V Itálii probíhá soud se sedmi vědci za to, že předloni nevarovali před zemětřesením, které si nakonec vyžádalo více než 300 obětí.

Článek na stránkách ČHMÚ infomet http://www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1314548036 se zabývá otázkou, která s tímto problémem úzce souvisí a to, kdy vydat nebo nevydat výstrahu při hrozbě nebezpečného jevu.

Uvádí se v něm, že v okamžiku rozhodování má meteorolog (seismolog, ...) jen dvě možnosti: Rozhodnout ANO nebo NE! Zároveň ale nemá žádnou jistotu, jen pravděpodobnosti na základě souhrnu různých signálů, že jev může nastat. Výsledkem mohou být čtyři skutečnosti:

1. Výstraha vydána nebyla a jev nenastal – to je nejlepší případ
2. Výstraha vydána byla a jev nastal – to není dobré, ale lidé varováni byli a měli tedy možnost a čas se připravit
3. Výstraha vydána nebyla a jev nastal – to je velmi nebezpečné, protože jev nastal bez varování
4. Výstraha vydána byla a jev nenastal – tzv. „falešný poplach“

První dvě varianty jsou případy správných rozhodnutí. Zato varianty 3 a 4 jsou nesprávná rozhodnutí. Jaké důsledky mohou mít?

Varianta 3 je ten nejhorší případ. Jev nastane bez předchozího varování a škody bývají největší, protože lidé neměli čas se připravit.

Varianta 4 nepřinese škody na majetku, ale můžeme počítat s vynaloženou námahou, časem, případně i prostředky na různá opatření (stěhování nábytku, přemísťování automobilů, evakuace, ...), která se nakonec ukážou jako zbytečná. Článek u této varianty neuvádí ještě jednu skutečnost a to, že při častých varováních, která se nenaplní, je lidé přestanou brát vážně a považují je za pouhý alibismus odpovědných pracovníků.

Věčnou otázkou je, nakolik lze počet nesprávných rozhodnutí minimalizovat. Pokud připustíme, že při dané úrovni vědy, techniky, zkušeností atd. mají předpovědi stabilní pravděpodobnost, pak meteorologové mohou snížit počet nesprávných rozhodnutí varianty 3 tím, že přijmou kritéria pro vydávání výstrah přísnější a varování budou vydávat při každém náznaku problému. Tím se ale úměrně zvýší počet falešných poplachů. A naopak pokud zvolí druhou variantu, že přijmou kritéria pro vyhlašování výstrah mírnější, pak ubude falešných poplachů, ale zvýší se počet živelních pohrom bez varování. Z toho, prosím, vycházejte při hodnocení kvality předpovědí počasí a vydávaných výstrah.

A na samotný závěr si dovolím i odpovědět na otázku, zda lze absolutně snížit počet nesprávných rozhodnutí ve vydávání výstrah ČHMÚ. Při srovnání kvality a úspěšnosti předpovědí počasí dnes a např. před třiceti roky, je vidět jednoznačný pokrok. Takže ano, bude se snižovat počet nesprávných rozhodnutí, ale je to dáno postupným rozvojem meteorologie a příbuzných oborů, dalším nasazováním měřící a výpočetní techniky a širokou mezinárodní spoluprací, to vše za nemalých, spíše obrovských finančních nákladů. Přes to všechno pravděpodobně nikdy předpovědi počasí a tím i výstrahy nedosáhnou přesnosti limitně se blížící jistotě.

Aleš Hampl, kancelář starosty a tajemníka

Tisk Náhled tisku