Lanškrounsko se může prezentovat turistům zejména svou čistou přírodou. Láká tak rok od roku více turistů, pro které jsou připravována stále nová příjemná překvapení.
Jednou z turisticky nejnavštěvovanějších lokalit je údolí Moravské Sázavy, jež se rozkládá na horním toku řeky mezi Výprachticemi a Albrechticemi v délce více než deseti kilometrů. Podél říčky vedou po asfaltované lesní cestě dvě cyklotrasy č. 4222 a 4223, pro které byl v roce 2003 umístěn v Sázavském údolí velký informační stojan regionu u odbočky lesní cesty na Nepomuky. A v letošním roce vznikla i naučná stezka Údolí Moravské Sázavy.

Šest informačních panelů naučné stezky je umístěno v délce 5,6 km údolí.

První infopanel - umístěný v horní části poblíž výprachtické pily v lokalitě "Na zámku" v nadmořské výšce 500 m - informuje o historii území. Po dalším 1,5 km cesty údolím vás u odpočívadla osloví druhý informacemi o životě lesů. Po 750 metrech se u středověké štoly bývalého rulového lomu setkáte s infopanelem popisujícím geologii území. V samém středu údolí "U drtiče" (po 450 m) si můžete odpočinout, využít připravené ohniště, děti přivítají instalované prolézačky a řetězovou lávku nebo houpačky. O 100 m dál u odbočky na Nepomuky po cyklotrase 4223 se setkáte s velkým informačním stojanem regionu Lanškrounsko. Stačí ujít 350 m a ze čtvrtého infopanelu se dozvíte o životě ve vodním prostředí v "Sázaváku". Při odbočce žluté trasy od Moravské Sázavy směrem k rozhledně na Lázku po 1,6 km získáte na pátém stanovišti spoustu informací o zoologii údolí. Poslední šestý ? nebo první? ? infopanel, zaměřený na botaniku území, prozradí, jaké rostliny můžete v údolí uvidět. Je umístěn u mostku při vstupu do údolí poblíž parkoviště a autobusové zastávky "Albrechtice - konec" v nadmořské výšce 400 m. Na státní silnici č. 43 k motorestu vám zbývá 2,2 km.

Botanika

Údolí Moravské Sázavy představuje svým členitým uspořádáním a pestrou skladbou hornin i půd velmi zajímavé podloží pro život řady rostlin. Současná botanická podoba údolí vznikla kooperací mezi činnostmi člověka, geologickými procesy, klimatickými vlivy a vývojem rostlinných organismů. Uvnitř údolí se tisíce let vytvářely specifické podmínky hrající zásadní roli v druhové skladbě flóry, kterou ovlivňuje i jeho otevřenost směrem k jihu. Odtud mohou za přispění živočichů a věru pronikat i teplomilné rostliny z oblasti Pomoraví. Většina rostlin je součástí lesního ekosystému, pouze část roste na podmáčených kosených nivách, mýtinách a rumištích. Bledule jarní představuje nejvýznamnější kvetoucí druh počátku vegetačního období. Vytváří na podmáčených loukách rozsáhlé koberce nezaměnitelně zkrášlující okolí Moravské Sázavy. Rostlina vyrůstá z podzemní přezimující hlízy. Na jaře se růžovými květy pyšní také lýkovec jedovatý. V nejteplejších měsících roku kvetou vzácné orchideje vemeník dvoulistý a bradáček vejčitý.

Život ve vodním prostředí

V toku Moravské Sázavy je hlavním dodavatelem základních živin splach a spad materiálu i látek z okolí. Dno tvoří větší kameny a štěrk. Pouze v zákrutách se nacházejí pískové naplaveniny. Živočichové vodního toku jsou dobře přizpůsobení silnému proudu tvarem těla a končetin, nebo žijí přitisknutí těsně k podkladu dna či spodní části kamenů. Okolí řeky je zarostlé olšemi, lískami a vrbami, které směrem do strání přechází v podmáčené, občas zaplavované nivy s bujnou vegetací.

Potravní řetězec pstruhového pásma, do kterého náleží Moravská Sázava po celé délce údolí, má poměrně jednoduchý systém. Naplavenými organickými látkami, detritem, řasami a mikroorganismy se živí bezobratlí. Dominantní úlohu tu mají početné skupiny larev létajícího hmyzu a korýši. Bezobratlé živočichy požírají ve všech stádiích nejen ryby, ale i ptáci a obojživelníci. Přirozeně zde žije pstruh obecný potoční a drobná vranka obecná. Malé rybky všech druhů pronásleduje pestře vybarvený ledňáček obecný. Vidět zde můžeme i specializovaného lovce vodního hmyzu - skorce vodního, který jako jediný z našich ptáků umí chodit po dně pod vodou.

Život a smrt lesů

Les má obrovskou schopnost produkce biomasy (dřevo, listy atd.). Zásluhou fotosyntetických procesů v zelených částech rostlin přibude každoročně na hektar zdravého lesa několik tun dřevní hmoty. Přirozený, druhově vyvážený les je ekologicky silným systémem, ve kterém se celkové množství biomasy mění jen minimálně.

