Město Lanškroun slaví v letošním roce polokulaté jubileum – 725 let od první písemné zmínky o městě. Je to bezesporu významné historické výročí, a já jsem rád, že mohu být u toho a že mohu našemu městu popřát všechno nejlepší a hlavně další světlou budoucnost a harmonický rozvoj.
Za více než 7 století si naše město prošlo mnohým. Časy dobré byly střídány časy méně dobrými, někdy až zlými. Přestože se říká, že minulost je jistá, protože se na ní nedá nic měnit, v případě našeho města to neplatí. Historikům ani jiným badatelům se nepodařilo zjistit datum založení města Lanškroun.
Nejstarší stopy osídlení v našem regionu pochází z doby kamenné, informace jsou však velmi kusé a nelze podle nich rekonstruovat vývoj osídlení. Jisté je, že v důsledku přírodních podmínek Lanškrounské kotliny, zejména absence úrodné a snadno obdělávatelné půdy, se zde pravěcí zemědělci nevyskytovali, mnohem četnější jsou doklady pobytu mezolitických lovců. Pravěká sídliště máme doložena nálezy z katastrů obcí Luková, Damníkov, Krasíkov a Tatenice. Nás Lanškrouňáky může těšit, že se před několika lety objevilo i pravěké sídliště zemědělského charakteru přímo v našem městě. Bohužel v místě nálezu chyběly jakékoliv předměty, aby se objekt mohl spolehlivě datovat.
Jakkoli je náš region chudý na informace z pravěku, středověk nám poskytuji již velké množství zpráv o vývoji osídlení, o změnách jeho struktury, i o využívání a přetváření krajiny pro potřeby jeho obyvatelstva. Ačkoliv neznáme letopočet založení města, máme dostatek důkazů o tom, že Lanškroun vznikl ve vrcholné kolonizaci v 2. polovině 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla II. v dříve neosídlené oblasti jako městské centrum rozsáhlého lanšperského panství. A k tomuto období se váže i první písemná zmínka o našem městě. Je jí listina z roku 1285, jejíž originál je uložen ve Státním oblastním archivu v Třeboni. Uvedenou listinou král Václav II. postoupil rozsáhlé majetky ve východních Čechách včetně hradu Lanšperka a města Lanškrouna svému otčímovi Závišovi z Falkenštejna. Je pravděpodobné, že město nevzniklo na místě staršího sídliště, ale že bylo vybudovano tzv. „na zeleném drnu“ pod dohledem a správou Oldřicha z Drnholce. Neexistují zároveň žádné doklady, že by Lanškroun měl být klasickým královským městem jako například Vysoké Mýto či Polička. Na druhou stranu, jak lze usuzovat z názvu našeho města, král asi původně plánoval, že kolonizované území zůstane královským majetkem. Město bylo spolu s hradem Lanšperkem střediskem poměrně rozsáhlého panství. Dokazuje to i fakt, že jako jediné bylo na území panství opevněno, tedy obehnáno hradbami.
Další osud města pak byl ve vleku dějinných paradoxů: Po roztržce krále Václava II. se svým otčímem Závišem z Falkenštejna přešlo panství i s městem na čas přímo pod vládnutí krále. Ten totiž nechal Záviše popravit pod hradem Hluboká v jižních Čechách. A snad jako výraz pokání nad tímto činem založil klášter na Zbraslavi, kterému převedl do majetku toto své východočeské panství. Jenomže majetek byl příliš vzdálen od mateřského kláštera, a tak záhy po zavraždění krále Václava II. město zabral Jindřich, řečený z Dubé. Po zklidnění situace směnili v polovině 14. století zbraslavští řeholníci panství s majetky s litomyšlského biskupství. Po skončení husitské revoluce pak přešlo panství, které začalo být nazýváno lanškrounské, do světských rukou.
To však již není historie bezprostředně související s připomínaným výročím první písemné zprávy o našem městě.
Ing. Martin Košťál, starosta města
