Jsou různým způsobem vázaní na vodní prostředí. Nejpočetnější skupinu představují ptáci, kteří zde hledají potravu i prostor pro hnízdění. Většině výborně vyhovují přilehlé mokřady a potoční luh, protože v bujné vegetaci nacházejí spolehlivý úkryt a vyvádějí zde mláďata. To platí jak pro typicky vodní druhy, tak i hmyzožravé a semenožravé ptáky. Pro celou řadu z nich se nabízí v okolí rybníků výborné životní podmínky. Obojživelníci vyhledávají rybníky a jezírka v mokřadech především v době rozmnožování na jaře. Další část roku tráví podobně jako plazi buď na břehu rybníků, nebo v přilehlých ekosystémech.

Savci doplňují ekosystém jen několika druhy. Převládají býložraví hlodavci a hmyzožravci.

Plazi

Na život u vody se specializuje užovka obojková. Tento výborný plavec lov v pobřežních vodách, na souši i pod vodou. Převážnou část jejího jídelníčku představují žáby. Loví však i ryby, hmyz a ostatní obojživelníky a jejich larvy. Vyhýbá se pouze ropuchám. Dospělé užovky měří okolo 150cm. Rozmnožují se kožovitými vajíčky, které samice zahrabává na slunných místech na souši do zatlívajících rostlin.

Obojživelníci

Mnohem častěji než s užovkou se zde setkáme se žábami (skokan zelený a hnědý, ropucha obecná a zelená). Přímo ve vodě nebo i v jejím okolí loví drobné bezobratlé živočichy. Nejčastěji můžeme poslouchat hlasové projevy samců, kteří se ozývají od konce března do září. Nejsvědomitějším letním zpěvákem je skokan zelený zdržující se na březích rybníků po celé aktivní období roku. Ostatní druhy využívají vodu jen v době rozmnožování. Ropuchy opouštějí vodu již na konci dubna. Jejich provazovité snůšky vajíček se od skokaních shluků, připomínajících hrozny vína, dají lehce odlišit.

Zcela jinak kladou vajíčka ocasatí obojživelníci. Čolci (čolek horský a obecný) vkládají jednotlivá vajíčka do ohbí listů ponořených rostlin. Vodní vývoj larev obojživelníků od vajíčka po proměnu trvá dva až šest měsíců, ale většina pulců je schopna i přezimovat a vodu opustit na jaře příštího roku.

Dospělí obojživelníci období zimního spánku přečkávají různým způsobem. Některé druhy se zahrabávají do bahna na mělčinách, jiné zimují v myších dírách, pod hromadami listí apod. Výjimečně se uvádí, že zde byla spatřena i rosnička zelená. Její výskyt však nebyl v posledních letech potvrzen.

Ptáci

Představují druhově nejpočetnější třídu živočichů vodního prostředí. Mnozí z nich na rybnících pravidelně hnízdí, jiní jen protahují, někteří se jen vzácně zastaví při přeletu přes území Čech. Tak se na rybníce občas objeví i kormorán. Ptáci plní důležitou úlohu konzumentů mnoha pravidelně se přemnožujících vodních organismů. Většina vodních ptáků konzumuje korýše, měkkýše, hmyz, ryby, obojživelníky a někteří spásají řasy a vodní rostliny. Mnozí navíc redukují stavy hlodavců v okolních polních ekosystémech (čáp bílý).

Soustava rybníků a přilehlé porosty rákosu a orobince vytvářejí příznivé prostředí pro ptačí populace. Mnoho běžných druhů proto unikne oku nezkušeného pozorovatele, neboť jejich život probíhá skrytě.

Jedním z nejběžnějších ptáků místních vodních hladin je lyska černá. Hnízdí jak na velkých rybnících, tak v okolí malých polních nádržích. Stačí jí k tomu jen trochu vodní hladiny a pár metrů čtverečních rákosu. Pták je obecně známý a nezaměnitelný. Přesto mezi veřejností panuje jeden častý omyl. Je totiž obecně považována za druh kachny. S kachnami má však společný jen způsob života a částečně vnější podobu. Již tvar zobáku však napovídá, že mezi vrubozobé nepatří. Někoho možná překvapí, že jejími příbuznými jsou tak odlišní ptáci jako jeřáb a drop a nejblíže v systému jí stojí slípka zelenonohá a chřástalové. Ale i přes tento rozšířený omyl zůstává lyska symbolem našich vodních ploch. Živí se drobnými vodními živočichy, ale i semeny a rostlinnými částmi.

Absolutně nejběžnějším druhem ptačí populace rybníků je však kachna divoká. Žije zde v počtu několika stovek kusů. Svým specificky utvořeným zobákem procezuje vodu a živí se zachycenými organismy. Nápadná je výrazná barevná rozdílnost mezi pestrým samcem a velmi skromně zabarvenou samicí. Málokdo ví, že kachny obecně patří k nejlepším a nejrychlejším ptačím letcům.

Běžně lze pozorovat celou řadu dalších druhů vodních ptáků (polák velký a chocholačka, čírka obecná, labuť velká, slípka zelenonohá, chřástal vodní, potápka roháč, malá a černokrká, volavka popelavá, kulík říční, pisík obecný, vodouš bahenní, bekasina otavní, moták pochop, orlovec říční, racek chechtavý, rákosník obecný, proužkovaný, zpěvný a velký, strnad rákosní, konipas bílý, cvrčilka říční a zelená, pěnice hnědokřídlá a další).

V přilehlých lužních porostech hnízdí i mnoho druhů pěvců. Nápadní jsou po kmenech stromů šplhající brhlíci, statní lovci ťuhýci i pestré červenky.

Savci

Břehy spojovacích vodních kanálů mezi rybníky i přímo u lidských sídel obývá robustní hlodavec - ondatra pižmová. Nory, které jsou přístupné z několika míst najednou, si hloubí hluboko do břehů. V tomto prostředí ji doprovázejí i další menší býložravci (hryzec vodní a hraboš mokřadní.)

Nedávno se v lokalitě lanškrounských rybníků usadil i největší evropský hlodavec bobr evropský. Jeho přítomnost dokazuje mnoho specificky pokácených i poškozených stromů, jejichž větvičkami se bobři v zimně živí.

V okolí vod běžně žijí také drobní hmyzožravci (rejsec vodní, rejsek obecný) a celá řada létajících savců lovících nad hladinou poletující hmyz (netopýr ušatý, rezavý a velký).


Text: Mgr. František Teichmann, Lanškroun

Tisk Náhled tisku