starosta: Pavel Seifert
místostarostka: Marta Schipplová
IČO: 00279315
adresa: 561 22, Ostrov 285
tel./fax: +420 465 323 622
web: www.obecostrov.cz
e-mail: ou@obecostrov.cz ; ostrov@razdva.cz
úřední hodiny: po, st  7:00-11:30, 12:30-16:00

Obec Ostrov 6 km západně od Lanškrouna se rozkládá v délce čtyř kilometrů v údolí Ostrovského potoka a leží pod výrazným hřbetem Třebovských stěn. i přes malou vzdálenost, která dělila Ostrov od Lanškrouna, patřila ves od svého vzniku na Lanšpersko. Poprvé je připomínána jako villa Michaelis v roce 1292 první donační listině krále Václava ii., jíž daroval Lanšpersko jím založenému klášteru na Zbraslavi. Podruhé je připomínána roku 1304 jako Michelsdorf v druhé darovací listině, v niž panovník kromě Lanšperka přidal cisterciákům ještě Lanšpersko. Jako půdorys této lánové vsi, tak i původ jejího jména (z osobního jména lokátora-zakladatele) vypovídají o tom, že byla založena německými kolonisty. Už před husitskými válkami je do Ostrova zřejmě začal počešťovat. zatímco ještě roku 1412 je zmiňována v listině litomyšlského biskupa Jana Želivského pod německým názvem Michelsdorf, v roce 1417 se poprvé objevuje jeho české pojmenování jako Vostrev v třebovské městské knize.

Nejstarší zprávy o zdejší rychtě, jejíž držitel zastupoval ve vsi vrchnost a byl od ní obdařen značným majetkem, pocházejí z roku 1362. Po Velikonocích toho roku vydal litomyšlský biskup Jan ze Středy listinu listinu pro Kateřinu příjmím Kuncka, která spolu s manželem držela svobodnou rychtu, zděděnou po svém otci Mikuláši Frankovi. Svým privilégem biskup Kateřině potvrdil obdarování k této rychtě (v podobě dvou lánů a čtyř prutů svobodných rolí, mlýna se dvěma koly a práva držet k rychte ševce), které získal od někdejšího administrátora biskupství Matyáše její otec.

Od roku 1349, kdy je v Ostrově zmińován farní kostel, byla ves sídlem samostatné farnosti až do začátku třicetileté války. V této době byl Ostrov, podobně jako celé okolí Lanškrouna, protestantské. Po svém nástupu ale nový majitel Lanškrounského vypověděl všechny evangelické duchovní ze svých statků. V těžkých letech třicetileté války pak fara v Ostrově zanikla - nejen kvůli nedostatku katolických kněží. Přestože byl rok 1628 Ostrov v nejbližším okolí Lanškrouna nejlidnatější vesnicí, válkou postižní obyvatelé by nebyl i schopni svého duchovního pastýře uživit. Od dvacátých let 17. století tak byla vesnice přifařena k Lanškrounu a až v roce 1677 přidělena do kolatůry fary čermenské. V této době )1677) probleskla i v Ostrově morová nákaza, která postihla lanškrounské předměstí.

Obživu obyvatel Ostrova přinášelo odedávna téměř bezvýhradně hospodaření na svých usedlostech. Do poloviny 19. století kdy bylo zrušeno poddanství byli povinní robotovat tři dny v týdnu na majetku panstva.

I po zrušení poddanství byl život v Ostrově velice těžký. Zdrojem obživy bylo vlásenkářství. To je sběr lidských vlasů., které poté obchodníci vykupovali. Před první světovou válkou se tímto způsobem v Ostrově živilo několik desítek rodin.

Po roce 1850 se mnoho rodin vystěhovalo do Ameriky. Za třicet let tak poklesl počet obyvatel o čtyři stovky.

O školní vyučování začalo v Ostrove v polovině 18. století. Velmi živý byl v Ostrově spolkový život vznikl zde nejstarší spolek dobrovolných hasičů, Vojenský spolek vysložilců, tělovýchovná jednota. Spořitení spolek Raiffeisen byl založen v roce 1900.

Dnes v obci vyvíjí činnost Sokol a Český svaz chovatelů.

Mezi pozoruhodné památky v obci patří kostel sv. Mikuláše, jehož předchůdce byl vystavěn v roce 1685. V roce 1772 však vyhořel. V roce 1773 začala stavba nového kostela která byla ukončena 1798, o pět let později byly na věž umístěny hodiny. K pamětihodnostem patří pomník odhalený císařem Josefem II. v roce 1882 a mnladší pomník obětem první světové války u zdejší pošty.

V Ostrově v současné době žije 578 obyvatel ve 150 domech

Podrobné informace převzaty z "Vlastivědy Lanškrounska"

Památky:

• Kostel sv. Mikuláše - pozdně barokní, postavený r. 1773, věž přistavěna r. 1798. Jednolodní, obdélníková, s věží v západním průčelí a čtvercovým presbytářem se sakristií (přízemí bývalé věže) na jižní straně. Loď sklenutá 3 poli křížové klenby bez žeber, oddělená pásy sbíhajícími na pilastry, presbytář rovněž křížovou klenbou.
  Hlavní oltář s 2 světeckými sochami z 2. pol. 18. stol., kazatelna z 2. pol. 18. stol., křtitelnice z pol. 19. stol.
• Dědičná rychta - nově postavená po požáru r. 1777, opravená r. 1822, o patro zvýšená r. 1877. Obdélníková, jednopatrová, členěná pilastry, kryta mansardovou střechou.
• Mlýn - postavený r. 1762, obdélníkový, dřevěný, opravený r. 1842.

Z knihy: Umělecké památky čech; Zpracovali: pracovníci pro teorii a dějiny umění: A. Bartušek, J. Krčálová, A. Merhautová-Livorová a Em.Charvátová-Sedláčková, Em. Poche, Zd.Wirth, Vydalo Nakladatelství Československé akademie věd v roce 1957

Foto: Petr Celý

Tisk Náhled tisku