovina tohoto století a začátek 17. století byla „zlatým obdobím města“. Toto úspěšné období skončilo v roce 1618 vypuknutím třicetileté války. Následných 100 let bylo obdobím relativního klidu, který byl však ukončen vypuknutím slezských válek (1740-1763). Důsledkem těchto válek byl Dzierżoniów, a také větší část Slezska, připojen k Prusku. Proběhly strukturální a administrativní změny. V období 1816-1820 se město stalo centrem jednoho ze čtyři správních obvodů slezské province. Za pruského panování se Dzierżoniów zapsal do evropských dějin. V roce 1790 Dzierżoniów navštívili diplomaté z Pruska, Rakouska, Nizozemí, Anglie a Polska. V roce 1813 na druhém „summitu“ se na Dzierżoniowsku objevili nejvýznamnější evropští monarchové: pruský král Bedřich Vilém III. a ruský car Alexandr I. V roce 1800 Dzierżoniów navštívil John Quincy Adams – senátor Spojených států, pozdější šestý prezident USA.

V 19. století se město a celý region stálo slezským centrem textilního průmyslu. V polovině století, následkem krize v tomto průmyslovém odvětví, v okolí města došlo k bouřlivým demonstracím dělníků – které historie zná pod názvem Povstání slezských tkalců. Červnové událostí roku 1848 byly popsány v dramatu nositele Nobelovy ceny Gerharda Hauptmanna „Tkalci”. V průběhu 19. století město realizovalo řadu komunálních investic, vzniklo mnoho veřejných budov a také soukromých obytných domů. V roce 1855 k městu dorazila železniční trať ze Świdnice. Na přelomu 19. a 20. století vznikla Sověhorská železniční trať spojující Dzierżoniów a okolní města.

Na začátku 20. století, díky připojení k městu obce Ernsdorf (teď Dzierżoniów Dolny), se Dzierżoniów stál šestým největším slezským městem. Toto století s sebou přineslo také dvě světové války.
Od roku 1945 je Dzierżoniów součástí polského území. Od roku 1975, po zavedení administrativní reformy, Dzierżoniów byl součástí Wałbrzyského vojvodství. Politickosprávní změny roku 1989 otevřely možnost vzniku právně nezávislé samosprávy.

Hospodářské a ekonomické proměny v 90. letech byly důvodem krachu mnoha významných podniků. Aktuálně v průmyslové struktuře města převládají malé a střední podniky. Ve městě jsou krásně nasvíceny ulice, sídliště, parky a ostatní zelené plochy. V roce 1999 Dzierżoniów získal třetí místo v soutěží na nejlépe nasvícenou obec v Polsku. Za Program komplexní revitalizace starého města Dzierżoniów obdržel cenu „Město 2000".

V oblasti školství město realizuje program Územní samosprávní školy zahrnující mj. finanční podporu mimoškolských aktivit, ceny a stipendia pro nejlepší studenty. Klíčový význam pro hospodářský rozvoj města má existující od roku 1997 Wałbrzyská speciální ekonomická zóna INVEST-PARK, která poskytuje výhodné a atraktivní podmínky pro investory.

Trumfem města a také bezesporně jeho největším úspěchem bylo obdržení Městským úřadem v Dzierżoniowě v roce 1999 certifikátu řízení kvality PN-ISO 9002:1996 – což bylo prvním případem přiznání takovéhoto certifikátu pro úřad veřejné správy – a v roce 2003 také certifikátu PN-ISO 9001:2001. V roce 2004 Městský úřad získal ocenění „Lídr řízení v obecní samosprávě” a také Evropskou cenu kvality EFQM.