Lanškrounská kotlina svažující se od severu k jihu je orámována jižním okrajem Orlických hor a příkrými srázy tektonických zlomů České tabule. Nejvyšším bodem Lanškrounska je v severní části Buková hora (958 m n.m.), od které poklesá krajina k jihu, až k nejnižšímu bodu, ke Třebovskému sedlu (438 m n.m.). Východní okraj Lanškrounska se zdvihá Zábřežskou vrchovinou do výšky okolo 500 m n.m. Západní okraj roubí o něco vyšší Třebovské stěny (okolo 600 m n.m.), které prudce spadají na východ do Lanškrounské kotliny. Ve středu kotliny se rozkládá město Lanškroun - největší sídlo celého území.

Lanškrounské rybníky tvoří rybniční soustavu, táhnoucí se na severozápad od Lanškrouna k jihovýchodnímu konci obce Ostrov. Nejstarší zpráva o počátcích lanškrounského rybníkářství z roku 1433. Těsně před rokem 1464 postavil tehdejší majitel panství Z Kostka z Postupic nynější Dlouhý rybník. Feudálové stavěli a vlastnili i další rybníky, ale některé (Pšeničkův) patřily i bohatým měšťanům. Poslední, Sluneční rybník, byl vybudován až po 2. světové válce v roce 1965. Celková plocha lanškrounských rybníků je 45 ha. Krátký rybník a Sluneční rybník slouží sportovnímu rybolovu. Dlouhý rybník přírodní koupaliště s možností jachtingu a windusrfingu. Okolí lanškrounských rybníků vyhlášeno za chráněnou oblast klidu. Posledním založením je rybník Slunečný z r. 1965. Výměra vodní plochy celé rybniční soustavy činí 45 ha.

Krátký rybník
Krátký rybník slouží sportovnímu ryboluvu je prakticky v zástavbě města. Po jeho levém břehu je sídliště rodinných domů.

Dlouhý rybník
Dlouhý rybník je nejvíce rekreačně využívaným rybníkem z rybníků v řešeném území. Prakticky po celém pravém břehu je umístěno množství chat k individuální rekreaci, ale i podnikových chat k rekreaci organizované včetně jednoho veřejného kempu. Na levém břehu je umístěna městská veřejná pláž s půjčovnou loděk a restaurací. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva.

Olšový rybník
Olšový rybník je bočním rybníkem, který je ze dvou stran obehnán hrází. Za levou hrází a korytem potoka jsou umístěny chaty pro individuální rekreaci. Přístup k hladině je možný z obou hrází. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva.

Pšeničkův rybník
Na levém břehu Pšeničkova rybníka se nacházejí 4 ubytovací objekty pro organizovanou rekreaci včetně jednoho vstupu do vody. Objekty mají vlastní domovní čistírnu odpadních vod, která je zaústěna do tohoto rybníka. Jiné rekreační aktivity se na rybníce nevyskytují.

Slunečný rybník
Plocha Slunečného rybníka je využívána rybářským svazem k individuálnímu rybolovu na zvláštní povolenky. Tato aktivita se zejména soustřeďuje po obou březích rybníka. Na samotné hrázi je rybolov zakázán. Výjimka platí pouze pro tělesně postižené osoby. Chatová individuální rekreace ani jiný typ organizované rekreace se na tomto rybníku nevyskytuje. V zadní části rybníka se nachází litorální pásmo s rákosinami, jež slouží jako hnízdiště ptactva.

Eduardův pramen
Vydatný pramen pitné vody, vyvěrající ze země u hráze dnešního Slunečního rybníka, byl znám odedávna. Říkalo se mu Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů. Roku 1861 jej náročným způsobem přestavěli lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi (dlouholetém a významném lanškrounském starostovi, textilním podnikateli a čestném veliteli ostrostřelců) - Eduardovým pramenem.

Přírodní park
Byl zřízen v roce 1990 jako oblast klidu podle zákona č. 40/1956 Sb.
Přírodní park leží západně od Lanškrouna v oblasti soustavy rybníků na Ostrovském potoce. Na ploše 243 ha zahrnuje rybníky Olšový, Pšeničkův, Slunečný a Plockův s okolními lesními porosty. Navazuje na rekreačně využívanou oblast rybníka Dlouhý s širokými možnostmi ubytování a vodních sportů, další rybníky nabízejí tichá místa pro rybaření.

Oblast Lanškrounských rybníků je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Z významných chráněných druhů se zde vyskytuje např. bekasina otavní, bukáček malý, čáp černý a bílý, hohol severní, chřástal vodní, orlovec říční, rákosník velký a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i zelenou, rosničku zelenou a další druhy obojživelníků.

Flóra je typická pro vlhká stanoviště, zamokřené louky i litorální pásmo vodních ploch. Roste zde kosatec žlutý, leknín bělostný, prstnatec májový, vachta trojlistá, bledule jarní a další druhy.
Přírodním parkem Lanškrounské rybníky vede naučná stezka využívaná v rámci ekologické výchovy zejména dětí z lanškrounských škol.

více informací...