Nejstarší zpráva o počátcích lanškrounského rybníkářství z roku 1433. Těsně před rokem 1464 postavil tehdejší majitel panství Z. Kostka z Postupic nynější Dlouhý rybník. Feudálové stavěli a vlastnili i další rybníky, ale některé (Pšeničkův) patřily i bohatým měšťanům. Poslední, Sluneční rybník, byl vybudován až po 2. světové válce v roce 1965.

Celková plocha lanškrounských rybníků je 45 ha. Krátký rybník a Sluneční rybník slouží sportovnímu rybolovu. Dlouhý rybník je přírodním koupalištěm s možností jachtingu a windsurfingu. Jeho okolí nabízí široké možnosti ubytování od kempu, přes ubytování v chatkách po hotelové zázemí včetně odpovídajícího sportovního vybavení, minigolfu, možnosti půjčování loděk, surfů apod.

Využívání Dlouhého rybníka k rekreačním účelům má bohatou tradici. Dlouhý rybník byl původně po několik staletí obhospodařován majiteli panství z rodu Kostků, Pernštejnů, Hřánů a Lichtenštajnů. Po rozkvětu rybnikářství v jižních Čechách docházelo k postupném omezování využívání Dlouhého rybníka k rybničnímu hospodaření, což nakonec vyústilo k prodeji rybníka do majetku mlynáře Müllera a jeho potomků, kteří rybník a mlýn pod rybníkem vlastnili až do roku 1945.

Rok 1911 je rokem, kdy se začala psát historie využívání Dlouhého rybníka pro rekreační účely. V tomto roce německý Spolek pro péči o zdraví lidu požádal město o pronájem parcely u rybníka a o půjčku 3000 Kr. na zřízení lázní a koupaliště . Město žádosti vyhovělo a určilo nájem pozemku 10 Kr ročně. Spolek pak honosně pojmenoval rybníky na Strand und Sonenbad, což v překladu znamená Plážové a sluneční lázně. Koupaliště zřejmě zažívalo rozkvět, protože v roce 1927 majitel rybníka Gustav Müller nechal postavit na břehu koupaliště budovu pro potřebu návštěvníků a nazval ji podle své manželky Teresienbad. O významu a popularitě lanškrounského koupaliště svědčí následujícím kopie článku z dobového tisku.

Po roce 1945 přešlo koupaliště do národní správy a restaurace byla dána do správy komunálnímu podniku. V dalších letech došlo v rámci akcí k budování a rozšiřování dalšího zázemí pro návštěvníky koupaliště. V roce 1964 byla rozšířena pláž , byly upraveny šatny a prostranství ke slunění bylo osázeno novou zelení. Vstup do vody usnadňovala dvě dřevěná mola se skokanskými můstky. Koupaliště se také stalo dějištěm slavných letních karnevalů a Benátských nocí.

O tehdejším charakteru koupaliště v krátkosti vypovídá následující článek.

V posledních dvou desetiletích minulého století však docházelo k postupnému úpadku významu a využívání Dlouhého rybníka jako městského koupaliště. Příčinou byl a stále je určitý střet zájmů minulých a současných vlastníků rybníka a města Lanškrouna. Vlastníci rybníka logicky priorizují ekonomické zájmy spojené s využíváním rybníka pro chov ryb. Každoročně docházelo a dochází v letních měsících k takovému snížení kvality vody, které mělo a má za následek oficiální zákaz využívat rybník ke koupání. Na snížení kvality vody má vliv několik jevů. Zejména však narůstající mocnost bahnitých sedimentů, vypouštění splaškových vod z rekreační části Kypuše a v neposlední řadě výše teplot v letních měsících.

Tento stav se stal postupně neudržitelný a byly zahájeny práce na přípravě řešení využití prostor koupaliště pro rekreační účely. První práce jsou z roku 1993, kdy návrhy na nové využití zpracovalo projekční oddělní Tesly Lanškroun .Na základě studie firmy CODE, spol. s r.o. , Pardubice z listopadu 2001 byla městem přijata varianta řešení vybudování nového letního koupaliště s vodními atrakcemi na břehu rybníka v těsné blízkosti restaurace s využíváním pláží pro odpočinek a pro slunění návštěvníků nového areálu koupaliště. Nadále bude umožněno využívání rybníka ke koupání. V roce 2002 zpracovala firma CODE, spol.s.r.o. Pardubice projektovou dokumentaci jak pro územní a stavební řízení, tak pro vlastní realizaci stavby.

Město Lanškroun má k dispozici technickou dokumentaci, která řeší vybudování moderního koupaliště v prostorách současné pláže Dlouhého rybníka v k.ú.Lanškroun. Technické řešení nabízí vybudování sportovního, rekreačního a dětského bazénu s vlastní úpravnou vody. V prostorách bazénu je navrhován tobogán, dlouhá skluzavka a dále celá řada vodních atrakcí jako jsou vodní lůžka, masážní lavice, perličková koupel, vodní chrliče apod. Návštěvníci areálu budou mít i nadále možnost využívat pro plavání Dlouhý rybník a přilehlé pláže.

Okolí lanškrounských rybníků bylo vyhlášeno chráněnou oblastí klidu a přírodním parkem.

Přírodní park "Lanškrounské rybníky"

Byl zřízen v roce 1990 jako oblast klidu podle zákona č. 40/1956 Sb. Přírodní park leží západně od Lanškrouna v oblasti soustavy rybníků na Ostrovském potoce. Na ploše 243 ha zahrnuje rybníky Olšový, Pšeničkův, Slunečný a Plockův s okolními lesními porosty. Navazuje bezprostředně na příměstskou rekreačně využívanou oblast rybníka Dlouhý.

Přírodní park má po stránce biologické, krajinářské i estetické mimořádný význam v intenzivně zemědělsky využívané krajině. Oblast Lanškrounských rybníků je významným hnízdištěm vodního ptactva a důležitou zastávkou tažných ptáků. Z významných chráněných druhů se zde vyskytuje např. bekasina otavní, bukáček malý, čáp černý a bílý, hohol severní, chřástal vodní, orlovec říční, rákosník velký a mnoho druhů kachen. Najdeme zde i raka říčního, čolka horského, ropuchu obecnou i zelenou, rosničku zelenou a další druhy obojživelníků.

Flóra je typická pro vlhká stanoviště, zamokřené louky i litorální pásmo vodních ploch. Roste zde kosatec žlutý, leknín bělostný, prstnatec májový, vachta trojlistá, bledule jarní a další druhy.

Přírodním parkem Lanškrounské rybníky vede naučná stezka využívaná v rámci ekologické výchovy zejména pro děti lanškrounských škol.

Eduardův pramen

Vydatný pramen pitné vody, vyvěrající ze země u hráze dnešního Slunečního rybníka, byl znám odedávna. Říkalo se mu Vápenný pramen, protože byl upraven z bělošedých opukových kamenů. Roku 1861 jej náročným způsobem přestavěli lanškrounští ostrostřelci a nazvali po svém hejtmanovi Eduardu Erxlebenovi (dlouholetém a významném lanškrounském starostovi, textilním podnikateli a čestném veliteli ostrostřelců) - Eduardovým pramenem.

Další odkazy:

• Chráněném území Lanškrounských rybníků
• Naučná stezka Lanškrounské rybníky

Foto: Petr Celý

Zobrazit místo Lanškroun - památky a jiné zajímavosti na větší mapě