Přestože bývá období před koncem roku využíváno k bilancování nebo pro vzájemné přání pohodových Vánoc a veselého Silvestra, dovolte mi zmínit se o několika zdánlivě nesouvisejících záležitostech.

Zaprvé bych se chtěl zmínit - snad už naposledy - o skutečné výši zadlužení města, které někteří kritici nazývají nebezpečným, nesmyslným či neefektivním. Ano, města má několik úvěrů, přičemž žádný nebyl vzat na krytí provozních nákladů, nýbrž na věci zcela opačné – na pořízení investic, které slouží občanům. Dluhová služba města je hluboko pod celostátním průměrem a ani zdaleka se neblíží kritické hodnotě, kterou sleduje ministerstvo financí. Pokud někdo neustále napadá předchozí zastupitele za to, že hlasovali pro přijetí půjček od bank, tak by si měl uvědomit, že by v našem městě bylo přibližně o sto bytů méně, že by Společenský dům propadl exekuci a pravděpodobně by byl prázdný a chátral, v lepším případě by ho vlastnil nějaký spekulant s nemovitostmi. Ve městě by nebyla fungující kanalizace ani čistírna odpadních vod, stejně tak bychom si mohli nechat zdát o domově důchodců a sportovní hale s ledovou plochou. O výši úvěrů i splátek jsem se již zmiňoval několikrát, proto tentokrát použiji příměr. Zadlužení našeho rozpočtu je asi takové, jako když si rodina s průměrným příjmem půjčí na pořízení nového bytu 200 tis. korun. Je naprosto normální, že rodina nemá naspořenou celou částku na to, co potřebuje, a tak si vezme úvěr, který pak bez problémů při malém uskrovnění splácí. Kdyby se chovala podle zásad našich přísných kritiků, tak by tato rodina stále bydlela společně s babičkou a auto by si půjčovala od rodičů. Podobná by byla situace v našem městě: Mladí lidé by kvůli chybějící infrastruktuře nacházeli práci i domovy jinde, sportovci by sportovali jinde a senioři by čekali na uvolněná místa v domovech důchodců v jiných městech. Někteří současní zastupitelé by však asi byli hrdi, že naše město nemusí splácet žádné půjčky.

Zadruhé cítím povinnost vysvětlit, jak je možné, že město udělá nový chodník, rozšíří ulici a v křižovatce nechá starý sloup s elektrickým vedením. Přestože to zní jako příběh z Kocourkova, i to má své objektivní důvody a vysvětlení není příliš složité. V rámci programu regenerace panelových sídlišť žádáme již řadu let o dotaci zejména pro lokalitu sídliště U Papíren. Letos jako údajně vždy předtím jsme zůstali „těsně pod čarou“. V polovině listopadu se však ozvala úřednice z ministerstva s dotazem, zda jsme schopni do poloviny prosince uskutečnit akci, na kterou jsme žádali příspěvek, protože se jim vrací peníze z nerealizovaných akcí v jiných městech. Po krátkém váhání jsme si řekli, že nabízené finance přece neodmítneme. A tak díky obrovskému nasazení zejména pracovníků investičního odboru jsme dokázali dle předepsaných podmínek připravit i provést opravu chodníku v ul. Seifertově, vybudovat nový chodník k tzv. bílé školce a rozšířit křižovatku ulic U Papíren a Vančurova. Jen ten elektrický sloup nám zůstal na původním místě. To však není „hloupost“ mužů na radnici, ale důsledek předpisů, kterými se řídí podnik ČEZ. Podle informací energetiků by však i tato záležitost měla být z jejich strany v době zveřejnění tohoto sloupku vyřešena.

Vážení návštěvníci našich webových stránek, tak jako dříve využívám i letos příležitosti, abych vám všem popřál hodně pevného zdraví, abychom se i v roce 2007 setkávali na těchto stránkách. Abyste byli obklopeni dobrými přáteli a nacházeli pochopení pro svá jednání i pro svá přání. Aby všude mezi námi bylo více vlídnosti a slušnosti, aby se skutečně vše řešilo věcnou diskuzí, rozhovorem bez zbytečných urážek a zlomyslností, které se ještě i dnes projevují slovem i písmem. Pokud se vám tak stane, zapomeňte na to. Lidský život není tak dlouhý, abychom se stále trápili něčí hloupostí. Proto vám všem přeji pěkné sváteční dny a hodně opravdu dobrých přátel.

Martin Košťál