Zábřežská vrchovina Členitá vrchovina na sz. Moravě (734 km2), která odděluje Hornomoravský úval a Mohelnickou brázdu od Podorlické pahorkatiny, původně součástí České křídové pánve. Táhne se od již. ukončení Králické brázdy, součásti Kladské kotliny na SSZ, po údolí Nectavy a Romže na JJV. Průlomová údolí Moravské Sázavy a Třebůvky ji člení na tři dílčí části (od S k J) - vrchoviny Drozdovskou, Mírovskou a Bouzovskou, které se směrem k J pozvolna snižují. Nejsevernější a nejvyšší Drozdovská vrchoviny (Lázek, 714 m) je daná budínskou poruchou a navazuje na jižní okraj Orlických hor (Bukovohorskou hornatinu), na uzávěr Králické brázdy u Štítů a již. ukončení Hanušovické vrchoviny. Mírovská vrchovina ve střední části s nejvyšším Kančím vrchem (606 m), je vymezena údolími Mor. Sázavy a Třebůvky. Bouzovská vrchovina s nejmenší střední výškou navazuje na J na Drahanskou vrchovinu, od které je oddělena soustavou neotavských zlomů. Reliéf a krajina celé Zábřežské hornatiny jsou blízké Drahanské vrchovině hlavně převahou spodnokarbonských zvrásněných a slabě metamorfovaných sedimentů (drob a břidlic) a výraznými klenbovými rysy, zřejmými v říční síti. Bonzovská vrchovina má značný podíl devonských vápenců a na ně vázaných krasových jevů. V sz. cípu jsou ve vysoké poloze zakleslé svrchnokřídové sedimenty. V Mírovské vrchovině jsou již více zastoupeny silněji metamorfovanésedimenty, velmi významný je výskyt svrchnokřídových sedimentů u Miletína. V Drozdovské vrchovině již slabě metamorfované spodnokarbonské sedimenty postrádáme, naopak se objevují granitoidy s rysy žulové krajiny. Turisticky nejzajímavější je Bonzovská vrchovina s Maldečskými a Javoříčskými jeskyněmi a NPR Třesín. Vápence zasahují až do CHKO Litovelské Pomoraví. Jsou zde přírodní parky Velký Kosíř, Kladečko a Bohdalov-Hartinkov, který svou severní částí zasahuje do Mírovské vrchoviny. Do jejího sz. cípu zasahuje z Drozdovské vrchoviny Přírodní park Březina. Zajímavé je průlomové údolí Březné poledníkového směru z Králické brázdy do Moravské Sázavy a žulové rysy krajiny kolem obce Jedlí. Křídové sedimenty Králické brázdy jsou zakleslé do krystalických hornin u Horních Studének. Většími městy v Zábřežské vrchovině nebo na jejích okrajích jsou mimo Zábřeh na Moravě Mohelnice, Loštice, Vranová Lhota, Mírov a Hoštejn.