Hrubý Jeseník se zdvíhá nad plošinu Smrku v Ramzovském sedle o 300 metrů, takže tvoří nejvyšší horstvo vysokých Východních Sudet, imponující plošnými rozměry a velikou poměrnou i nadmořskou výškou nad Hornomoravským úvalem a Oderskou nížinou. Dělí se na vyšší část jižní a nižší část severní, různé také tvarem. Jižní část charakterizuje dlouhý hlavní hřbet - pradědský, se širokým slemenem, který začíná Šerákem ( 1351 m) nad Ramzovským sedlem a pokračuje přes Keprník (1423 m) a Červenou horu, klesne do Červenohorského sedla (1013 m), ale rychle se zdvihne ve Svatou, Praděd (1492 m) a Vysokou holi (1464 m), kde se zatočí ze směru severozápad-jihovýchod ve směr severovýchod-jihozápad na Jelení hřbet a Pec ( 1311 m ) nad osadou Klepáčovem. Pohoří od tohoto vysokého hřbetu na jih je rozrušeno podélným údolím Divoké Desné a jinými údolími svahovými. Dělívá se na skupiny Keprníku, Pradědu, Mravenečníku a nižší hmotu Kamenného vrchu. Druhou část - severní - tvoří planina Orlíku ( 1204 m), vysoká přes 1000 m; má veliké rozměry, na severu je snížena v Rejvízský stupeň a na bocích rozdělena údolími na krátké rozsochy. Na severovýchodě přechází v podhorní Hynčickou vrchovinu, která klesá do zvláštního údolního útvaru mezi Albrechticemi a Jindřichovem. Od ní na východ je druhá podhorní část, nízká Jindřichovská pahorkatina vyplňující většinu Osoblažského výběžku našeho území. Jižní podhůří Na rozdíl od tohoto podhůří, které je těsně spjato s pohořím, je jižní podhůří rozsáhlý povrchový útvar od pohoří výrazně oddělený. Široké údolí Desné, na jihu rozšířené v Šumperskou kotlinu, a úzké údolí Moravy je dělí na tyto skupiny: vrchovinu Staroměstskou vrchovinu a pahorkatinu Jeřábí na jih od Králického Sněžníku, pahorkatinu Desenskou, složenou ze širokého údolí Desné, pahorkatiny Bratrušovské mezi řekami Moravou a Desnou a pahorkatinu Bradelskou na jihovýchod od Desenského údolí.