Udržet takto vyvážený systém znamená přeměnit obrovské množství dřevní hmoty na základní, rostlinami znovu využitelné látky vracející se do přírodního koloběhu života a smrti stromů. Existuje velké množství tvorů, kteří využívají této nebývalé potravní nabídky. Konzumovat se dá prakticky všechno - listy, kůra, živé i mrtvé dřevo. K druhům, které se živí výhradně listy a dřevem (larvy hmyzu, dřevokazné houby apod.) se přidává i srnčí a jelení zvěř.

Přeborníky v pojídání dřeva jsou např. tesaříkovití brouci. Z mnoha druhů najdeme běžně tesaříka čtyřskvrnného. Lýkovou část stromů napadají naopak kůrovci. Lýkožrout smrkový může představovat pohromu pro smrkové monokultury. Z nemnoha přirozených nepřátel si zaslouží pozornost pestrokrovečníci mravenčí pronásledující kůrovce přímo v jejich chodbičkách.

Na redukci škůdců se podílí také ptáci. Na vyhledávání larev dřevokazného hmyzu se specializují žluny zelené i strakapoudi velcí.

Zoologie

Nejvýznamnějším faktorem ovlivňujícím druhovou skladbu fauny Sázavského údolí je les. Pro velkou část z nich představuje les v mnoha směrech nenahraditelný prostor, který často vyhledávají i živočichové původně vázaní na stepní a luční prostředí. Na množství tvorů jsou nejbohatší lesy listnaté. Lesy smíšené jsou jen nepatrně chudší. Za zoologicky chudé lze považovat smrkové monokultury. V nich téměř neexistuje lesní podrost, nebo je silně redukován a vrstva jehličí omezuje i výskyt většiny bezobratlých. Místní lesy jsou z části smíšené a z části mozaikovité, kdy se různě velké plochy lesa proměnlivé věkové a druhové skladby neustále střídají.

Teplé jižní svahy vyhledávají početné skupiny motýlů. Jejich výskyt ovlivňuje především existence rostlin, kterými se živí housenky. Z mnoha desítek zde zaznamenaných druhů se běžně setkáme s otakárky fenyklovými. U skalních výchozů a okrajích lesů běžně loví ještěrka obecná. Na bohatých zdrojích lískových oříšků si občas pochutnává nepřehlédnutelný ořešník kropenatý. Běžně se v lese můžeme setkat s kunou skalní, která často proniká do obcí v okolí údolí.

Geologie a geomorfologie Sázavského údolí

Řeka Moravská Sázava spadající do úmoří Černého moře vyhloubila za tisíce let místy až 60 m hluboké údolí vymezené shora Výprachticemi a ve spodní části Albrechticemi. Měří zhruba 6 km a z levé i pravé strany do něho ústí několik bočních údolíček. Strmé, vodní erozí vymodelované svahy nám mohou při bližším pozorování poodhalit leccos z bohaté geologické historie tohoto prostoru.

Přeměněné horniny (ruly a svory) tvořily krajinu před záplavou tropického křídového moře, které zatopilo území Čech v poslední třetině druhohor. Jejich stáří sahá až do prekambria - období před 500 miliony let. Vedle nich se podél toku nachází dobře patrné sedimenty (opuky a jílovce) mnohem mladšího svrchně křídového moře a třetihorních zálivů bádenského moře.

Jak je možné, že se vedle sebe na povrchu objevují horniny zcela rozdílného stáří, vysvětluje třetihorní alpínsko-himálajské vrásnění. Svou mocnou silou způsobilo poklesy a zdvihy jednotlivých skalních bloků starého podloží i s mladšími sedimenty a došlo tak k formování pestré směsice horninové skladby údolí. Nebýt však erozních vlivů Moravské Sázavy, byly by dnes tyto skutečnosti často skryté pod povrchem. Z rul a svorů se na mnoha místech uvolňuje průsvitný, červeně zbarvený křemičitan pyrop známý pod názvem český granát.

Mapa:

Zobrazit místo Naučná stezka Údolí Moravské Sázavy na větší mapě

Na všech infopanelech vás provází odborné texty a fotografie (Mgr. František Teichmann , Mgr. Miloš Krejčí , Ing. Jiří Mička, PhDr. Marie Macková) a vysoce kvalitní originální kresby (Leona Melicharová). Pro dobrou orientaci je součástí všech panelů jako mapové dílo použito ortofoto území od Zeměměřičského úřadu pořízené v květnu 2003, tedy přesná letecká fotografie Sázavského údolí, a mapa regionu SHOCart. Naučná stezka údolí Moravské Sázavy vznikla z podnětu Dobrovolného svazku obcí Lanškrounsko a REDEA s.r.o. za finanční podpory Pardubického kraje. Panely vyrobil RECAL ? Pavel Kráčmar a doprovodný propagační materiál vytiskl TG TISK s.r.o. Projekt infopanelů a prezentačního materiálu vytvořil Mgr. Miloš Krejčí - Infocentrum Lanškroun.

Přejeme vám mnoho inspirujících cest po krásném Lanškrounsku!

Tisk Náhled tisku