Soustava vodních ploch sedmi lanškrounských rybníků (Krátký, Dlouhý, Olšový, Pšeničkův, Slunečný, Ostrovský 1 a Ostrovský 2) velmi výrazně pozměnila ráz původního ekosystému i krajiny. Vytvořilo se zde ale nové, relativně stabilní vodní prostředí, které původní bažinatý potoční luh a mokřad obohatilo o celou řadu rostlin a živočichů.

Rybník

Stojaté vody představují oproti prostředí suchozemskému mnohem stabilnější ekosystém. Teplota vody se během roku sice mění, ale změny jsou pozvolné a k výraznějším výkyvům dochází jen ve vrchních vrstvách vodního sloupce. Obecně lze místní vodní nádrže označit za eutrofní – tedy s velkou produkcí organické hmoty i dusíkatých látek a relativně nízkou hloubkou vodního sloupce (většinou 1 až 3 m).

Většina rybníků se využívá k hospodářskému chovu kapra a pravidelně se při výlovech vypouští. Pouze nádrže sloužící ke sportovnímu rybolovu (Krátký a Slunečný) si tak zachovávají větší druhovou pestrost ryb i ostatních živočichů. Tím se v nich zachovává klasický potravní řetězec zahrnující zelené rostliny (producenti), býložravce, všežravce a masožravce (konzumenti) a rozkladače mrtvých organismů (destruenti) . Do něho se zařazují jednotlivé skupiny organismů vázaných svým životem na vodní prostředí rybníka.

Potravní řetězec rybníka

Jeho základem jsou různé vodní rostliny (producenti) produkující při fotosyntéze množství biomasy, která slouží za potravu živočichům. Fotosyntéza je složitá biochemická reakce, při které se v rostlinách za působení světla vytvářejí ze vzdušného oxidu uhličitého složité organické látky a kyslík.

Dobře prohřátá voda spolu s rostlinami umožňuje vytvářet silné populace planktonu. Ten tvoří organismy vznášející se ve vrchním prostoru vodního sloupce. Kromě živočichů (zooplankton) se do této skupiny zařazuje i fytoplankton (řasy a sinice.) Organismům toto prostředí vyhovuje z důvodu dostatku tepla a světla. Zooplankton nebývá druhově příliš bohatý. Tvoří ho především drobní korýši (nosatičky, vznášivky, hrotnatky a buchanky). Jejich počet může dosáhnout až několika tisíců jedinců na jeden litr vody. Mezi plankton lze přiřadit také některé larvy hmyzu (komáři, pakomáři, jepice apod.).

Bentos představují živočichové a rostliny dna. Nejpočetnější jsou zástupci drobných kroužkovců a mlži živící se filtrací vody. Často najdeme pouze chráněnou škebli rybniční. Jiné druhy jsou vzácné (velevrub malířský a nadmutý, hrachovky, okružanky). Části organismů slouží za potravu odumírající těla rostlin a živočichů. Nazýváme je proto rozkladači (destruenti). Jsou to všudypřítomné organizmy (bakterie, prvoci, kroužkovci atd.). V potravním řetězci mají nezastupitelnou úlohu, neboť do něho vrací minerální látky nutné k existenci rostlin.

Planktonem, vodními rostlinami a bezobratlými obyvateli dna se živí většina ostatních tvorů (konzumenti). Dominantní postavení zde má skupina označovaná jako nekton. To jsou vodní živočichové schopní samostatného pohybu odolávajícího proudu vody. Kromě plovoucích bezobratlých sem patří především ryby. Část nektonu tvoří býložravci – plži spásající vodní rostliny a řasy z povrchu kamenů a ponořených částí dřeva (plovatka bahenní, bahnatka malá, blatenka bažinná, bahenka živorodá a okružák ploský).

Ostatní bezobratlí nektonní živočichové bývají obvykle dravci z říše hmyzu požírající zooplankton (kleštěnka obecná, splešťule blátivá, bodule obecná, znakoplavka obecná, potápník vroubený, příkopník rýhovaný a vzácně vodomil černý, larvy vážek apod.).

Ryby jsou největšími nektonními živočichy. Druhově zajímavé jsou hlavně rybníky Krátký a Slunečný, protože se už více než 20 let nevypouští a pestrá skladba ryb se neustále doplňuje o nové kusy. Velká část rybích druhů se v těchto vodách i přirozeně rozmnožuje. Při rozdělení ryb do skupin si můžeme pomoci třeba složením jejich jídelníčku.

Býložravé ryby

Nejsou v našich vodách původní, většinou pocházejí z asijských veletoků. Dorůstají často značných rozměrů a živí se výhradně vodními rostlinami. Běžně se zde vyskytuje amur bílý a tolstolobec pestrý.

Všežravé ryby

Konzumují obvykle velmi pestrou, během roku proměnlivou stravu. Spásají řasy, vodní rostliny, plankton, ale i mlže a jiné bezobratlé. S příchodem zimy a na jaře převládá u těchto ryb strava živočišná, v létě a na podzim naopak rostlinná. Dominuje jim naše hospodářsky nejvýznamnější ryba - kapr obecný.

V našich rybnících žijí všechny tři formy kapra – lysec, šupináč a hladký. Kapr je schopen přijímat potravu po celý rok. Nejvíce však v období, kdy voda dosáhne teploty nad 12 stupňů Celsia. Málo známá je skutečnost, že kapr má hluboko uložené tzv. požerákové zuby, kterými drtí i lastury mlžů. Kromě kaprů lze mezi všežravé ryby zařadit mnoho dalších (cejn velký, cejnek malý, slunka obecná, lín obecný, perlín ostrobřichý, plotice obecná, hrouzek obecný, karas obecný).

Dravé ryby

Největšími, i několik desítek kilogramů těžkými predátory jsou sumci velcí. Každoročně se zde uloví několik jedinců. Někteří přesahují délku 150cm. Častěji se však vyskytují štika obecná, candát obecný, okoun říční vzácně se uloví mník jednovousý a bolen dravý.

Na pomezí všežravců a predátorů stojí jelec tloušť, který požírá téměř vše, ale útočí i na drobné ryby. Specifickým dravcem rybníků je úhoř říční. U nás se vyskytují pouze samice, neboť samci žijí po celý život v moři. Jejich výskyt je v současnosti závislý pouze na umělém vysazování. Úhoři se dokáží pohybovat i po souši, někdy až na vzdálenost několika set metrů. Podobně jako candáti se živí i mrtvými rybami.

Vrchol potravního řetězce zaujímají spolu s dravými rybami i ptáci požírající velký hmyz, ryby, obojživelníky apod. Nejběžněji se zde vyskytuje volavka popelavá, čáp černý a bílý a potápky. Vzácněji pak moták pochop a orlovec říční.


Text: Mgr. František Teichmann, Lanškroun

Tisk Náhled tisku