V letošním roce mají dvě naše školy významná výročí; základní škola na ulici Josefa Dobrovského oslavuje 80 let trvání a základní škola na ulici Bedřicha Smetany dokonce 100 let své existence.
Hlavní část dnešní ZŠ na ul. Bedřicha Smetany postavil v letech 1908 - 1910 lanškrounský stavitel Rudolf Ilgner jako novou budovu tkalcovské školy. Když se později začal omezovat textilní průmysl v Lanškrouně, i škola utlumovala svou činnost. V roce 1935 pak zanikla úplně. V secesní budově se pak vystřídala řada dalších škol.
S druhou oslavenkyní, ZŠ na ul. Josefa Dobrovského, to bylo složitější. Vyučování v české řeči nebylo v Lanškrouně vždy samozřejmostí, zahájeno mohlo být až po vzniku samostatného Československa v roce 1919. Po dlouhém a nelehkém snažení české menšiny došlo i k výstavbě vlastní budovy. Většina obyvatel našeho města byla německé národnosti a tehdejší radní neměli pražádný zájem na rozvoji českého jazyka a českého vzdělávání vůbec. Dobrá věc se však nakonec podařila a po dvou letech stavebních prací byla na louce mezi kostelem sv. Anny a Anenským dvorem slavnostně otevřena nová česká škola, všeobecně uznávána jako jedna z nejkrásnějších škol v širokém okolí. V září 1929 tak byla zahájena výuka v první české menšinové škole v Lanškrouně.
Za dobu své existence si školy prošly několika rozdílnými obdobími. Stádia rozvoje a úspěchu se střídala i s roky méně slavnými. Snad se již nikdy nevrátí doba, kdy by vše v našich školách muselo být podřízeno té „jedině správné“ ideologii, jako tomu bylo mezi léty 1948 - 1989, anebo kdy se nemohlo učit česky, jako tomu bylo v letech 2. světové války.
Na historii každé školy se můžeme podívat i z poněkud jiného pohledu. Dovedeme si představit, kolik bylo za dobu její existence spotřebováno křídy, kolik bylo rozbito okenních tabulí při bojích o přestávkách, kolik připínáčků bylo položeno na židle žáků nebo učitelů, kolik se ztratilo třídních knih nebo kolik by se napočítalo zapomenutých přezůvek, šál a čepic? Umíme si představit, kolik vysvědčení bylo podepsáno učiteli a řediteli? A kolik žáků vyšlo z poslední třídy? A kolik bývalých žáků, když jdou kolem areálu školy, si vybaví nějakou příjemnou vzpomínku na dobu, strávenou v této škole?
Myslím, že na naše základní školy můžeme být právem hrdi. Pokud vím, školy mají dobré kolektivy učitelů, které se snaží, aby z jejich školy vycházeli vzdělaní, slušní a poctiví mladí lidé. Za to současnému vedení našich škol upřímně děkuji.

Ing. Martin Košťál, starosta