Cílem tohoto článku je objasnit, jakým způsobem je provozována a financována Hala B. Modrého. V samotném úvodu je nutné podotknout, že Hala B. Modrého patří vedle muzea, kulturního centra, knihovny a kina do oblasti veřejně prospěšných zařízení, jedná se tedy o veřejné statky, na které se nelze dívat jako na ziskové podniky. Tato zařízení jsou v municipálním vlastnictví (ve vlastnictví obce), za zabezpečení jejich služeb pro obyvatelstvo jsou zodpovědné municipální řídící orgány. K jejich řízení a ekonomickému zabezpečení je nutné zaujmout zcela jiný princip než ke sféře tržních služeb. Uživatelé těchto zařízení platí za poskytnutí těchto služeb určitý poplatek (vstupné), který však nepokrývá plně náklady na jeho užití. Formou vstupného se tedy uživatelé veřejně prospěšných služeb jak sportovních tak i kulturních zařízení podílejí pouze částečně na provozních nákladech, zbývající část je hrazena z rozpočtu obce. Existuje řada důvodů, zejména sociálních, proč není efektivní zajistit jejich fungování na tržních principech.
Halu B. Modrého, která je v majetku města Lanškroun, mají pronajatou od 17. ledna 2005 na základě nájemní smlouvy Technické služby Lanškroun, s. r. o., (TS), které zajišťují veškeré provozně technické činnosti tohoto zařízení. Za užívání areálu hradí TS měsíční nájemné ve výši Kč 290.000,-. S nájmem je hrazeno rovněž DPH, v aktuální výši stanovené zákonem. Příjem z nájemného je příjmem rozpočtu města.
Současně má město s TS uzavřenu Smlouvu o poskytnutí finančních prostředků na úhradu nájemného a provozu Haly B. Modrého. Na nájemné jsou poskytovány prostředky ve výši Kč 290.000,- měsíčně, které se v plné výši vrátí do rozpočtu města.
Na zajištění samotného provozu je pak poskytována technickým službám ročně částka Kč 1.230.000,-. Pokud jsou výdaje spojené s provozem Haly B. Modrého nižší než poskytnutá dotace, je příjemce dotace povinen rozdíl vrátit, ten se pak stává příjmem rozpočtu města.
V uplynulých dvou letech byly náklady spojené s provozem HBM nižší než poskytnutá dotace.
Za rok 2009 byla do rozpočtu města vrácena částka Kč 506.159,--, město tedy vynaložilo na provoz HBM v roce 2009 částku Kč 723.841,-.
Za rok 2010 byla do rozpočtu vrácena částka Kč 298.786,-, na provoz HBM byla vynaložena v roce 2010 částka Kč 931.214,-.
Celkové náklady na zajištění provozu Haly B. Modrého v letech 2009 a 2010 a údaje o výnosech jsou uvedeny v tabulce (pdf 76kB). Z tabulky je patrné, že nejvýznamnější podíl na celkových nákladech činí náklady na energie a dále pak mzdové náklady.
V příjmech tvoří nejmarkantnější položku příjmy za pronájem ledové plochy – jedná se zejména o pronájem haly za účelem provozování Lanškrounské hokejové ligy a pronájem Tělovýchovné jednotě Lanškroun – oddílu ledního hokeje. Z tabulky je patrné, že podíl tržeb ze vstupenek prodaných veřejnosti na celkových příjmech tvoří malou část.

Ing. Renáta Krčová, vedoucí finančního odboru MÚ Lanškroun

Na žádost pana Ing. Josefa Pohana zveřejňujeme následující text:

Komplexní pohled na ekonomiku fungování Haly B. Modrého.

Cílem tohoto článku je poskytnout občanům města úplnou informaci o ekonomice fungování této nejvýznamnější investice města za poslední roky. Příspěvek je reakcí na článek pod názvem „Financování provozu Haly B. Modrého“, který připravila pro webové stránky města 20. 7. 2011 ing. Renáta Krčová, vedoucí finančního odboru MÚ Lanškroun.

Ve zmíněném článku je spousta informací, ale ne ty podstatné, které by postihly komplexní pohled na výši výdajů, které musí být z rozpočtu města každý rok vynaloženy na služby, které zmíněná hala poskytuje. Tyto nynější výdaje jsou pochopitelně ovlivněny bývalými špatnými či dobrými rozhodnutími našich volených zástupců. Pohled na roky 2009 a 2010 představuje následující tabulka:

Z výše uvedené tabulky je zřejmé, že dotace města dle článku ing. Krčové byla v roce 2009 ve výši 723.841 Kč a v roce 2010 ve výši 931.214 Kč. Celkové výdaje městského rozpočtu však byly v roce 2009 ve výši 8.938.919 Kč a v roce 2010 ve výši 8.326.995 Kč. Toto je dost podstatný rozdíl.

Každý návštěvník HBM by tedy měl být informován o tom, že dotace města na jednu provozní hodinu navštívené haly činí 3.061 Kč/hod, resp. 2.852 Kč/hod; nejlépe vylepením na vstupu.

Poslední dva řádky sice sčítají položky výdajů dvou různých subjektů (města a TS), přináší však komplexní pohled na investici jako takovou. Úplná výdajová hodina činí 4.207 Kč/hod, resp. 4.091 Kč/hod. Tato hodnota a hodnota na řádku č. 10 by mohla pomoci pilnému čtenáři vyhodnotit ve srovnání s podobnými investicemi jiných měst, jak byla tato investice úspěšná. Reaguji tak na minulé názory občanů na výši celkové investice na halu a končím poslední informací, že úplná výdajová sazba na hodinu i našeho spánku (365 dní*24hod) tak činí cca 1.400 Kč/hod.

4. 8. 2011, Ing. Josef Pohan, člen finančního výboru

Pro úplnost informací zveřejňujeme názor ing. Nejezchleba (auditor, specializace obce a PO):

Přeji dobrý den,
uvedené materiály nejsou v přímém rozporu – ing. Krčová hovoří o provozních výdajích týkajících se provozování HBM – to má podle mého názoru ing. Krčová v pořádku. Ing. Pohan hovoří o celkových výdajích v souvislosti s HBM – tam samozřejmě úroky z úvěru a případné splátky patří.
Nicméně nemohu souhlasit úplně se závěry ing. Pohana vyčíslující výdaje na hodinu provozu – tady bych nesouhlasil se zahrnutím splátek úvěrů. Pokud se budeme bavit o vyčíslení nákladů na provoz (celkové), měly by se dopočítat odpisy na HBM – ty asi budou podstatně odlišené od objemu splátek ….

S pozdravem
Zdeněk Nejezchleb, 5. 8. 2011

Reakce na názor ing. Nejezchleba k článku o financování Haly B. Modrého.

Nechci brát právo panu Nejezchlebovi na jeho názor, ale podle mne, když paní ing. Krčová hned v první větě článku uvádí, cituji: „Cílem tohoto článku je objasnit, jakým způsobem je provozována a financována Hala B. Modrého…“ a následně popisuje jen provozní výdaje, tak v tom tedy rozpor vidím. Hala je přece financována z úvěru, který má své splátky jistiny a úhrady úroků.
V dalším jsem rád, že mi p. Nejezchleb dává za pravdu, když říká, že do celkových výdajů úroky z úvěru a splátky patří.
Nakonec však tvrdí pravý opak a to, že do výdajů na hodinu provozu nesouhlasí se zahrnutím splátek úvěrů. Takže si to mám vysvětlit tak, že do celkové sumy výdajů ano, ale ta se nemůže podělit hodinami? To je opravdu šalamounské řešení.
Jeho poslední věta cituji: “Pokud se budeme bavit o vyčíslení nákladů na provoz (celkové), měly by se dopočítat odpisy na HBM-ty asi budou podstatně odlišené od objemu splátek…“, se vůbec netýká zmiňovaného problému. Ve svém článku jsem neřešil náklady na provoz, ale záměrně ve všech položkách tabulky jsem používal pojem výdaje a ne náklady. Je to z těchto důvodů:
1. Tato ekonomická kategorie – výdaje - navazuje na městský rozpočet. Tedy vše se přímo z něj platí!
2. Každý občan Lanškrouna si snáze představí takovou ekonomickou kategorii, která představuje obrazně řečeno tahání peněz z kapsy než jinou veličinu-náklady, jejíž součástí jsou odpisy, které nejsou výdajovou položkou, a tedy princip placení a vazby na rozpočet města nesplňují.
Uvedu příklad, na kterém bude ten rozdíl jistě markantně vidět. Pan Nejezchleba by navrhoval přicházejícímu občanovi na halu sdělit toto: nákladová provozní hodina činí 1.298 Kč/hod. Já naopak občanovi sděluji, že město na každou provozní hodinu připlácí 3.061 Kč/hod. Sám nechám na občanech, které z těchto sdělení mají pro něj větší vypovídací hodnotu.

Lanškroun, dne 10. 8. 2011
Ing. Josef Pohan, člen finančního výboru

Tisk Náhled tisku